První česká BIOpiva byla představena na půdě Agrární komory ČR

První česká BIOpiva byla představena na půdě Agrární komory ČR

Na nedávné tiskové konferenci Agrární komory ČR v jejím sídle v Praze bylo kromě výrobků kategorie BIO z jednoho biopekařství představeno také historicky první české BIOpivo – Žatec sváteční speciál BIO (15 stupňů). Byli přítomni jak zástupci AK ČR v čele s novým nezávislým senátorem za Chrudimsko, panem Janem Velebou, zástupce distributora prezentovaných BIOpotravin (řetězec BILLA, celkem již 176 produktů v jejich řadě „Naše Bio“, včetně piv), tak především zástupci chmelařského svazu a institutu (pánové Ing. Kovařík a Ing. Vostřel), stejně tak i jednatel pivovaru pan Ing. Lejsek, jež přivezl na ochutnání i další jimi vyráběné druhy piv, především Žatec Xantho 14,5 se zvýšeným obsahem xanthohumolu. Jejich tradiční pivo 11 ležák (4.6% alk.) se již dříve sponzorsky objevovalo na nejrůznějších akcích, s nálepkami softwarového produktu ArchiCAD 13 např. ve specializované Galerii architektury Jana Frágnera v Praze u Betlémské kaple. Dále bylo k ochutnání bezlepkové pivo CELIA, to se prodává z 99% pouze v lahvích, na čepu ho lze v Praze získat např. v ulici Za poříčskou branou u Florence ve specializované restauraci pro „bezlepkáře“. Žatečtí kromě vratných půllitrů užívají často i nevratné hnědé třetinky a nezřídka pobírají za svá chutná piva různé ceny na sou těžích, nejen na místní tradiční akci „Dočesná“.

Příběh prvních českých biopiv je daleko složitější, než se zdá. Aby mohl být tento výraz vůbec užit, v souvislosti s názvem, propagací výrobku a především jeho obsahem, bylo nutné splnit přísné předpisy EU z Bruselu a absolvovat tzv. tříleté přechodné období. Jako první projevil o užití názvu BIOPIVO zájem Bernard již v letech 2008-2009 : „My chceme český biochmel“, což byl první stimul, ale přece jen jde o střední pivovar (nedávno překročil roční výstav 200 tis. hl) a vzhledem k objemu výroby a možným potížím s návratností investic nakonec od svého záměru ustoupil. Přesto se Chmelařský institut v Žatci přihlásil v r.2010 do veřejné soutěže Ministerstva průmyslu a obchodu s projektem „České biopivo“ a protože podpora byla podmíněna spoluprací s komerční sférou, byli přizvání dva spoluřšitlé z řad menších pivovarů. Téměř šestinový výstav (35 tis. hl ročně) produkující pivovar žatecký nakonec vše dotáhl do konce a nyní může nabízet toto své BIOpivo na nejrůznějších trzích. Dalším partnerm projektu v těsném závěsu, jež všechno nezbytné papírování a přísné zkoušky kvality obsahu dotáhl též do konce, je překvapivě jihočeský třeboňský Regent ze skupiny STASEK.

Situace s pěstováním chmele v ČR je nepříznivá, nikoli však tragická. Na stále se snižujících 4366 hektarů klesla výměra chmelnic v ČR včetně „hanáckých“ okolo Přerova. Dle názoru prezidenta Agrární komory, pana senátora Jana Veleby, by bylo dobré zvýšit výměru chmelnic minim. na cílových 10 tis. ha, čili dnes pěstujeme ani ne na polovině ideálního stavu. Stále tak patříme tímto 3. Místem mezi chmelařské velmoci (po Německu a USA). Přitom pro účely BIOpiv se chmel odebírá od zatím 4 pěstitelů se souhrnnou plochou pouhých 10,6 ha (pro srovnání v Německu i USA biochmel přibližně na 80h u obou zemí, podstatně méně pak v Británii, Francii – 15 ha a dokonce i ve Švýcarsku mají 1 ha). Používá se pro BIOpiva především odrůda Premiant (přidává se na 1 chmelení), nově se však „hlásí do služby“ Žatecký poloraný červeňák v kavlitě BIO s certifikací z dalších 4 ha. Je třeba ještě dořešit problematiku BIOsladu, ten je zatím dovážen z Německa, ale podle slov chmelařského specialisty Ing. Vostřela je naděje, že se ve výzkumném ústavu obilnářském v Kroměříži posune projekt pod vedením tamní Ing. Váňové a budeme brzy soběstační i s vlastním BIOsladem a lze pak hovořit o tuzemském biopivu 100%.

Chmel trápí kromě živlů a počasí (kroupy loni poničily 20 ha) především tři škůdci: mšice, sviluška a termospora. Proti svilušce se zkouší nasadit draví roztoči, kteří je likvidují, zde jsme byli s výzkumem úspěšní jako první na světě. Spolu s akademií věd ČSAV byly položeny základy již v 80. letech v JZD Tuchořice, tehdy mělo 630 ha, na pokusy se vyčlenilo 11 ha, zkoušeli se různí predátoři, vyráběly se mšicomorky (drobné mušky), později dokonce založena firma LABICO s Dr. Růžičkou, ale vše nepřežilo divoká 90. léta, nakonec se těsně před zánikem na místě pěstovaly žampiony…V ČR se dle statistik za rok 2012 sklidilo celkem 4.338,1 tuny chmele ( o rok dříve to bylo 6088 tun) s průměrným výnosem 0,99 t/ha (2011 bylo 1,30 t/ha), z toho na Žatecku 3.280 tun, na Úštěcku 516,3 tun a na Tršicku 541,8 tun. Nejvíce zastoupenou odrůdou je Žatecký červený poloraňák, jemná aromatická odrůda (80,5 %), žel sklizňová plocha „poloraňáku“ dosahuje jen 41% toho, co před 20 lety, další je aromatický Sládek (7 % hořčin) a po něm aromatický Premiant (8,5 % hořčin, tyto dvě odrůdy mají dokonce až o 0,7 tuny/ha větší výnos než „poloraňák“), následuje hořký Agnus s výnosem „někde mezi“ – 1,2 t/ha, všechny odrůdy pak splnily požadavky vysoké kvality, vyšší obsah alfa hořkých látek byl zaznamenán u Agnuse (12,8 %), „poloraňák“ měl nejméně (3,8%). Trh si ovšem stále více žádá i kategorii odrůd „flavour hops“, kde je specifická ovocná vůně nechmelového typu (hodně vzdáleně bych to přirovnal k vínu Sauvignon, kde je stále více poptáván tzv. nekopřivový Sauvignon, postrádající vůni této léčivé byliny a nabízející harmonie spíše svěží ovocné). Zde umíme odrůdu Kazbek, ta měla úspěch na nedávném nápojovém veletrhu BRAU BEVIALE 2012. (Data za rok 2012 a srovnání s rokem 2011 poskytl Svaz pěstitelů chmele, zastoupený Ing. Michalem Kovaříkem, Žatec).

Agrární komora ČR v Praze tak pokračuje v čele s jejím prezidentem panem senátorem Janem Velebou, tiskovou mluvčí paní Eugenií Línkovou a dalšími odbornými spolupracovníky v postupném představování původních českých a moravských bioproduktů z masné, mlékárenské, pekařské, bramborářské, zeleninové a dalších branží. Z postupně představených a na konci roku oceněných nejlepších producentů potravin v kvalitě BIO uvedu např. Farmu Basík, rodinnou farmu v Zárybničné Lhotě na Táborsku, ti mj. prováději individuální odchov telat až do věku 2,5 měsíce, dále firmu BONECO, tradičního výrobce hořčic, majonéz, tatarských omážek, lahůdkových salátů a pomazánek, sýrařskou jihočeskou stálici Madeta (např. tradiční sýr Niva má nyní nové obaly), byla představena i legendární všestarská cibule (chráněné zeměpisné označení) z produkce cibulářské specialistky Ing. Moniky Nebeské, dále bramborářská spol. Medipo Agras. H.B. Manželů Rasochových s vysoce kvalitními bramborami a další.

Zemská profesní nevládní zájmová organizace, Agrární komora ČR, sdružující přes 100 tisíc členů, tímto přispívá k lepšímu marketingu a šíření osvěty o nových kvalitních a především původních tuzemských produktech prostřednictvím zajímavých hostů, zástupců výrobců, ale i sféry vývoje a výzkumu, dále odborných novinářů na svých tiskových konferencích a prezentacích a k potěšení pivařů se nevyhýbá ani pivní a chmelařské problematice, jak ukazuje mj. i tento článek.Více informací naleznete i na www.agrocr.cz, případně na www.apic-ak.cz (Zpravodaj AGRObase). Více informací o léčivých a stimulujících účincích chmele, ale i ječmenu (mladého zeleného v sušené formě) a dalších běžných součástí našich piv bude možno také na chystaných stránkách Moravskepivo.cz a FCB profilu se stejným názvem.

(Z. Vašíček, s přispěním J. Kuskové)