Posázavské tržiště v benešovském pivovaru

Přiznám se, že jsme s rodinou už před časem propadli kouzlu farmářských trhů. Projít se v příjemném prostředí během dopoledne tržištěm, tu a tam něco dobrého ochutnat, zaplnit košík kvalitními potravinami, u kterých máme ponětí o jejich původu, poklábosit s trhovci, kteří se týden co týden vrací a často jsou sami i výrobci oněch dobrot, nechat potomka proběhnout se ve společnosti dalších dítek – zážitek docela jiný, než hektický boj v přeplněném supermarketu, kde regály okupuje zboží nezřídka pochybného původu a kvality a děti kazí plejáda rafinovaně umístěných brakových sladkostí a kýčovitých hraček. Když mě první zářijový víkend během pobytu na chatě u Sázavy moje milá překvapila nápadem navštívit akci se slibným názvem Posázavské tržiště anebo Trh regionálních výrobků Rakovnicka a Posázaví, byl jsem hned pro. Když se navíc ukázalo, že se koná v areálu benešovského pivovaru Ferdinand, moje nadšení ještě stouplo.

Leták

A tak jsme 1. září pod podmračeným nebem vstupovali bránou benešovského pivovaru a těšili se, co nás čeká. Nešlo o akci zaměřenou primárně či dokonce výhradně na pivo, však ji také pořádaly spolu s benešovským pivovarem dvě obecně prospěšné společnosti: Posázaví o.p.s. a Rakovnicko o.p.s., to vše v rámci společného projektu Pivo, chmel, slad – to mám rád. Za cíl si dali připomenout nejen tradici vaření piva, ale také dalších řemesel. Díky tomu dvůr pivovaru zabydlely stánky, na kterých se kromě piva nabízel pestrý sortiment potravinářských a dalších výrobků lokálních výrobců, často opatřený i stále populárnější regionální značkou. V Posázaví je doma jedna z těch nejmladších, Kraj blanických rytířů, a med, uzeniny, mouka, keramika nebo třeba knížky o místní přírodě a historii touto značkou se pyšnící tu byly k dostání. Osobně jsem se ovšem během několika vteřin doslova zamiloval do fantastických zelňáků z farmy Krišnův dvůr. Příznivci života podle principů védské kultury, kteří na starém statku v Postupicích hospodaří, tu velmi chutným způsobem prezentovali, že nejen extatické prozpěvování hymnu Haré Krišna může činit život šťastným a spokojeným a já se k jejich stánku pro ty zelňáky ještě dvakrát vracel!

Nádvoří pivovaru

Pan domácí Ferdinand si pro návštěvníky přichystal kromě čepované jedenáctky také oba speciály Sedm kulí a d´Este a rovněž stánek se suvenýry a propagačními předměty, u kterých jsem konečně neměl pocit, že by jejich autoři zastydli v 90. letech. Pohostinně také dal prostor pivovarnictví křivoklátskému, jehož reprezentantem je Pivovar Matuška. Věhlas výrobků tohoto rodinného provozu z nevelké vísky Broumy už dávno přesáhl hranice naší země a je to jistě i proto, že (některým kecálkům a samozvaným obráncům „pravého českého piva“ navzdory) kromě světlého ležáku umí uvařit i piva zahraničních stylů ve špičkové kvalitě. A jelikož pan Matuška stojí za bohulibým projektem navrácení výroby piva přímo na hrad Křivoklát, k mání byla i dvě piva křivoklátské řady. Zatímco světlou třináctku Karel Egon II. už jsem v minulosti ochutnal přímo na hradě Křivoklátu, černý bavorský speciál Magister Kelly, jménem upomínající na jednoho z nejslavnějších obyvatel hradního vězení, byl pro mě příjemnou premiérou.

Pivovar Matuška

Projekt Pivo, chmel, slad – to mám rád, který získal dotaci z Programu rozvoje venkova, se zaměřuje na chmelařství, sladovnictví a pivovarnictví, které spojují oba regiony, Rakovnicko a Posázaví. Mezi jeho počiny patří mimo jiné výsadba tyčové chmelnice v Kolešovicích či vloni při premiéře velmi úspěšný Královský vzorkový veletrh pivovarnictví na hradě Křivoklátě, jehož 2. ročník se koná 15. a 16. září. Návštěvníci Posázavského tržiště mohli obdivovat také unikátní mobilní naučnou stezku, prezentující tradice chmelařství a pivovarnictví na Rakovnicku. Deset beden s vyřezávanými figurkami, dílo zručných řezbářů z Rakovnicka, mě naprosto fascinovalo a přeneslo mě do doby mého dětství, kdy jsem miloval různá dioramata z časopisu ABC. Soudě podle stále početného davu obdivovatelů z řad dětí i dospělých, nebyl jsem zdaleka sám a musím tleskat téhle výborné, umělecky hodnotné a přitom zajímavé formě předávání informací o mém oblíbeném tématu.

Pivovarský betlém

Pivovarský betlém, jak se také mobilní naučné stezce případně přezdívá, nebyl zdalekoa jediným lákadlem pro dětské návštěvníky. Charakter akce pro celou rodinu dotvářel zajímavý a „tak akorát“ pestrý dětský program. Zatímco starší dítka mohli jejich rodiče zabavit některou z výtvarných dílen, náš dvouletý synek poté, co si na stánku s dřevěnými hračkami vybral foukací harmoniku, neomylně se zaparkoval před vyhrávající kvarteto šramlu. Střídavě pak vrhal obdivné pohledy na basistu a trumpetistu a pokoušel se o svůj vlastní hudební doprovod, dokud nezmerčil právě začínající představení loutkového divadla a neodvlekl nás tam. Oželeli jsme tak i exkurzi do samotného pivovaru, ale aspoň mám další dobrý důvod se do Ferdinanda někdy zase vrátit.

Pivovar Ferdinand

Odjížděli jsme z Benešova po náramně pěkně stráveném dopoledni bohatší o několik příjemných chuťových a dalších zážitků. O zdejším pivovaru se před několika lety hodně psalo a diskutovalo, bohužel především v souvislosti s jeho špatnou ekonomickou situací a předpokládaným uzavřením. Naštěstí k němu nikdy nedošlo a zdá se, že po krušných letech balancování na hraně bytí a nebytí benešovští nabrali nové síly a snaží se plně využít potenciálu, který nabízí role regionálního výrobce, vrostlého do svého domovského prostředí. Posázavské tržiště, kterému poskytl pivovar svůj dvůr, ho představilo v širším kontextu poctivých potravinářských a řemeslných výrobků od malovýrobců, hrdých na svou šikovnost, um a původ. Samotné „skutečné pivo“ Ferdinand se k nim může směle počítat; ostatně speciály Sedm kulí a d´Este si v minulých letech připsaly vítězství v klání o Regionální potravinu. Pokud byste snad měli chuť na akci, během níž hraje benešovské pivo ústřední roli, 15. září se konají už XXI. Pivovarské slavnosti a jistě jste srdečně zváni!