Vznik Českého svazu pivovarů a sladoven a historie Spolku pro průmysl pivovarský

Tehdy se začínaly zakládat první pivovarské a sladařské profesní organizace. Nejvýznamnější z nich byl Spolek pro průmysl pivovarský v království Českém, který vznikl v roce 1873. Jeho hlavním cílem bylo reprezentovat a hájit zájmy pivovarského průmyslu, prosazovat a obhajovat zájmy pivovarů, pomáhat technickému rozvoji a šířit odborné vzdělání. Spolkovým orgánem se stal časopis Kvas a jeho německá verze Bömischer Bierbrauer.

Ještě v 50. letech 19. století se pivovarství provozovalo téměř výhradně řemeslně. V té době byla řemesla organizována cechovním zřízením, pivo se vařilo v četných malých pivovarech. Výroba v nich byla empirická, založená na léty ověřených zkušenostech, protože pivovarská věda byla v úplných začátcích a celé teoretické vědění bylo obsaženo ve spi- sech sládka-reformátora Františka Ondřeje Poupěte. Značným pokrokem se též stalo napsání díla Chemie kvasná, kterou v roce 1845 vydal Karel J. N. Balling. Poznatky obsažené v tomto díle byly většinou založeny na vlastních pokusech a pozorováních.

S rozvojem vědeckého poznání a pivovarského strojnictví se pivovarství rychle měnilo v průmyslové odvětví. Tato změna byla provázena kromě jiného změnou technologie výroby piva ze svrchního na spodní kvašení. Stoupala i průměrná výroba na jeden pivovar. Například v roce 1864 bylo v jednom pivovaru vyrobeno průměrně 3244 hl, v roce 1874 5711 hl, v roce 1890 již 8177 hl a v roce 1913 činila průměrná roční výroba jednoho pivovaru v Čechách 18 475 hl. První pivovar na strojní pohon začal pracovat v roce 1860 U Primasů ve Štěpánské ulici v Praze. Postupně vznikla řada strojnických firem zařízených na výrobu pivovarských strojů.V roce 1862 byl v Čechách založen první akciový pivovar v Litoměřicích. O podnikání v pivovarském průmyslu byl stále větší zájem a tradiční výroba piva v malých pivovarech byla z větší části nahrazena průmyslovou výrobou v pivovarech velkých.

Řemeslná výroba piva a po ní i pivovarský průmysl byly vždy zatěžovány daněmi. Již staré kroniky uvádějí, že v roce 1481 byla v Čechách zavedena pivní daň, která měla sloužit k umoření dluhů v království. Pivní daň přetrvala po všechna staletí, a proto se pivovarský průmysl vždy musel o sebe umět postarat. I tato skutečnost vedla ke snahám o spolčování a založení organizace, která by hájila zájmy pivovarníků. Bylo učiněno několik pokusů o založení spolku pro pivovarnictví, např. v Praze sládkem J. M. Šárym.

Zpočátku však byla tato snaha neúspěšná. Myšlenka založení takového spolku se ujala nejprve mezi venkovskými sládky. František Chodounský z Pardubic, Josef Kořán z Petrova Dvora a redaktor prvního odborného lisválky tu Kvas Antonín St. Schmelzer svolali schůzi na 25. březen 1873 do Strakonic, kam se sjelo 37 účastníků. Byl přečten a přijat návrh stanov a ustanoven prozatímní výbor na založení spolku sládků.Poté byla Františkem Chodounským svolána podobná schůze do Pardubic na 20. duben 1873, kde bylo usneseno, aby vznikající spolek nesl název Spolek pro průmysl pivovarský v království Českém. Prozatímní výbor se opět sešel 4. května 1873 v Kolíně, kde byly opraveny a rozšířeny stanovy a bylo usneseno, aby se Spolek stal střediskem všech sládků z Čech bez rozdílu národnosti. Stanovy byly schváleny výnosem c.k. místodržitelství 13. června. Ustavující valná hromada byla svolána na 9. listopad 1873 do restauračních místností pana Šáryho v Praze Na Slovanech. Tam se také konala hned 23. listopadu další schůze, na které byl zvolen kompletní výbor. Prvním předsedou Spolku se stal Josef Knobloch, sládek z pivovaru Práče.

Během následujícího roku měl Spolek již 250 členů, ale protože v Čechách tehdy bylo 946 pivovarů, je patrné, že většina z nich zatím ke Spolku nepřistoupila. Bylo to způsobeno tím, že kromě Spolku existovalo přes 20 menších regionálních organizací, které vznikaly na základě národnostní nebo teritoriální příslušnosti. Spolek se však neustále rozšiřoval a měl poměrně širokou působnost: hájení zájmů pivovarského průmyslu, zastupování tohoto průmyslu u státních orgánů a úřadů, podporování odborného školství, podpora zřízení pivovarské výzkumné stanice, šíření a sdělování nových poznatků, zkušeností a vynálezů prostřednictvím odborného časopisu, pořádání odborných přednášek a vydávání odborných spisů, podpora zavedení metrického systému měr a vah, potvrzování výučných vysvědčení, otázky týkající se zdanění piva. Po rezignaci prvního předsedy Spolku byl od roku 1876 až do své smrti v roce 1881 jeho předsedou J. M. Šáry. V následujícím roce Spolek z poloviny financoval i jinak podporoval 1. veřejnou sladovnickou školu, která byla Šárym založena na začátku roku 1869 k posílení technického pokroku a k výchově školeného pivovarského personálu.

V roce 1878 se Spolek usnesl umístit pamětní desku F. O. Poupěte na domě „U Koulů“ v Praze na Perštýně, kam byla ještě téhož roku zasazena.V roce 1906 byla znovu umístěna na nový dům na tomtéž místě, a tam je k vidění i dnes. V následujícím roce byli čestnými členy Spolku zvoleni francouzský chemik a vědec L.Pasteur a významný dánský sládek J. Ch. Jacobsen.

Spolek se také účastnil příprav k reprezentaci pivovarského průmyslu na zemské jubilejní výstavě konané v Praze v roce 1891. Měl též právo vyslat svého zástupce do zemědělské rady, byl zastoupen v berních komisích. Dále, i přes počáteční odpor, Spolek podporoval vybudování vědecké pivovarské výzkumné stanice. Již v prvních letech po založení Spolku se jednalo o sociálním pojištění sládků i chasy, byla dojednána smlouva s pojišťovnou Slávia o pojištění pro případ invalidity a stáří, dále byla snaha zřídit fond, sloužící jako základ ke starobnímu pojištění sládků. Úspěšnější však bylo zakládání fondů jednotlivci (např. fond Augustiny Hejtmánkové) k podpoře starých zchudlých sládků i jejich vdov.

V roce 1901 se Spolek stal kolektivním členem Ústředního svazu rakouských spolků pivovarských pivovarských ve Vídni. Postupem času úkoly Spolku stále narůstaly, a tak na jeho popud byl roku 1907 založen Ochranný svaz pivovarů v království Českém. Tento svaz převzal velkou část spolkové agendy a obě tyto organizace se vzájemně doplňovaly. Ochranný svaz byl převážně „organizačně administrativní“ organizací, zatímco Spolek se zabýval hlavně technickými otázkami, měl snahu o co nejužší spolupráci se sladovnickou školou a s výzkumným ústavem, který měl být doplněn pokusným pivovarem.S vědomím Spolku byla v roce 1912 založena Banka pro průmysl pivovarský v Praze.

Krátce po vzniku Československé republiky bylo v roce 1919 změněno jméno na Spolek pro průmysl pivovarský v Čechách.V roce 1927 se staly všechny dosud působící svazy a sdružení členy Ústředního svazu československých pivovarů. V roce 1939 činnost Spolku pro průmysl pivovarský zaniká, protože veškerá společenská činnost českých organizací byla zakázána. Po válce byla činnost Spolku hned v roce 1945 obnovena, ale již v roce 1948 byla v důsledku politických změn ukončena. Všechny pivovary a sladovny se dostaly pod centrální vedení státu.Toto uspořádání se mohlo změnit až po roce 1989.

Tehdy začaly snahy o obnovení činnosti dobrovolné pivovarské organizace po vzoru Spolku pro průmysl pivovarský. Tradici profesních spolků se podařilo obnovit v roce 1991, kdy vznikl Český svaz pivovarů a sladoven. U jeho zrodu stál Ing. Stanislav Procházka (tehdy z Pražských pivovarů) a Ing. Antonín Kratochvíle (tehdy z Pivovarů České Budějovice). Pracovní skupina se sešla v dubnu 1991 v Karlových Varech a pak v Brně.Vzhledem k tomu, že už v dubnu bylo v Bratislavě zaregistrováno Slovenské združenie výrobcov piva a sladu, a že ze slovenské strany nebyla ochota založit společnou organizaci, bylo na 5. červen 1991 svoláno do pivovaru Staropramen setkání pouze zástupců českých a moravských pivovarů a sladoven. Toto jednání bylo prohlášeno za ustavující schůzi Českého svazu pivovarů a sladoven, který byl poté 11. června 1991 zaregistrován. Ještě v červnu a pak v listopadu se uskutečnilo jednání mezi zástupci Českého svazu PaS a Slovenského združenia VPS s cílem vytvořit celostátní Československý svaz pivovarů a sladoven, opět však bez dohody. Tím skončily snahy o vytvoření jednotné československé organizace. K zajištění činnosti Svazu se členské pivovary a sladovny dohodly na zásadách základních příspěvků podle objemu výroby.

První řádná valná hromada se uskutečnila 6. a 7. dubna 1992 v Prostějově, zúčastnilo se jí 22 zástupců členských organizací, 7 členů bylo omluveno. Ing. Antonín Kratochvíle byl jmenován do funkce výkonného ředitele Svazu. Byl schválen příspěvkový řád, dále byly ustaveny tzv. pracovní komise (komise pro základní suroviny, komise sociálněprávní, komise pro normalizaci, komise pro ceny a daně, komise pro vědu a techniku). Komise sociálně-právní, komise pro vědu a techniku a komise pro ceny nenašly příznivou odezvu a neměly dlouhého trvání. Význam naopak měla komise pro základní suroviny a komise pro normalizaci. První valná hromada uložila předsednictvu zajistit vydání dvou odborných knih, které následně vyšly (Tvrdoň, M.: Mikrobiologický a biotechnologický lexikon a Basařová, G., Čepička, J.: Pivovarská analytika).

Díky probíhající privatizací pivovarského a sladařského průmyslu se členská základna Svazu postupně rozšiřovala. K 1. lednu 2003 měl Svaz celkem 60 členů, z toho 47 činných, 12 přispívajících a 1 čestného člena. Od roku 1993 je předsedou předsednictva Ing.Jan Veselý z Plzeňského Prazdroje, a.s.. Dalšími členy současného předsednictva jsou: místopředseda Ing. František Krakeš, Starobrno, a.s., zástupce velkých pivovarů Ing. Jiří Boček, Budějovický Budvar, n.p., zástupce malých pivovarů Ing. Karel Witz, Měšťanský pivovar v Poličce, a.s., zástupce velkých sladoven Ing. Richard Paulů, Obchodní sladovny, a.s., zástupce malých sladoven Mgr. Igor Holub, Sladovna Rudolf Tábor, zástupce přispívajících členů Ing. Pavel Bobošík, SAHM, s.r.o. a revizor účtů Ing. Ivo Štorek, Pivovar Černá Hora, a.s. Výkonným ředitelem se v roce 2000 po odchodu Ing. Antonína Kratochvíle do důchodu stal Ing. Ivo Trojan, kterého v listopadu roku 2002 vystřídal Doc. Ing. Jaroslav Čepička, CSc. Tajemnicí sekretariátu Svazu je paní Marcela Ježková. Předsednictvo má 7 členů proto, aby kromě předsedy a místopředsedy byl v předsednictvu zástupce velkých i malých pivovarů, velkých i malých sladoven a zástupce přispívajících členů.

Zástupci malých pivovarů s výstavem piva do 200 000 hl brzy začali prosazovat zavedení daňových úlev. 30. června 1993 se konala ustavující schůze samostatné organizace Český svaz malých nezávislých pivovarů. Prezidentem tohoto svazu se stal Ing. Stanislav Bernard z Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci.V roce 1999 jej ve funkci prezidenta ČSMNP vystřídal Ing. Jiří Fusek z pivovaru Černá Hora. Členové této organizace zůstali i nadále členy původního svazu. Český svaz pivovarů a sladoven reprezentuje převážnou většinu pivovarů a sladoven v České republice. Při obhajování zájmů svých členů se účastní příprav legislativních norem, stará se o podmínky exportu a importu piva. Je také garantem a spolupořadatelem soutěže kvality piv.

Český svaz pivovarů a sladoven se 1. ledna 1994 stal členem mezinárodní pivovarské organizace European Brewery Convention (Evropská pivovarská konvence). V jednotlivých komisích EBC již dříve pracovali čeští odborníci z VÚPS, a.s. RNDr. Karel Kosař v komisi pro ječmen a slad, Ing. Vladimír Kellner v analytické komisi, z VŠCHT (nyní ze Svazu) Doc. Ing. Jaroslav Čepička v pivovarské vědecké skupině, kde dále pracuje Ing. Jan Šavel z Budějovického Budvaru a Ing. Josef Škach z Plzeňského Prazdroje.

Významnou událostí bylo zvolení Ing. Veselého v roce 1997 do funkce viceprezidenta EBC a jeho opětné znovuzvolení v roce 2001. Na posledním kongresu EBC, který se konal od 17. do 22. května letošního roku v irském Dublinu, byl Ing. Jan Veselý zvolen prezidentem Evropské pivovarské konvence.

Použitá literatura:
Kvas, 1873, 1; 1878, 6; 1891, 19; 1892, 20; 1893, 21; 1903, 31; 1907, 35; 1923, 51; 1933, 61;
Pivovarské listy, 1907, 25; 1914, 32;
Basařová, G., Hlaváček, I.: České pivo. Nuga 1998.
Kratochvíle, A.: vlastní materiál, * psáno dle dobového pravopisu

Autor:Marie Černohorská