Pivovarské slavnosti – pivovar Broumov-Olivětín

V kalném, studeném a větrném ránu by jen málokdo věřil, že počasí bude slavnostem přát. Během dopoledne se ale oteplilo, obloha vyjasnila a v 10 hod. mohla broumovská rodačka Uršula Kluková prvním vypitým pivem přímo na pivovarském dvoře zahájit slavnosti.

Co se pěníků týče, bylo z čeho vybírat:
1. Opat 10° světlá
2. Opat 10° tmavá
3. Opat 11° světlá
4. Opat 12° světlá
5. Opat 12° světlá kvasnicová (nefiltrovaná) !
6. Opat 14°světlá
to vše za jednotnou cenu 10 Kč.

Po jedné hodině odpolední začala soutěž o pivovarského chasníka. Nejednalo se o jednoduchou akci po vzoru „vypij pivo a je hotovo“, ale o divácky přitažlivý a nápaditý komponovaný pořad. Soutěžící museli absolvovat 3 bodované disciplíny a až součet bodů ze všech tří disciplín rozhodoval o vítězích a poražených.

Začínalo se pitím piva brčkem. Brčko bylo zhruba půl metru dlouhé a podstatně tlustší než je zvykem. Počáteční natažení prvního loku se proto nezvykle protáhlo, ale většina účastníků nakonec stejně dala pivo na ex. Nejlepší čas byl 15 vteřin, druhý dosáhl osmnácti a třetí v pořadí devatenácti vteřin.

Po přestávce se pokračovalo v koulení poloprázdným sudem překážkovou dráhou. V cestě stálo položené prkno, vzhůru nakloněná, úzká dřevěná deska zakončená skokem zpátky na plochu a slalomové tyče v podobě dvou na sobě položených přepravek na lahváče. Časů dosáhli závodníci podobných jako při předchozím pití piva a pořadí na čelních pozicích se nijak výrazně nepromíchalo.

Průběžně vedoucí závodník ztratil vítězství až v posledním klání. Šest prázdných přepravek na rudlu musel provést co nejrychleji stejnou trasou jako při koulení sudu, ale tentokrát převrhl jednu ze slalomových tyčí. A než ji postavil zpátky, ztratil tolik času, že přišel o první místo. Skončil druhý.

Uršula Kluková předávala ceny. Tři nejlepší účastníci dostali po sudu piva (čím lepší umístění, tím objemnější sud), velice pěkný půllitr s logem pivovaru a nápisem „pivovarské slavnosti 2003“ (pro ně speciálně objednaný) a sadu pivním tácků.

Ozdobou slavností bylo výborné kvasnicové nefiltrované pivo „přímo ze sklepa“. Je s podivem kolik pivovarů takové pivo na svých slavnostech vůbec nečepuje. Už jsem dokonce slyšel takové důvody jako „lidi na to nejsou zvyklý“, „mysleli by si, že je zkažený“ apod. Jenže takhle si nezvyknou nikdy a nefiltrované pivo neocení. Olivětínská dvanáctka měla příjemnou vůni i chuť, stálo za to nezůstat při její konzumaci při zemi a co je nejdůležitější – její následky nebyly nazítří téměř cítit.

Drobnou výtku si nemohu odpustit na adresu ozvučení hudebních skupin. V časném odpoledni bylo prostě příliš nahlas a nedávalo možnost k tomu základnímu, co k pití piva patří – v klidu si pokecat. Místy tak nezbývalo než vyrazit před pivovar a počkat na klidnější okamžiky. K večeru se nicméně zvukař umírnil a ubral.

Po deváté hodině večer se s posledními skladbami jihlavské skupiny Alter ego spustil drobný, vytrvalý déšť a za slavnostmi zatáhl oponu.

Opat chutnal !