Končí v Česku éra levných piv ?

Levná piva. Termín před pár lety ještě zcela neznámý. Proč vlastně tento pojem vznikl, co vedlo pivovary k zavedení takovýchto piv do sortimentu ? První důvod jistě souvisel s ryze českou povahovou vlastností nakupovat co nejlevněji. Ceny piva prostě stoupají. Tempo růstu nebylo, není a snad ani nebude zběsilé. Nicméně již si nedáte čepovanou desítku za 2,50 Kč, ale třeba za 11 Kč od menších výrobců, popř. třeba za 15 Kč pokud trpíte na piva pivovarských gigantů. Stejný vývoj cen lze zaznamenat u chmelového moku plněného do lahví. Spotřebitel se instinktivně brání a zkouší kupovat piva s nižší cenou. Přechází od oblíbené značky, jež se zdražila (třeba kvůli profilování), a vloží do nákupního vozíku neznámou láhev s myšlenkou na zkoušku tohoto nápoje. A už si zvykne. Zjednodušeně řečeno. Český pivař byl zvyklý na určité množství konzumovaného piva. Bohužel stav financí v jeho peněžence mu to již nedovoluje. Každý se nehonosí průměrnou mzdou 17 084 Kč (2.čtvrtletí 2003).

Vznik levných piv pochopitelně souvisel s příchodem obchodních řetězců na český trh a s výstavbou obřích marketů. Pivovary vycítily možnost uplatnění levných piv na trhu a začaly vyrábět. Nejsem odborník a nebudu spekulovat o technologii výroby tohoto zboží, nechám to na sládcích. Ekonomické heslo zní: Není důležité vyrobit,ale prodat. A tak se během velmi krátké doby vyrojilo množství nových značek. Obsah alkoholu se pohyboval od 3,4 až 3,8 %.Na etiketách se objevily termíny: světlé výčepní nebo lehké pivo. Cena klesla pod 4 Kč. Téměř všichni výrobci zařadily tento segment do sortimentu. Levná piva odcházela z plnicích linek jak velkovýrobců, tak regionálních pivovárků. Tak se objevila piva jako Primus, Zlatý trumf, Sládkův Měšťan, Staročech, Blanický rytíř, Lahváč, Šenkýř, Žejdlík, Trumfové eso, Gal, Kristian, Kovář, Konzumák, Jednoťák, Jaso, Klasik a dlouhá řada dalších. Mnoho měsíců se levná piva hřála na výsluní zájmu. Po určité době velké pivovarské firmy vlastněné zahraničním kapitálem rozhodly zvyšovat cenu i těchto piv. Sbírala se prohlášení o profilování značky a odstupu od segmentu levných piv. Někteří výrobci zcela přestaly taková piva vařit a nechtěly být s nimi vůbec spojováni. Tak začala éra levného piva ztrácet na jiskře. A snad si i pravověrní pivaři začali uvědomovat, že s levnými pivy přicházejí o ten ryzí požitek z pití chmelového moku.

A jak to je dnes ? Obchodní sítě si stále drží v nabídce zboží alespoň jedno levné pivo. Zůstal Lahváč, Blanický rytíř, Staročech. Mnoho dalších značek však zcela zaniklo. Pivovary je již nevyrábějí. Menší narušení vývoje přinesla v nedávné době síť maloobchodů Lidl. Pro něj začaly vařit pivovary v Náchodě, Hanušovicích a Ústí nad Labem piva s německými názvy. Ceny adekvátní nízkým cenám řetězce.Lidl dokonce na několik dnů snížil cenu jednoho ze svých levných piv na 2,80 Kč. Což si přiznejme, byl rekord. Kam dál s levnými pivy ? Dle mého názoru mají místo na našem trhu. Zákazníci je kupují. Neopomenutelná je rovněž absence pravých „osmiček“ v našich obchodech. Piv jež uhasí žízeň a nezpůsobí přitom potíže s alkoholem. Přiznám se, že během letošního léta mi přišlo sem tam nějaké to levné pivo vcelku vhod. A co vám ?