Pivní aktuality:Speciálním pivům se v Česku nedaří

Vicepremiér Mareš by Budvar prodal
Vicepremiér a šéf US-DEU Petr Mareš dne 20.8.2003 rádiu Frekvence 1 řekl, by bylo rozumnější pivovar Budějovický Budvar prodat, jelikož podnik v soukromých rukách je lepší než v majetku státu. Zároveň však doplnil, že prodej by měl být realizován takovým způsobem, aby nebyla poškozena kvalita budějovického piva. O koupi Budvaru usiluje i americký koncern Anheuser-Busch, s nímž českobudějovická firma vede známkoprávní spory po celém světě. Nedostatek finančních prostředků státu zrodil myšlenku na privatizaci úspěšného národního podniku. Vláda hledá prostředky ke splnění svých předvolebních slibů. Proti privatizaci „rodinného stříbra“ se postavilo Ministerstvo zemědělství a vlastně i prostřednictvím průzkumů i většina veřejnosti. Účetní hodnota Budvaru činí okolo tří miliard korun. Jeho prodej včetně prodeje práv k ochranným známkám by mohl státu podle některých odhadů vynést okolo 13 miliard korun.

Výdaje pivovarů na reklamu se loni proti roku 1997 ztrojnásobily
Výdaje tuzemských výrobců piva na reklamu se od roku 1997 více než ztrojnásobily na loňských zhruba 613 milionů korun. Drtivou část z této sumy, asi 555 milionů korun, představovaly peníze vložené do propagace v televizi. Asi 27 milionů korun loni připadalo na reklamu v časopisech a 16,7 milionu korun na noviny. Rádia z reklamních peněz vynaložených pivovarníky dostala 14,5 milionu korun. Celková částka nezahrnuje výdaje na billboardy, které ji však výrazně neovlivní.

Za růstem reklamních výdajů je stoupající počet pivních značek, které v médiích inzerují. Televize využívají ke komunikaci se zákazníkem stále více i regionální pivovary či skupiny, které dříve tato velká a drahá média opomíjely. Rozhodující podíl televize na pivovarské reklamě vychází z efektivnosti tohoto média. Pro národní značky je to nejefektivnější forma pokrytí cílové skupiny. Cena na osloveného člověka vychází v televizi v podstatě nejvýhodněji. Souvisí to také s tím, že produkt sám o sobě, tedy značky piva, jsou hodně o emocích a televize je médium, které to dokáže nejlépe předat. Pivní značky mají v tuzemsku poměrně velkou tradici a jejich znalost je relativně vysoká. Výrobci tedy musejí piva podporovat výrazněji, než jen budovat o nich povědomí. K silnějšímu profilování značek potom nestačí statický obraz, jako billboard či obrázek v tisku.

Nejmenší podíl rádií podle odborníků plyne z toho, že ta se spíše využívají ke komunikaci speciálních promočních aktivit, které jsou cíleny lokálně. Místních rádií je přitom hodně, takže jsou k tomu příhodná. Obecně se zvyšuje kvalita pivní reklamy a roste i její propracovanost. Souvisí to i s celkovým rozvojem reklamní branže, kde je více zkušeností a investuje se více peněz.

V Praze se chystá velká výstava inspirovaná pivem
Ve dnech 5. do 26. září bude v prostorách pražské výstavní síně Mánes otevřena velká výstava, na niž mohou návštěvníci zhlédnout kulturní díla inspirovaná pivem. K vidění bude pivo v malířském, literárním, divadelním, hudebním i filmovém umění. Výstavu připravil plzeňský pivovar. Má zobrazit skutečnost, že pivo je v Čechách sociálním a kulturním fenoménem a odraz tohoto faktu v tvorbě umělců různých žánrů a směrů. Většinu na výstavě budou tvořit díla výtvarná, ale součástí budou i prezentace ukázek literárních textů, divadelních představení a happeningů. Ze široké škály umělců lze vybrat například jména Josef Lada, Bohumil Hrabal a Michal Viewegh.

Češi dávají stále více přednost čepovanému před lahvovým
Například v roce 1997 pivo v lahvích a plechovkách zabralo podíl 55 % na celkovém prodeji, v současné době tento podíl na trhu klesl na „úkor“ čepovaného na pouhých 45 %. Rychlé snížení konzumace lahvového piva dokonce způsobilo celkový pokles českého pivního trhu, jelikož nárůst spotřeby piva v restauracích nebyl tak prudký. Prodej točeného piva od roku 1997 stoupl o 9 % na loňských zhruba 8,75 milionu hektolitrů. Proti tomu odbyt lahvového a plechovkového piva za stejné období spadl o 14 % na 7,45 milionu hektolitrů. Na vině je dle odborníků změna životního stylu obyvatelstva. Domácí spotřeba lahvového piva měla formu např. popíjení u televize. Lidé ale v současnosti tráví více času v práci a poté se chtějí bavit někde venku, k čemuž mají větší možnosti než dříve. Počet hospod se totiž v posledním desetiletí zdvojnásobil (asi na 33 000). Navíc se rozšířily druhy restauračních zařízení. Od klasických pivnic až po speciálně zaměřené kluby s dalšími možnostmi zábavy. Lidé si prostě mají možnost vybrat, kde si vypít své pivko. Také úroveň těchto podniků v posledních letech přece jen vzrostla. Na tom mají i podíl pivovarské firmy budováním značkových restaurací. V restauracích, kam se jeho spotřeba přesouvá, je však pivo stále více vystaveno konkurenci jiných nápojů, například kvalitních vín i tvrdého alkoholu.

O domažlický pivovar projevil zájem další obchodní řetězec
O budovy v uzavřeném pivovaru v Domažlicích projevila zájem další společnost. S obchodním řetězcem Billa jedná místní radnice zatím neúspěšně již řadu měsíců. Nyní dostaly do Domažlic nabídku od firmy Intercora, která stojí za obchodním řetězcem Kaufland. Nová nabídka je výhodnější, jak z hlediska prodejních cen nemovitostí, tak z hlediska vzniku dalších pracovních míst. Domažlická radnice hodlá zadní budovy starého pivovaru prodat, přední část areálu má být využita jako minipivovar s hotelem. Investor doposud nebyl nalezen.

Na Krkonošských pivních slavnostech nejvíce chutnal Krakonoš
Minulý víkend se v Trutnově konal již šestý ročník Krkonošských pivních slavností. Návštěvníci měli možnost ochutnat osm různých značek tuzemských piv. V průběhu slavností došlo i k hlasování o nejchutnější značku chmelového moku. Zvítězilo domácí pivo Krakonoš, před hlineckým Rychrářem a Opatem z Broumova-Olivětína. Čtyři tisíce návštěvníků čekal v Trutnově bohatý kulturní program včetně vystoupení Karla Zicha a skupiny Buty.

Speciálním pivům se v Česku nedaří
Pivní konzervatismus v České republice přetrvává. Podle nejnovějších průzkumů čeští pivaři konzumují z 95 % stále světlou desítku a dvanáctku. Speciální pivům dávají pivovarnicí šanci spíše u mladé generace. Ačkoliv odborníci tvrdí, že podíl na českém pivním trhu se tomuto segmentu bude dařit rozšiřovat, v současné době zaujímá jen velmi úzkou část trhu. Mnozí čeští se sice pokoušejí svůj sortiment zpestřit výrobou speciálních ležáků či ochucených piv, jde pouze však jen o doplňkovou záležitost. Ovšem je nesporné, že některá speciální, zejména silnější piva si již své místo na pivním „slunci“ zajistila. Další známkou současného vývoje na českém pivním trhu je ústup tzv. levných piv. Rovněž prodej zahraničních piv v Česku je nevelký, nepřekročil jedno procento. Tmavé pivo zabralo jen dvě procenta celkového prodeje. Průzkum zjistil, že alespoň jednou za měsíc si dá pivo 75 % české populace starší 18 let. Pětina pije denně a polovina nejméně obden. Velkých pijáků však podle pivovarských ubývá. Stále více si pivo objednávají ženy. Tento nápoj si dává asi 60 % z nich a celkový podíl žen na spotřebě je zhruba pětinový.

Boj o pelhřimovský pivovar pokračuje
Pelhřimovští právovárečníci se nevzdávají svého snažení získat místní pivovar. Podle vyjádření jejich zástupce Ladislava Semoráda plánují právovárečníci obrátit se se svými požadavky až k mezinárodnímu soudu. K jejich návrhu a postupu by se mělo vyjádřit podzimní zasedání zastupitelstva města. V současné době je pivovar ve vlastnictví družstva DUP.

V Nošovicích se bude asi vařit i Kozel
Skupina Plzeňského Prazdroje plánuje na základě rostoucího zájmu o pivo Velkopopovický Kozel na východě republiky začít s výrobou této značky v nošovickém pivovaru. První hektolitry „nošovického“ Kozla se uvaří pravděpodobně už v roce 2004. V pivovaru Radegast se v současnosti vyrábí kromě místní značky Radegast a Klasik rovněž pivo Gambrinus.