Klášterní pivovar v Česku. Věc nezvyklá.

Každý milovník dobrého piva jistě se závistí pohlíží na produkci zahraničních pivovárků ve vlastnictví církevních řádů. Zajímavé lahve, neobvyklé etikety, tajemné názvy piv. Nekonzervativní pivař při listování pivními encyklopediemi nebo při surfování po internetových stránkách světových pivovarů jen sní o tom, jaké asi mohou mít chutě piva vařena řádovými bratry. Tak trochu vůni tajemna měla piva s přívlastkem klášterní.

Je pravda, že některé soudobé pivovary naší vlasti trochu připomínají fakt, že jejich zakladatelé byli mniši. Znalému pivaři se kupříkladu objeví v mysli pivo Opat vařené v Olivětíně od 14.století, jež vzpomíná na benediktiny z blízkého Broumova. Ale nyní je tento pivovar již ryze světský. Podobný osud má i výroba piva ve zdech strahovského kláštera.

O to překvapující byla zpráva minulých týdnů, že premonstráti chtějí v želivském klášteře vařit pivo. Zlatavý mok se tu vyráběl od 13.století do roku 1907. Historie vyhnání a internace mnišských řádů a jejich návrat před deseti lety je asi všem známá. Faktem zůstává, že novodobé želivské pivo nebude až tak čistě klášterní. O vlastní výrobu se totiž bude starat zkušený pivovarník Libor Pavelec, který před více než rokem uzavřel svůj minipivovar v Jihlavě zvaný Patriot.

Neberme si však iluze. V Česku budeme mít po dlouhé době opět klášterní pivo a našinec-pivař se jistě má na co těšit. Nekonzervativní sládek, který v Jihlavě vařil kromě svrchně kvašených piv i různé ochucené speciály, je jistě zárukou, že želivské pivo bude mít daleko k uniformnosti některých našich velkoznaček. Trochu zklamání vyvolala předběžná informace, že pivo se bude plnit pouze do třetinkových lahví. Do sudů jen výjimečně nebo na zakázku.

Dá se tedy předpokládat, že nový chmelový mok bude považován za opravdovou specialitu, určenou pro pravé fajnšmekry. Netradiční bude i láhev z čirého skla se zvláštní etiketou. Otázkou zůstává cena, za kterou se bude pivo prodávat. Nebude příliš vysoká ? Neodradí spotřebitele ? V současném přeplněném pivním trhu, vezmeme-li v úvahu zakořeněnou českou pivní ztuhlost, je jen těžké najít si své místo a následně je uhájit před tlakem pivovarských obrů.

Tedy má klášterní pivovar, soustřeďující se na výrobu speciálních piv, v české realitě šanci na prosazení ? Raději zapomeňme na všechny světské vlivy provázející vznik želivského klášterní piva a těšme se !