16. Zpráva z cesty za prací - JAK JSEM HLADIL JAZYK

Všechna nařízení pouze vyslovená (nikoliv písemná) provozním manažerem firmy, jsou navzdory zažitým tradicím z dob budování závěrečné etapy vysněného komunismu plněny kupodivu obratem, v prvotřídní kvalitě a přesně dle zadání. Nikdo si nedovolí ani v náznaku diskutovat o tom, že ta, či ona věc nejde provést, že bude hotová za týden nebo dokonce na ni vůbec není čas. To by asi byla ta poslední diskuse v tomto zaměstnání.

A tak i mé, povětšinou skromné, požadavky z oblasti technických úprav zařízení pivovaru nebo například úprav rozvodu internetu až do pivovaru a pivnice, vedoucí z centrálního připojení přes částí zdejšího ukrutného labyrintu chodeb, průchodů, skladů a kanceláří, byly vždy splněny k mé nevýslovné spokojenosti bez upomínání, škemrání a nadávání.

Jen jeden příkaz zůstal tak nějak zapomenut a nevyslyšen. Hned druhý, či třetí den po mém příjezdu se vrchní velení nechalo slyšet, že někdo z firmy bude pověřen nákupem průřezové sady kazašských piv ze všech místních pivovarů a já budu mít za úkol je zdegustovat, abych měl přehled, co je zde k mání za pochutiny. Ale tento jediný, ovšem pro mě velmi příjemný a přínosný příkaz, zmizel z povrchu zemského dotyčným pověřencem zapomenut a degustační vzorky jsem si tudíž začal raději zajišťovat samozásobovacím způsobem v rámci běžného doplňování zásob domácí lednice a kuchyně.

Prvá piva jsem nakoupil naprosto namátkově v místním nákupním megacentru RAMSTOR (turecký obchodní řetězec) a jak už jsem se kdysi zmínil v jednom ze svých článků z Charkova, nějaký přesně daný výběr se nekonal, protože ani tady nebylo možno nakupovat něco cíleně, neboť značek, druhů, stupňovitostí a balení bylo v regále nespočet a není možné obsáhnout na jeden nákup portfolio ani byť jen jednoho výrobce, zvláště, když pak celý nákup musím domů dopravit pěkně pěšmo a ručmo a ono to na pěknou zdravotní procházku taky vydá.

Nákupní megacentrum Ramstor

Plechovkové pivo SOKOL z nabídky pivovaru EFES Karaganda – provoz AlmaAta, s údajem původní mladiny 10 % a alkoholem 4,0 % mělo slabou kvasničnou vůni, bylo chuťově trochu mdlé, nevýrazné a bez života, evidentně s umělým dosycením CO₂, zřejmě důsledek úpravy finální stupňovitosti pomocí HGB, s mírně octovatou příchutí a samozřejmě velmi málo chmelené. Obecně řečeno, vypít se to dalo, ale nic moc. Cena v přepočtu na koruny cca 17,50 Kč.

Dalším vzorkem bylo lahvové pivo ŤAN-ŠAN, světlé 11% pivo s obsahem alkoholu 4,2%, rovněž z almaatské pobočky pivovaru EFES, mělo díky zelené lahvi letinkovou vůni i příchuť, ale jinak to bylo výborné pivo se vším všudy. Láhev, tak jako řada jiných, zde dostupných značek, byla opatřena trhacím uzávěrem, v těchto krajích poměrně rozšířeným. Cena po přepočtu asi 15,- Kč.

Trhací uzávěr

Pivo ZOLOTAJA BOČKA (Zlatý sud), produkt nadnárodní pivovarské skupiny SAB MILLER, v tomto případě ruská odnož sídlící ve městě Kaluga – provoz Uljanovsk, byla plnokrevná 12% s alkoholem 5,0 %, pivo mělo příjemnou nahořklou chuť podkreslenou jemnou sladovou chutí, pivo, kterému se nedalo vytknout vůbec nic – výborné pití plné chuti by hravě obstálo v konkurenci našich dobrých značek. Přestože na etiketě bylo uvedeno, že se jedná o pasterované pivo, žádná oxidační příchuť nebyla cítit, což jen svědčí o dobrém ošetření piva v zamezení styku s kyslíkem před stáčením. V balení tohoto piva se plně projevil vliv majitelů pivovaru a to v systému uzavírání lahve, která měla dle amerického vzoru a zvyku šroubovací korunku. Cena po přepočtu zhruba 19,- Kč.

Zolotaja bočka

V rámci sobotního odpoledne jsem navštívil překrásné mořské akvárium, které vzhledem k tomu, že nejbližší slaná voda pomalu ani není mořem a je vzdálena asi 1500 km východně od Astany, je neskutečnou a zřejmě i značně nákladnou místní atrakcí, koncipovanou nejen jako centrum poznání, ale hlavně jako velký zábavní park pro děti, kde lze bez problému strávit celý den. Kromě mnoha velkých nádrží s mořskými, ale i sladkovodními rybami (mě osobně se z nich nejvíce líbila nádrž s hejnem piraní) byla dominantou celého parku obrovská nádrž s mořskou vodou, na jejímž dně byl skleněný tunel a procházelo se tak několik metrů pod vodní hladinou. Ryby, včetně dravců, nebyly žádné malé mřenky, nejmenší žralok měřil okolo půldruhého metru a muréna metrovou míru hravě splnila také. Mořské želvě do metru mnoho nechybělo a další, nepojmenovatelné druhy nejrůznějších vodních potvor, by se místo vánočního kapra do vany nevešly ani náhodou. A tak jsem se kochal a fotil…..prostě nádhera.

Mořský svět

A protože venku bylo pěkné vedro (teplota okolo třicítky není v květnu nic mimořádného a prý bude mnohem hůř), zvolil jsem po prohlídce směr nákupní centrum s tím, že si na večer koupím do lednice zásobu chmelové polívky, aby mi v té cizině nebylo smutno.

Po městě chodím jen s malým batůžkem, ve kterém mám to nejnutnější – doklady telefon, peníze a fotoaparát. Jenže ze začátku, když jsem s ním vyrazil do města, byl jsem středem pozornosti a místní obyvatelé se za mnou otáčeli a něco si špitali a smáli se…a já nevěděl proč. Teď už to ale vím, protože bydlím naproti škole. S takovým batůžkem chodí do vyučování pouze žáci prvého stupně základní školy a já do tohoto schématu už přece jen trochu nepasuji. Skutečnost, že u nás batůžky nosí všichni od základní školy až po některé pány docenty z vysokých škol, by tady působila dost komicky. Nicméně mi toto zavazadlo maximálně vyhovuje a nosím jej v klidu dál.

A tak jsem do něj naskládal svůj nákup a vyrazil domů, ale vzal jsem to po cestě přece jen přes firemní bar, kde jsem si pohladil jazyk dvěma sklenicemi mého oblíbeného piva BLANCHE, abych v tom horku neutrpěl nějakou komplikaci z dehydratace.

Zakoupené vzorky jsem řádně vychladil a zde je výsledek degustace:

Pivo KRUŽKA SVĚŽEVO – MJAGKOJE z produkce pivovaru EFES Karaganda o stupňovitosti původní mladiny 10 % s obsahem alkoholu 4,0 % bylo řízné a svěží čisté chuti a vcelku i slušně chmelené. Taková desítka by hravě obstála v konkurenci našich kvalitních desítek. Obě lahve byly opět vybaveny trhacím uzávěrem a cena obou druhů byla po přepočtu necelých 17,- Kč za 0,5 litru.

Druhé pivo - KRUŽKA SVĚŽEVO z téhož pivovaru o stupňovitosti 11 % s alkoholem 4,4 % byla v chuti maličko nevyvážená i přes nižší chmelení byla znatelná stopa drsné hořkosti, která dost rušila další chuťové vjemy. Zdálo se mi, že i hodnota pH bude zřejmě o maličko nižší, než by bylo zdrávo, což vyváženosti chuti rovněž neprospěje. Jinak pivo vcelku průměrné, ne sice výtečné, ale pitelné.

Kružka svěževo

Mám ještě na tento týden slíbenou exkurzi do jednoho již nefunkčního místního pivovaru, ale o tom až příště.