Trapistické klášterní pivovary II.

Orval

Klášter Abbaye Notre-Dame d'Orval, jak se dnes místo oficiálně nazývá, má velice dlouhou a pozoruhodnou historii. Opatství zde bylo založeno roku 1070, když hrabě Arnould de Chiny pozval mnichy z Itálie a dal jim k užívání část svého panství.

Pivovar produkuje pouze jeden typ piva Orval Trappist Ale s obsahem alkoholu 6,2 %. Pivo je to vynikající se skvěle vybalancovanými chutěmi, kde překvapivě hořká chuť nikterak nevyčnívá, samozřejmě aroma má výrazně chmelové a esterové. Existuje ještě slabší forma tohoto piva zvaná Petit Orval a ta je k dispozici pouze v restauraci Auberge de L'Ange Gardin kousíček od kláštera. Pivo má obsah alkoholu 3,5 % a ničím zvlášť neoslní, zejména nemá vyváženou chuť a velice výrazně z něj vyčnívá hořkost.

V popředí nová, vzadu stará varna v klášteře Abbaye Notre-Dame d'Orval (foto autor)

Rochefort

Tento klášter se jmenuje Abbaye Notre-Dame de Saint-Remy a je jedním ze tří, které se nacházejí ve vlámské části Belgie. Svoji uzavřeností velmi připomíná De Sint-Sixtusabdij van Westvleteren. Historie kláštera je rovněž velice dlouhá, byl založen v roce 1230.

Pivovar produkuje 3 druhy piva. Nejslabším je Rochefort 6 se 7,5 % alkoholu a vyznačuje se červeným vrškem. Ná ovocno chmelové aroma, barvu hnědou s červeným odstínem. Chuť je čokoládová, ovocná, kořeněná a skvěle komplexní se švestkovým dozníváním. Pivo se vyznačuje plným tělem. Údajně je jeho podíl na produkci pouhé jedno procento. Rochefort 8 má již úctihodných 9,2 % alkoholu a pozná se podle zeleného vršku. Má hnědou barvu a na vůni a chuti jsou nejvýznamnější karamelové a kořeněné tóny se chmelovým dozníváním. Na vůni je mírně cítit alkohol, na chuti je výborně schován. Toto pivo tvoří největší část produkce. Posledním je největší silák mezi trapisty – Rochefort 10, který má rekordních 11,3 % alkoholu a jeho barva je rovněž hnědočervená jako v případě Rochefort 6. Lahev je opatřena modrým víčkem. Jedná se již spíše o likér, na chuti i vůni je dominantní mango za nímž se na krátko vynoří hořkost a také pivo nezapře vysoké procento alkoholu. Toto pivo již nelze doporučit ani na velice pomalé vychutnávání.

V klášteře Abbaye Notre-Dame de Saint-Remy je vidět varna skrze okno (foto autor)

Achel

Je zajímavé, že většina trapistických klášterů, které vaří pivo, jsou rozesety blízko nějaké státní hranice. Přímo v centrální Belgii není žádný. Toto umístění dovedl do dokonalosti klášter Sint Benedictus Andin de Achelse Kluis, jehož brána se nachází ani ne padesát metrů od hranice s Nizozemskem, vchází se tak do něj přes nizozemské území.

Pivo Achel Blond 5° s 5 % alkoholu se připravuje z plzeňského sladu, žateckého chmele a německého chmele Hallertau Tradition. Je to skvělé pivo i pro delší posezení s ovocnými nuancemi a jemnou chmelovou chutí a vůní. Má 27 jednotek hořkosti. Velice podobné je Achel Bruin 5° rovněž s 5 % alkoholu a přidává se do něj pražený slad. Je obdobné a chuť má po praženémém ovoci. Tato dvě piva se dají zakoupit pouze ve zdejší restauraci. Silnější jsou Achel Blond 8° a Achel Bruin 8°, které se liší pouze tím, že se do nich přidává cukr, resp. hnědý cukr. Aroma a chuť jsou u nich výrazněji více bohatší, zejména na ovoce. Světlé má opět 27 jednotek hořkosti, tmavé pak pouze 23. Achel Blonde je cítit chmelem a kořením, na chuti je kořeněné, hořkost není tak výrazná jak by se předpokládalo z vůně. Na vůni je mírně cítit alkohol. Achel Brune rovněž nezapře alkohol, není z něj cítit ani koření a překvapivě velice málo vystupuje chuť barevných sladů. Speciálem mezi zdejšími pivy je Achel Extra Bruin s 9,5 % – 10 % alkoholu. Je to pivo velice aromatické, s plným tělem. Na chuti je překvapivě mírně nakyslé. Do prodeje šlo 2. května 2002. V roce 2004 bylo uvařeno Achel Extra Blond (Achel Zomer 2004) k 75. narozeninám zdejšího opata otce Marca Gallanta. Má 8,5 % alkoholu a ti, kdo ho ochutnali, se shodují, že na vůni je již cítit alkohol, ale při ochutnání je dobře schován.

Jedna z nejstarších částí kláštera Sint Benedictus Andin de Achelse Kluis z počátku 18. století (foto autor)

Westmalle

Abdij Onze-Lieve-Vrouw van het Heilig Hart van Westmalle, jak se opatství oficiálně jmenuje, leží stejně jako Achel a Westvleteren ve Flandrech. Klášter zde byl založen 6. června 1794, ale až 22. dubna 1836 byl povýšen na opatství.

Pivovar dnes produkuje tři druhy piva. Bezesporu nejznámější z nich je Westmalle Tripel (s bílou etiketou), které je nazýváno matkou všech piv trippel, neboť tento druh byl prvně v roce 1934 uvařen právě zde. Současná receptura se prakticky nezměnila od roku 1956. Toto pivo se může pochlubit 9,5 % alkoholu a i přes tak vysoké procento je chuť překvapivě vyvážená s výraznými kořeněnými tóny. Mírně slabší je Westmalle Dubbel (s červenou etiketou) se sedmi procenty alkoholu. Jedná se o tmavé pivo se silnou kávovou a esterovou vůní se stopami po anýzu, na chuti je plné, mírně trpké, vyvážené. Pivovar ještě vyrábí pivo Westmalle Extra s 5 % alkoholu, bez etikety a s žlutým víčkem a to lze koupit pouze v restauraci naproti pivovaru zvané Café Trappisten. Má žlutooranžovou barvu, po napití jsou nejprve cítit ovocné tóny, které posléze přecházejí v mírně obilnou chuť.

Pivovar kláštera Abdij Onze-Lieve-Vrouw van het Heilig Hart van Westmalle (foto autor)

La Trappe

Abdij O.L.V. Koningshoeven má v porovnání s ostatními kláštery velice krátkou historii.

Samo opatství je vůbec největší ze všech a najdeme zde i vlastní sladovnu s typickým komínem. Pivovar lze považovat za nejkomerčnější; celé místo je vyhledávanou turistickou atrakcí. Sortiment vyráběného piva je největší ze všech trapistických pivovarů. La Trappe Blonde s 6,5 % alkoholu je velice komplexní světlý ale s banánovo- kvasnicovým aroma na chuti je cítit koření. Dalším je La Trappe Dubbel se 7 % alkoholu a červenohnědou barvou. Má trpce ovocnou chuť s tóny čokolády. Na vůni je mírně cítit fenol. La Trappe Tripel s 8 % alkoholu má nádhernou měděnou barvu. Rovněž je z něj cítit fenol a koriandr. Na chuti je velice plné a dost sladké s tóny pomerančové kůry. La Trappe Quadrupel s 10 % alkoholu je nejsilnější ze zdejší produkce. Barvou je přesně mezi Dubbel a Tripel. Ve sklepě si poleží celý rok, než se dostane spotřebiteli na stůl. Je velice bohaté na vůni – alkohol, fenoly a hlavně švestky. Na chuti je pak velice plné, s výrazným alkoholem. Pivovar rovněž jako jediný nabízí pšeniční pivo, tedy pšeničné pivo belgického typu zvané Witte s 5,5 % alkoholu. Tělo má spíše lehčí a je typickým představitelem belgických pšeničných piv – je výrazněji kořeněné než bavorská pšeničná piva. La Trappe Bockbier se 7 % alkoholu je rovněž jediný trapistický bock a liší se od typických německých bocků, stejně jako předchozí pivo i zde je bohatší jak aroma, tak i chuť. Barvu má podobnou Quadrupelu. Překvapí příjemná hořkost. Ovšem označení bock je zde nesprávně použito, bock je zásadně spodně kvašený. V roce 2009 bylo u příležitosti 125 let otevření pivovaru uvařeno pivo La Trappe Isid’or se 7,5 % alkoholu. Mezi roky 1993 – 2000 pivovar ještě produkoval pivo Enkel, což byl lehký ale s 5,5 % alkoholu.

Nová varna v klášteře Abdij O.L.V. Koningshoeven (foto autor)

Tomáš Maier

Nezkrácenou podobu článku si můžete přečíst v odborném časopise Kvasný průmysl, kde vychází na pokračování od čísla 10/2009 (vyjde 30.10.2009)