Dočesná 2009

Když jsem psal své postřehy z loňské Dočesné (http://www.pivniblog.cz/clanek/3567-Statistika-nuda-je/index.htm), záměrně jsem vynechal poznámky o kulturním doprovodném programu. Tohoto zvyku se podržím i letos. Pokud někoho zajímá program, na www.docesna.cz bude jistě informačně uspokojen.

Po zkušenostech s loňskou Dočesnou, kdy jsme s kamarádem vyrazili prakticky nepřipraveni, stánky jsme brali frontálním útokem a u největších lahůdek už jsme si stěží pamatovali, jestli jsme je vůbec pili, natož pak jejich chuť, jsme si ze seznamu vystavujících pivovarů stanovili priority. Těmito prioritami byly pivovar Chotěboř, Suchdolský Jeník a Chachárek z minipivovaru Kopřivnice. A jak naše putování dopadlo ? Inu – čtěte dál.

1. Již cestou ve vlaku z Teplic do Žatce nás přepadla žízeň, tak jsme zhruba čtvrthodinovou pauzu na přestup v Mostě využili ke koupi piva. Bohužel, výběr v nádražních kioscích nebývá valný a my museli být vděční za plechovkového Braníka. Slibuji, že za tento prohřešek proti dobrým mravům odříkám deset otčenášů. Pivních, to dá rozum.

2. Po příjezdu do Žatce bylo nutné spravit si plechovou chuť v nádražní restauraci. Stejně jako vloni to jistila 13° Baronka z Žateckého pivovaru. Pivo bylo velmi dobře ošetřené, mělo příjemnou hladkou chuť. Což jistě bylo dáno také absencí tisíců bublinek, tolik typických pro cé-óčkové bublifuky. Jestli si mám udělat představu o oblíbené degustační hlášce „vybízí k dalšímu napití“, vzpomenu na tohle pivo a tuhle nádražní hospodu. My ale věděli, že nás čeká řádná pivosmršť, takže na výzvu k dalšímu napití jsme museli reagovat záporně. Tak rychle zaplatit a hurá směr náměstí.

3., 4. Jako první jsme navštívili stánek s Benešovským Ferdinandem. Z nabízeného sortimentu jsme ochutnali černou 11° a speciála Sedm kulí, 13°. Černá 11° se vyznačovala jemnou praženou chutí, ani moc, ani málo a rozhodně jsem si pochutnal. Navíc ve mně vyvolala veskrze příjemné vzpomínky na stylovou hospodu Ferdinanda nedaleko pražského Hlavního nádraží, ale to je na jiné povídání. Sedm kulí mi přišlo jako ne moc výrazné pivo s mírnou hořkostí a jemným ovocným dozníváním.

5., 6. Pak následoval stánek Rychtáře z Hlinska. Zde jsme popili kvasnicovou 12°. Byla z ní cítit ovocná chuť a sladová vůně. Jako druhé pivo z Hlinské produkce protekla našimi útrobami světlá 15°. Na chuti byla poznat silnější voltáž, pozitivní mi přišla hořkost při doznívání.

u stánku s Rychtářem

7. Naproti Rychtáři stál stánek pivovaru Chotěboř, jeden ze tří vytyčených cílů. Dali jsme světlou 12°. Chtělo by se říct „takové normální pivo“, příjemné na pití, bez žádných pachutí. Trochu mě překvapilo, že za propagační materiály (tácky a etikety) si nechali zaplatit, ale budiž jim těch 20 korun přáno.

8. Po Chotěboři zamířily naše kroky ke stánku Rohozce. Tady vyhrála jejich polotmavá 11°, kterou mám moc rád v lahvové podobě a příležitost dát si ji točenou se prostě musela využít. Nebyl jsem zklamán, jedná se o velmi dobře pitelné pivo a to i přesto, že zákonem o čistotě piva by zřejmě neprošlo. Jenže pivař odpustí leccos, když je pivko dobré, že ?

9. Dál jsme zamířili ukojit své srdeční záležitosti ke stánku Regenta. A přestože se s Regentem něco děje, což jsme pilně zjišťovali na letošní dovolené na jihu Čech, nefiltrovaná 16° nemá chybu a to mi nikdo nevymluví. Rád bych touto cestou pozdravil a poděkoval příjemné a komunikativní obsluze v Regentovém stánku. A to včetně finalistky soutěže Miss zlatého moku Alice Rádrové reprezentující pivovar Regent. Bylo příjemné si s ní pořídit pár fotek. No, pánové, nezáviďte tolik ;-).

10. Naproti stánku s Regentem právě představil svoji produkci Jeník ze Suchdola. To slovo „právě“ je zcela záměrně voleno a pokud si podle čísla vypitých piv myslíte, že už muselo být odpoledne, tak věřte, že bylo. Ostatně proč neotevřít stánek až ve 14 hodin, že ? Další podivnost byla, že nám odmítli natočit do našeho vlastního skla, prý z důvodu hygieny. Jsem smířen s tím, že na světě je spousta věcí, které v životě nepochopím a tohle je jedna z nich. A jak hodnotím 12°, kterou jsme si z plastového kelímku pochopitelně přelili do skla ? Jako velmi pohodově pitelné pivo, sice bez výrazné chuti, ale celý večer by na něm šlo vydržet s pocitem, že příště zase.

Suchdolský Jeník (fotil Jarda Veverka)

11. Nedaleko stála další moje vyloženě srdeční záležitost – Trutnovský Krakonoš. Volba automaticky padla na kvasnicovou 12°. Pravda, do téhož piva točeného přímo v pivovarské hospodě v Trutnově něco chybělo, ale i tak jsem si pomlaskal. S obsluhou jsme prohodili pár slov o Trutnovském pivu. A jelikož je pivo i o komunikaci, hodnotím velmi kladně.

12., 13. Novopacké pivo patří k mým oblíbeným a to i přes občasné diskuse ohledně myšiny, která je v něm prý cítit. Možná je to tím, že nemám školený jazyk a vlastně vůbec netuším, o jakou chuť jde, ale zodpovědně můžu prohlásit, že žádnou divnou pachuť jsem v něm v životě necítil. Zkusili jsme 11° třešňové výčepní. Takováto piva beru spíše jako zajímavost a zpestření. Vyznačovalo se výraznou třešňovou vůní i chutí. Jako druhou Paku jsme si nechali nalít Podkrkonošský tmavý speciál 13°. A dle mých zápisků byl hořký.

14., 15. Tradičně na Dočesné navštěvujeme stánek pivovaru Chyše. Dali jsme si jedno světlé a jedno polotmavé. Nějak jsem si zapomněl udělat poznámku a po tom množství piv si člověk buď udělá poznámky hned a nebo netuší. Netuším. Ale asi chutnalo.

16. Chodovar, další z mých velmi oblíbených pivovarů. Jeho černá 10° patří k nejlepším svého druhu u nás (podle mě, nikomu ten názor nenutím). A nezklamala ani na Dočesné.

17. Při procházce po náměstí mi padlo do oka medové pivo z Černé Hory. Možná to bylo otupělostí chuťových pohárků, ale po medu jsem necítil vůbec nic. Tak třeba příště.

18. Bohužel, náš čas na Dočesné se nachýlil a bylo nutné vyrazit na poslední rozumný vlak zpět do Teplic. Cestou jsme zaskočili rozloučit se s Regentem. Dal jsem si konopné. Ale jo, zajímavé zpestření. Dokonce jsem ho dostal zadarmo, prý za celodenní propagaci Regenta. Měl jsem na hlavě klobouček s jejich logem koupený na letošních pivovarských slavnostech v Třeboni. Ještě jednou děkuju.

19. Na nádraží jsme dorazili chvíli před odjezdem vlaku. Právě takovou chvíli, abychom dali ještě jednu Baronku 13°, jako ráno.

Když si tak pročítám seznam vypitých piv, stihlo se toho docela dost. Je jasné, že při takovém množství již chuťové pohárky nefungují úplně přesně a konzumovaná šunka s hořčicí, křenem a nakládanými feferonkami má do předpisového degustačního sousta také poměrně daleko. Takže pokud máte někdo pocit, že jsem chuť nějakého piva vyloženě netrefil, hádat se rozhodně nebudu.

Asi jste si všimli, že v seznamu vypitých piv není ani zmínka o Chachárkovi, kterého jsme chtěli ochutnat. Stánek s tímto pivem se nám totiž nepodařilo najít. A fakt jsme se snažili. Možná málo.

Byl jsem překvapen, že některé tradiční pivovary na letošní Dočesné vůbec nebyly zastoupeny. Postrádal jsem zejména Poutníka z Pelhřimova a vyhlášeného specialistu na speciály, Náchodský Primátor. Na točené verze English Pale Ale a Stoutu jsem se dopředu hodně těšil a ono nic. Tak třeba někdy jindy někde jinde.

Na závěr chci říct, že akce se mi jako celek líbila a nezbývá, než se těšit zase za rok.