Tambor ze Dvora Králové – dobře zorganizovaná premiéra

Z vlakového nádraží je do centra města poměrně daleko. Odmítám autobusovou dopravu pravidelnou linkou a jdu pěšky. Chci objevit po cestě všechny existující hospody. V první se točí Budvar, ve druhé trutnovský Krakonoš, ale zrovna probíhá malování. Škoda. Tradiční rohový hostinec se mi zamlouvá. Je zajímavé, že oběma hospodám chybějí názvy. Zřejmě místní tradice.

Míjím půvabnou budovu Hankův dům. Václav Hanka se počátkem 19.století v rámci národního obrození snažil vytvořit důkaz, že česká literatura fungovala již ve 13.století. Vznikl tak legendární falsifikát Rukopis královédvorský. Doufám, že alespoň nové místní pivo bude 100% pravé.

Pivo Tambor objevuji v restauraci U Hlaváčků. Na čepu je světlá jedenáctka a dvanáctka. Mok voňavý a chuťově dobrý, na první počich a napití je zřejmé, že pochází z poctivé provozovny. Tambor je U Hlaváčků v sousedství Krakonoše a kvasničáku ze Svijan. Zátiší narušuje jen obligátní pípa s „géčkem“. Vypadá to však, že ho tady dnes stejně nikdo nepije. Kolem poledne je hospoda poloprázdná, ale zvědavost konzumentů na novou značku je evidentní.

Restaurace U svobodných pánů má pěknou zahrádku a kolem jedné odpoledne je poměrně plná. Stejný sortiment jako v předchozí knajpě, u výčepu navíc historická cedule „Čepujeme královédvorské pivo“. Podobně to vypadá i ve třetím lokálním pohostinství U Slunce. Dokonce registruji angažované zájemce, kteří se snaží vymámit nějaké bližší informace od obsluhujícího personálu.

Poločas. Rozhoduji se trochu odreagovat dvěmi půllitry laciné trutnovské 12° ( 16 Kč) v hučící bezejmenné čtyřce u náměstí. Shodou okolností poblíž v rámci oslav Majálesu vystupuje slovenský pop-rockový soubor No Name. Závěr večera patří opět restauraci U Hlaváčků, kde se rozhoduji povečeřet. Je beznadějně obsazeno, 90% hostů včetně ruské turistické výpravy hltá půllitry Tambora. K dispozici jsou sklenice s logem, pivní tácky, příslušně označené pípy, návěští hospod a kupodivu i relativně uspokojující informace o nové značce z úst personálu. Gastronomické akci přeje i počasí. Při své premiéře se Tambor uvedl více než zdařile.

A jaké vůbec královédvorské pivo je? Pochopitelně nepasterizované, avšak filtrované, barvy až překvapivě světlé, pijáka hned zkraje degustace překvapí příjemná vůně a velmi plná chuť. Primární hořkost středová, doznívání však hořčí, při mých prvních zkušenostech jsem zaregistroval, že jedenáctka se od dvanáctky nijak výrazně neliší. Jako drobnou vadu na celkové kráse vidím snad jen fakt, že značkové sklenice jsou půllitry s uchem podobné těm značkovým na kofolu – zbytečně těžké a i když byl rozdíl teplot okolního vzduchu a samotného piva dosti markantní, nádoby se půvabně neorosily.

Za všechny milovníky pravého českého piva přeji Tamborovi mnoho zdaru a nashledanou za pár měsíců při další inspekční cestě.