Pivo z konce světa

Na souostroví Fidži bylo snad ještě před sto lety možno zakousnout žejdlík pečeným
člověkem, dnes se údajně již v oněch krajích kanibalismus nevyskytuje a obyvatelstvo
jehož zhruba polovinu v současnosti tvoří osoby indického původu je k cizincům
veskrze přátelské. Dvě nejznámější pivní značky Fiji Bitter a Fiji Gold zmlsaného
pivaře ničím nepřekvapí, snad i proto, že náleží do australského koncernu Carlton.

Komplex asi 80 ostrovů na severovýchod od Austrálie se až do roku 1980 nazýval Nové
Hebridy a náležel střídavě Francii a Velké Británii. 31. července onoho roku získal
nezávislost a dnes již pod libozvučným názvem Vanuatu pilně vaří národní pivo Tusker
(nezaměňovat s Tuskerem z Keni), které se vyskytuje ve verzích lager,bitter, beer
nebo stout Southern Cross, který je ovšem na dotyčných ostrovech celkem úzkým
profilem.

Francie je pověstná svými cenami vyšroubovanými až k hranici nepředpokládaného
maxima, což bohužel platí i o jejích zámořských územích. V Nové Kaledonii vás vyjde
třetinka lokálního moku domýšlivě nazvaného "Number One" zhruba na 6 USD. Točí se i
polotmavý ležák Havannah, což je však jméno historického plavidla a nemá s Říší
bratrů Castrových nic společného. Kaledonští občané různých barev pleti jsou rovněž
pohostinní a ovládáte-li alespoň základy francouzštiny( krom ní se na Nové Kaledonii
hovoří asi 50 melanéskými dialekty), koupí vám v hospodě i drahé pivo. Nejútulnější
je výčep Karibe na Slavkovské ulici (Rue Austerlitz).

Vysoko v pomyslném žebříčku cen stojí produkty sličného minipivovárku "U třech sládků" (Les Trois Brassieurs) v hl. městě Tahiti Papeete.Půllitr kvasničáku vás při
současném kurzu pacifického franku přijde zhruba na 275 Kč. Pivo však stojí zato,
zejména když vám je zručně natočí pohledná Tahiťanka s orchidejí ve vlasech - přesně jako z fauvistických obrazů Paula Gaugina.