Češi a pivo - nic nového

Aktuální názory české společnosti na pivo a pivovarství a jejich proměny v uplynulých letech nabízí výsledky šetření, které na sklonku loňského roku provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění při Sociologickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.  Podíl lidí, kteří pijí pivo, se v České republice v letech 2004–2008 nijak výrazně neměnil a dosahuje hodnot kolem 90 % u mužů a mezi 50 a 60 % u žen. Podíl mužů a žen pijících pivo alespoň občas se významně neliší podle  kategorií jako věk, vzdělanost nebo příjem. Také množství konzumovaného piva se v uvedených letech pohybovalo mezi 7,9–9,5 půllitru týdně u mužů a 1,9–2,4 u žen. Mírně nižší spotřebu vykazují nejmladší ročníky (18–29 let), naopak největšími konzumenty jsou muži ve věku 45–59 let. Potvrdilo se, že pivo nadále zůstává nápojem, který je nejčastěji konzumován ve společnosti jiných lidí.

Podle zveřejněných výzkumů je názor veřejnosti na budoucnost českého piva a pivovarnictví dlouhodobě poměrně optimistický. Z výzkumu vyplývá, že 69 % obyvatel se přiklání k názoru, že některé české pivovary prorazí na zahraniční trhy. Stabilně, zhruba tři čtvrtiny obyvatel se neobávají, že by české pivo bylo z domácího trhu vytlačeno zahraničními značkami. V horizontu deseti let se však zvětšila skupina těch, kteří sdílejí určité obavy. V této souvislosti má 42 % obyvatel obavy z ohrožení menších pivovarů.

„Tyto výzkumy jsou cenným zdrojem informací pro pivovarský průmysl a mnohdy nabízejí fakta, která nás nutí k zamyšlení nad dalšími kroky, které musí pivovarství a sladařství u nás udělat, aby si svou pozici národního nápoje, na který jsme hrdí, udržely jak v měnících se ekonomických podmínkách, tak při měnícím se způsobu života,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Dlouhodobě se snažíme o to, aby české pivo zůstalo symbolem jedinečnosti a kvality nejen doma, ale i v zahraničí, a aby bylo nápojem družnosti a pohody,“ dodal.

Zdá se, že se veřejnost již smířila s tím, že ceny piva porostou. Dokonce stoupá počet těch, kteří jsou o tom silně přesvědčeni. U konzumentů piva je dlouhodobě patrná preference při volbě piva, které pijí. V letech 2004 až 2008 osciluje kolem 80 % u mužů, u žen se oscilace pohybuje kolem 53 %. Konkrétní značku si vybírají konzumenti s vyšším vzděláním a vyšší životní úrovní domácnosti. Výzkumy CVVM také potvrdly, že tradičně nejdůležitějším kritériem  pro výběr piva je podle hodnocení samotných spotřebitelů jeho chuť. Aspekty ceny nebo reklamy se umisťují až na konci seznamu právě za chutí, značkou, zvykem nebo stupňovitostí. Chuť je při výběru piva důležitější u mužů než u žen. Ty naopak při výběru více zohledňují aspekt ceny. Obecně bylo vysledováno, že s růstem životní úrovně roste preference chuti, v nižších příjmových kategoriích naopak nabývá na síle aspekt ceny nápoje.

Na českém trhu piva se stalo v posledních dvou letech významným fenoménem nealkoholické pivo, jehož spotřeba dramaticky stoupá. Je to způsobeno především mnohem lepší kvalitou piva, dále přísnějším postihem řidičů konzumujících alkohol a v neposlední řadě i stále se rozšiřujícím počtem míst, kde je nealkoholické pivo k dispozici, ať již lahvové, nebo točené. Nealkoholické pivo není pro české obyvatele samozřejmou náhradou piva, avšak 45 % mužů a 16 % žen jej volí jako nápoj v okamžiku, kdy normální pivo konzumovat nemohou.