Ohlédnutí za rokem 2008

V roce 2008 jsme byli svědky hned dvou ne snad třesků, ale procesů výrazně rachotivých určitě. Spustilo se něco zásadního, dlouhodobého a s velkým dopadem. Totiž další koncentrace pivovarského průmyslu v ČR a to dokonce ve dvou paralelních vlnách. Jedna je tajemná, druhá je otevřená, obě přesto způsobují srovnatelné množství spekulací. Tolik „zaručených zpráv“ jako letos snad nepamatuji…

Tou otevřenější koncentrační vlnou mám na mysli prodej skupiny Drinks Union do rukou Heinekenu. Tou tajemnější je nástup skupiny KBG a její skupovaní středně velkých pivovarů na jihu, severu i východě. Co bude s pivovary skupiny Heineken? Co bude s pivovary KBG? Bude Heineken zavírat? Jaké jsou skutečné úmysly KBG? Co se týče mého prostého pivařsky – uživatelského hlediska, tak na Heineken si zatím stěžovat nemůžu a dosavadní kroky KBG pak vnímám vyloženě pozitivně. Dobrá, řekneme si za rok, jak moc jsem naivní.

Majetkových přesunů a změn se týká i další poměrně důležitá a diskutovaná záležitost – přípravy na privatizaci Budvaru. Dřív byla tato možnost víceméně tabu, dnes už se o ní mluví oficiálně a téměř jako o hotové věci. Jen se neví kdy, jak a komu. To je rovněž výrazný posun, který přinesl poslední rok.

I letos jsme se dočkali několika pivních novinek. Z pohledu celostátního trhu tu máme vykročení Pardála i mimo jihočeský trh. Významnou novinkou, která má potenciál zahýbat poměry na trhu, je nový 11% Gambrinus Excelent. Ohrozí postavení regionálních jedenáctek? Jeho prvotní útok právě na jedenáctkovou Jihlavu může leccos napovídat.
Největší radost mi ale dělá novinka nejčerstvější, stout Primátor. „Specialista na speciály“ definitivně potvrdil, že ze svrchního kvašení strach nemá. A že umí.
Zajímavými regionálními novinkami jsou pak dvě nová strakonická piva, Klostermann a Král Šumavy.

Jaké byly letošní ztráty? Třeba časopis Pivní kurýr. Dovolte mi krátkou osobní vzpomínku. Z Kurýra jsem v polovině devadesátých let čerpal své první pivní znalosti, díky němu jsem před dovolenou v Jeseníkách zjistil, že existuje jakási hanušovická Holba. A že v ní používají jakousi moderní metodu CKT. Informačně vybaven jsem Holbu neprodleně vyhledal a byla z toho jedna z mých prvních pivních lásek. Jak šel čas, stával se Pivní kurýr čím dál méně zajímavým a bylo zjevné, že se stal hlásnou troubou pivovarských gigantů. Aktuality už pro člověka s přístupem k internetu neměly nic společného s aktuálností. Názorovému veletoči, který Pivní kurýr předvedl v posledních letech své existence, když začal dštít oheň a síru na pivovarské molochy, už jsem se mohl jenom trpce pousmát. Celkovou bídu pak dokreslovaly secondhandové vtípky postahované bůhvíodkud z internetu. A nahotinky jakožto zaplácnutí stránky, které jsem oceňoval tak před těmi patnácti lety…
Časopis zachraňovaly jen mimořádně a dlouhodobě kvalitní příspěvky Pavla Jákla. Už jen proto je Pivního kurýra škoda. Věřím, že autor Jáklových kvalit by se s pivními články snadno uchytil v jakémkoli jiném pivním periodiku. Jenže v jakém? Další důvod, proč je Pivního kurýra škoda. První i poslední - a po něm nic?

Co se naopak letos neudálo? Opět nevyšel slibovaný díl Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska. A neudálo se bohužel ani slibované znovuotevření pivovaru Podkováň.
Stejně jako každý rok prosím laskavé čtenářstvo o doplnění mého velmi hrubého shrnutí v diskusi pod článkem. Každý máme priority někde trochu jinde a co já jsem přehlédl nebo opomněl, může být pro jiného pivní událostí roku, a naopak.

Milí pivaři, kolegové, čtenáři, přátelé a kamarádi, přeji vám v roce 2009 samé dobré pivo.