Jiří Plevka uveden do Síně slávy

e si ale otázku, je-li možné u tak tradičního řemesla v dnešní, moderní až překotné době zaznamenat, že dynastie pivovarských expertů začíná. A odpověď nacházíme v západních Čechách, v městečku Chodová Planá, které leží 70 km od Plzně.

Tím, kdo takovou dynastii založil a v synech a možná i ve vnoučetech má pokračovatele, je Jiří Plevka, dlouholetý ředitel pivovaru v Chodové Plané, který nese jméno Chodovar a pod tímto jménem se postupně stává známější a vyhledávanější u nás, ale i v zahraničí. Ale to by mělo být na konci našeho vyprávění a my tím začínáme.

Jiří Plevka se narodil se 16.10. 1934 v Radnicích u Rokycan. Na své dětství, rodiče a především na svého otce vzpomíná s úctou. Otcova výchova byla přísná, ale spravedlivá, vedená ke skromnosti, poctivosti a čestnosti v životě i podnikání.

Jiří Plevka s rodiči

K pivovarnictví ho přivedl strýc Jan Mašek, tehdejší sládek Šternberského pivovaru v Radnicích, ke kterému hned po základní škole nastupuje do učení.

Práce v tehdejším pivovaru byla těžkou každodenní dřinou. Většinou se nepracovalo osm, ale dvanáct i více hodin podle potřeb pivovaru. Jako pivovarský učeň vykonává veškerou práci v pivovaru stejně jako ostatní a na jeho mládí nebere nikdo ohledy. Vaření piva musí zvládnout velmi rychle. Při první várce ho zaučuje vařič, při druhé se na něho zajde ještě několikrát podívat a od třetí várky musí vařit pivo samostatně.

I přes těžkou práci si ho pivovarské řemeslo získalo. Vůně pivovaru, který stál hned za zahradou jeho rodného domu se mu tak stává pro celý zbytek života osudovou…

V říjnu 1951 skládá Jiří Plevka v Prazdroji učňovskou zkoušku, získává výuční list v oboru sladovník a o rok později nastupuje do Pivovarské školy v Praze, kterou v letech 1952 – 1954 úspěšně absolvuje s vyznamenáním.

Po ukončení studia pracuje až do nástupu základní vojenské služby v pivovarech Staňkov a Stod. Po návratu z vojny přichází do sladovny pivovaru Plasy a krátce také působí na pozici sládka v tachovském pivovaru.

Prvním místem, kde se naplno projevují jeho schopnosti samostatně řešit složité technologické problémy byl pivovar v Železné Rudě. Do pivovaru nastupuje jako sládek ve chvíli, kdy minimální zásoby ledu ve sklepě hrozily uzavřením pivovaru. Nápad mladého sládka Jiřího Plevky využít ke chlazení vody z gravitačního vodovodu, jejíž teplota ani v létě nepřesahuje 6°C znamená záchranu pivovaru. Získaný respekt u spolupracovníků a především úspěšné vedení pivovaru způsobily, že na další léta zůstává v Železné Rudě ve vedoucí pozici jako tehdy nejmladší ředitel a sládek. Práci v pivovaru dává vždy více nežli je jeho pracovní povinností a pivovarnictví se pro něho postupně stává nejen zaměstnáním, ale i koníčkem. Za svého působení v železnorudském pivovaru modernizuje varnu, přistavuje novou lahvovnu a umývárnu sudů, instaluje nové stáčecí zařízení, vlastnoručně opravuje fasády a pivovar tak díky němu postupně získává novou tvář.

Jiří Plevka (třetí zleva) v pivovaru v Železné Rudě se svými spolupracovníky

V roce 1960 je 17 pivovarů v kraji spojeno do národního podniku Plzeňské pivovary a po pěti letech úspěšného působení v železnorudském pivovaru je Jiří Plevka 1. 4. 1962 přeložen do pivovaru Chodovar v Chodové Plané u Mariánských Lázní. Nastupuje do funkce ředitele pivovaru, kterou zde vykonává dalších 35 let. Nového ředitele vítají zcela zničené fasády a nádvoří plné popela a uhlí. Poslední stavební úpravy proběhly v roce 1934 a pivo se vaří na zastaralém a z velké části nevyhovujícím zařízení. Pozornost zaměřuje nejen na pivovar a výrobu piva, ale dlouhodobě se zabývá i myšlenkou na využití opuštěného nedalekého zdroje minerální vody Ilsano. Stáčení nejdéle využívané kyselky v oblasti bylo přerušeno v roce 1945 a obnovená výroba dosahuje výstavu téměř 200.000 hl minerální vody v průběhu deseti let. V této době se Ilsano stává nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem v kraji. Plevkova zarputilost i osobním přístupem získává na svou stranu ostatní spolupracovníky a společně se jim daří i bez výrazné finanční podpory podniku pivovar nejen zachovat v provozu, ale i postupně modernizovat.

Radikální přestavba a navýšení výrobních kapacit v pivovarech Prazdroj a Gambrinus na počátku 90. let vedly k rychlému ukončení výroby ve všech provozech Plzeňských pivovarů v kraji. Jiří Plevka se však odmítá smířit s perspektivou definitivního uzavření pivovaru, o jehož záchranu a modernizaci ze všech sil po celých 30 let usiloval. V roce 1992 kupuje pivovar v rámci privatizace a opět začíná bojovat o záchranu, tentokrát již svého pivovaru. Konečně je možné samostatně řídit finanční toky pivovaru a tak veškerý zisk z prodeje piva využívá k rychlému dosažení konkurenceschopnosti pivovaru a reinvestuje do jeho modernizace. V průběhu devadesátých let byla vybudována plynová kotelna, instalována nová stáčecí linka lahví, postavena stáčírna sudů s plnoautomatickou plnicí linkou. Jsou také kompletně rekonstruovány ležácké sklepy, filtrace a varna s oddělením chlazení mladiny.

Po dokončení těchto velkých investičních akcí, které stabilizovaly výrobu v pivovaru, uvažuje Jiří Plevka o dalších aktivitách a obrací svou pozornost k cestovnímu ruchu. V roce 2000 otvírá v části unikátního skalního sklepa stylovou pivovarskou restauraci s 260 místy, která se přes počáteční nedůvěru okolí téměř okamžitě stává významným gastronomickým centrem v kraji. Úspěch restaurace Ve skále jej vede k další myšlence vybudovat v areálu pivovaru vlastní ubytovací zařízení. Vzniká tak stylový Hotel U sládka se 120 lůžky a posléze originální provoz pravých Pivních lázní. A v letošním roce přibyla další restaurace Stará sladovna s terasou a velkou letní zahradou.

Václav Klasu s manželkou v doprovodu Jiřího Plevky

Za dobu působení v Chodové Plané se Jiřímu Plevkovi podařilo přeměnit vesnický pivovar bez jakékoli perspektivy v moderní, ryze českou, rodinnou pivovarskou firmu a Chodovou Planou s pivovarem ve významnou turistickou destinaci. Přestože má ve svých synech zajištěnou budoucnost pivovaru, rozhodně ještě nemyslí na odpočinek. V hlavě má již další myšlenky na stavbu nového návštěvnického centra, kongresového sálu a další úpravy v jeho pivovaru.

Životopisné údaje by však nebyly úplné, kdybychom nezmínili, že Jiří Plevka je držitelem ministerských, rezortních i podnikových vyznamenání a pivovar pod jeho vedením obdržel i státní vyznamenání.

Pivovarský dvůr Chodovaru po rekonstrukci

Je ženatý a jeho dva synové pokračují v pivovaru, který se dnes jmenuje Chodovar.

Jiří Plevka se díval vždy spíše dopředu než dozadu, přece jen si někdy říká: „I obyčejný slaďák může v životě něčeho dosáhnout“.