"Pivo znalců“ v brněnských hospodách (2.)

K brněnsko-strakonickým pivním pionýrům, s vesměs stálou klientelou a zvláštním fluidem, patří „Osamělá srdce“ (Poděbradova 12, Královo Pole) a „Hluchá zmije“ . Ta již na těchto stránkách v minulosti prostor dostala. Od té doby se tam prakticky nic zásadního (díky bohu) nezměnilo. Takže ji vezmu ryze okrajově a víc se zaměřím na prvně zmíněný „pubík“. Na začátek zmíním jedno specifikum. Mezi oběma provozovnami a strakonickým pivovarem existuje volné pouto. Jinými slovy ani jedna z nich s ním není smluvně svázána. Všechno funguje (nutno podotknout, že víc než dobře a hlavně dlouho) na svobodě a přátelském, přitom ale profesionálním vztahu. Což je jen ku prospěchu věci, tedy piva.

V mnoha věcech jsou si ale podobné. Svým způsobem v tom sehrává jistou roli, že pánové ze „Zmije“ pracovali předtím právě „U srdcí“. Po odchodu si vzali „své“ pivko do vlastní provozovny na Jugoslávskou ulici (Černá Pole), kde strakonické prémiové ležáky (0,5 l za 21,- Kč), tj. filtrovaného (Dudáka) a nefiltrovaného (Sklepáka) doplňují pravidelně dvanáctkou z Poličky, nepravidelně-občasně pak stejně silným trutnovským Krakonošem a zřídka (pouze pokud je cesta do Českého ráje) Svijany. Za status jednorázové ochutnávky se dá považovat kdysi i velkomeziřičský Harrach (sklo mají také s logem Dalešic…).

„Srdcaři“ točí výhradně tentýž strakonický ležácký sortiment (v poměru cca 50 na 50), avšak stejnou míru o korunu levněji. Jak se mně přiznal hostinský, pro zpestření chuti tu a tam byla naražena i bečička Chodovaru, Kácova, taktéž Svijan nebo dokonce Oslavan. Pane jo, to jsou ale šmakulády, jedna lepší než druhá…

Jakmile se otevře, cinkot fortelných korbelů o sebe prakticky neustává, v přítmí je trvale přítomen kouřový opar (a nejen z cigaret), atmosféru dotváří rocková muzika. Kdo by si snad ani na jedné z těchto adres nevšiml zvenčí malého vývěsního štítu s nápisem Dudák, po vstupu dovnitř mu bude zcela jasné, co se v nich pije především. Na masivních stolech nechybí tácky, popelníky či jiné upoutávky na strakonické pivo („U srdcí“ mají naproti výčepu moc pěkný stylový soudeček). Rovněž ti za pípou jsou zcela zřetelně pivně identifikováni (triko s nápisem Nektar). Velkým zážitkem je pohled na ně při práci, jak po každém natočení pivínka seřezávají nožíkem přetékající pěnu. Mimochodem v „Krpoli“ čepují do nelogovaných „ušáků s pičinkami“, známých z dob totality. Vzpomínku na časy před rokem 1989 v obou lokálech v dobrém slova smyslu připomíná i výčepní zařízení. A výtoč? Pro každý, tím spíše regionální pivovar, navíc ještě z daleka, víc než zajímavá. „U srdcí“, kde dudák bydlí již 10 let (před ním měli tehdy ještě staré dobré Krušovice, posléze krátce Budvar) je údajně rekordem 1000 piv za den, no spíš večer…(po takovém výkonu musel být dudákův nástroj na cáry…).

Pivní osazenstvo sem chodí především za kvalitně ošetřeným pivem (to lze do sebe „lupnout i na stojáka“). K němu si můžete dát drobné občerstvení, teplá kuchyně se nepodává. Od pondělí do neděle „vypadne první zrzek“ úderem pozdního odpoledne (od 16 hodin ve „Zmiji“, o hodinu později u „Srdcí“) a pak to tepe až k půlnoci, respektive krátce po jejím odbytí (oficiálně)…

„Srdce“ mají jednu raritu, pro zlatistý nápoj veledůležitou. Sklep. Z něj teče pivo trubkami ke štamgastům opačně než bývá zvykem ve většině hospod. Namísto zespoda nahoru, shora dolů. Jak to? Jednoduše. Nachází se totiž nad výčepem. Je perfektně klimatizován, o čemž jsem se sám přesvědčil. Především na kvasničák to má v létě blahodárné účinky. Pak se není čemu divit, že v místním podání chutná nejen on výtečně. Jako tlačné medium se využívá vzduch (samozřejmě přes kvalitní filtry).

Pro ty, kteří by se chtěli po odchodu osvěžovat a blažit strakonickým pivem nadále, mají v obou zmíněných pivnicích připraveny v lednici na správnou teplotu vychlazené Dudáky, kteří Vám po otevření určitě splní stejně jako džin v pohádce mnohá tajná přání…A ani je nemusíte nahlas vyslovovat…

Vchod k Osamělým srdcím.

Jedno by zrovna bylo. Při odchodu jsem zaslechl něco o tom, že „Srdcaři“ by chtěli zkusit narazit černé pivo. To plně podporuji a Štěpánovi Lašákovi, jež má hospody v Brně na starosti vzkazuji, „honem sem s ním“. Kde jinde začít, než tady?…

Nejen u výše zmíněných jsou pivní dudy pořádně slyšet a velká výtoč na vlastní oči vidět. Podobným místem, kde to správně strakonicky „dejchá“, žije a hučí, je punkt s názvem „Tenis club U kurta“ (Koliště 69), kde nechybí opravdový antukový kurt. De facto se jedná o zastrčený „pivní domeček“ s kapacitou něco okolo 40 míst. V hlavní sezóně můžete vychutnávat pivko venku pod slunečníky u několika lavic (cca 50 míst). Nebudete přitom rušeni blízkou komunikací s hustým dopravním provozem. Od něj jste totiž odděleni velkou zdí. Minout to nemůžete, upoutávka na podávaná strakonická dvojčata, respektive trojčata, je víc než dokonalá. Kromě velkého typického oranžovo zeleného loga „nerozlučná dvojka“ se sklenicí plnou toho nejlepšího piva a bohatou bílou čepicí, vykukují do ulice přes vývěsní štíty jak Nektar, tak i Dudák. Dovnitř zvou i stojánky, tzv. „áčka“. Tam už na vás čeká do strakonických dresů oblečená příjemná obsluha připravena to spustit…

Za zvuků undergroundu, popřípadě při sledování televize či hraní stolního fotbálku lze do sebe „tankovati“ jedenáctku nebo osvědčené dvanáctky, lehce kalnou nebo čirou (více se daří klasické). Všichni prýští z výčepu pamatujícího „totáče“ (chuť však nikoli) za interesantní cenu 19,50,- Kč půllitr, popřípadě 15,- Kč třetinka (ty tady ale nikdo moc nepije). Nechybí ani lahvové se žlutou etiketou „světlý ležák“ za 19,- Kč. Pokud Vám u nich vyhládne, na výběr máte něco z drobných chuťovek k zakousnutí. Třeba hermelín naložený v olivovém oleji s česnekem, kukuřici, chipsy, křupky.

Otevřeno denně v intervalu 14 hodin až půlnoc. Jste-li tady v sobotu, lze se propít až do neděle, do její třetí hodiny ranní.

Pro představu dodávám pár nezbytných faktů. Hrdly zejména pivachtivé omladiny, protečou v průměru 4 sudy (v závislosti na ročním období), rekordem během 2 dnů, v době největších veder, jich zůstává 15. Pivo z města nad řekou Otavou tu vystřídalo na základě požadavku štamgastů pivo z města nad řekou Svratkou a Svitavou (domácí Starobrno) a co tak pamatuji, spokojeně zde teče alespoň 3 roky.

Tyto tři výše uvedené lokály, v nichž den co den prýští ke štamgastům strakonický mok v barvě víc než přenádherné, chuti jako čerstvý křen a vůni omamné až běda, patří ke styčným velitelům pluku dudáků (vyzbrojených nektárkem) v Brně, kteří předali štafetu s „Pivem znalců“ dalším…Pojďme k nim a tam také okoštujme. Aktuálně jich ještě zbývá 7…