Týden plný piva

Jak je již v názvu napsáno, byl Týdnem piva. Na víkend jsme měli naplánovanou již tradiční, tentokrát 9. mezinárodní konferenci v Uhřínovicích. S tím byly spojené i přípravy, aby tato úžasná pivní veselice byla pro nás a naše kamarády opravdovým svátkem. A aby toho nebylo málo, tak v pátek 5. září probíhal v areálu jihlavského pivovaru Den Ježka, kde jsme samozřejmě nemohli chybět. Ale pěkně popořádku.

V pondělí u Morisů probíhaly přípravy na konferenci. Tak jsme nakládali utopence a zakoupené maso. A aby práce šla lépe od ruky, slzení od cibule se zmírnilo, a skvělá nálada a pohoda panovala, tak jsme toho Ježka jihlavského do sebe píchali. A bylo dobře a za chvíli jsme si mohli zpívat už je to uděláno, už je to hotovo, jako je to v té pohádce Pyšná princezna.

V úterý jsme měli v hospodě na Plechandě degustaci nových vzorků a opět jsme při onom degustování probírali konferenci a páteční návštěvu Dne Ježka. Den Ježka byl pro nás mimořádnou událostí, ale to se dočtete za chvíli.

Středa a čtvrtek byly odpočinkové. Ti z nás, co neměli ještě napsaný referát na konferenci, ho dopisovali. Náš Pepíno dodělával další části k opékacímu monstru, které jednou přihlásíme do knihy rekordů o nejmohutnější opékalo.

A je konečně pátek. Kolem třetí hodiny se scházíme v pivcu, jak se u nás v Jihlavě pivovaru říká. Pro našeho Morise je tento pátek Velkým pátkem. Moris nebyl tento pátek ukřižován jak kdysi Ježíš, než začaly Židům svátky. Moris byl vyznamenán. Náš pivní guru byl poctěn. Na podiu ochutnal svůj dvoutisící vzorek. Tímto vzorkem byl nově uvařený Jihlavský Ježek. Moris nejen že okoštoval nově uvařené pivko, ale obdržel certifikát a byl zapsán do pelhřimovské knihy rekordů (viz video). To pivko je ale spíš staronové. Je to poctivé pivo plnější chuti, jaké bylo v dobách pana starého Baráka, dříve než Zwettler okupoval náš pivec. Tak držíme palec Jihlavskému Ježourovi, aby si našel své milovníky, kteří si rádi na “pár škopků“ zajdou.

Je sobota ráno a pomalu se kolem deváté hodiny sjíždíme v Uhřínovicích. Sál místních hasičů se na dva dny promění v konferenční síň. Začíná příprava, na pódiu za chvíli stojí dva sudy ověnčené chmelovým věncem a obří dřevěný půllitr jakoby připomíná ty časy, kdy sudy s pivem byly ze dřeva. Za chvíli je naražený sud, který jako dárek věnoval náš člen a uhřínovický aktivista a hostinský Martin. Uhřínovický ležák (já to počeštil) byl trochu sladší, ale dobrý. Jak by nebyl, když jeho výrobce před konferencí víc než pětinu sudu vypil. A aby toho nebylo málo, jako toho piva, tak Jack přivezl ještě s sebou, krom pivaře Lukáše a pivařky Mirky, soudek kvasnicového Ježka a aby toho ještě nebylo málo, tak tam stál soudek osmnáctistupňového Granda. Ohniště venku už dávno hoří, monstropékadlo pod dohledem zkušeného a klidného Pepína funguje. Dáša dohlíží nad proviantem a s Pepínem řeší problematiku žároviště, aby maso bylo akorát. Mimozemšťan Zedňa (souhvězdí Pivních kvasinek) má nainstalovanou aparaturu a konferenční halou už zpívá Jim Morison. Před 14.00 bylo vše hotové a mohlo se začít.

 

Moje maličkost v roli moderátora zahájila konferenci krásnými slovy Bohumila Hrabala o pivu a hospodě. A pak jednotliví členové SPT Jihlava přednášeli či přečítali své referáty. Téma jednotné nebylo, každý měl úplně jiné. Např. Poslézák nám vysvětlil jestli jeho“zodpovědnost“ má vliv na focení, Kamil mluvil o pivu a pantoflích. Pepíno zdůvodňoval co mu brání, aby chodil na degustace včas. Martin nám na slepených čtvrtkách popsal, zda v životě stíhá, či ne. Moris nám připomněl, co se u nás za poslední rok událo, co jsme degustovali. Dáša mluvila o prvním roku manželství s pivním guru a co to obnáší. Abstinent Tiťous rozebral jak je pivař úspěšný na seznamce. Já zdůvodňoval, proč pívo je kyselý. Slovo dostali i hosté. Letos už podruhé jsme vystavili certifikát o čestném členství v SPT Jihlava. Čestným členem se stal sládek pivovaru Ježek Jack.. Oproti minulému roku chyběla diskuze. Příčinou byla velká žízeň a Pepou dovezené nové vzorky ze severu Moravy. Po zbytek dne jsme koštovali, popíjeli a pili pivo, jedli, tancovali. Přišli tradičně za námi i někteří uhřínovičtí domorodci. Oproti minulým byla konference, co počtu lidí malá, ale pivním duchem silně prosycená. V odpoledních nedělních hodinách jsme se rozjížděli domů spokojeni. Těšíme se na příští rok. To bude desátá konference. Tak máme co připravovat. Bude to velký!