Pivní ráj na zemi?

Anebo může daný jedinec mít takových míst vícero. Dlouhou dobu pro mě byl pivně nedostižným místem malý stát, kde je malých rodinných pivovarů, které produkují úžasné speciály téměř v každé vesnici, aby ho ho pak na pomyslném pivním Olympu vystřídal pro změnu stát veliký a mocný. Ano, prvním je Belgie, druhým pak Spojené státy. První pro svojí tradici, druhý pak pro svojí inovativnost v pivu.

Jenže pak se mi podařilo navštívit Bamberk, který jsem jen objížděl cestou do Belgie, ochutnal spoustu pivních dobrot z Apeninského poloostrova na posledním ročníku největšího pivního festivalu na britských ostrovech v Londýně(navíc jejich ales jsou kapitola sama pro sebe) a posledním velkým(a milým) překvapením byla degustace piv z dánských minipivovarů.

Jedno pivo lepší než druhé, každé by si našlo svojí příležitost a důvod k vychutnání. Prostě pivní rozmanitost, kterou se jsem jednak neočekával, za druhé mě dostala jejich vyváženost a vynikající pitelnost, i když třeba u dánských vzorků se jednalo o silnější piva.

A k tomu všemu se příští týden chystám na velký evropský pivní festival do Kodaně, kde má být na 120 pivovarů. A to už vím, že tam budou i malé pivovary ze Skandinávie, kde aspoň u těch norských jsem měl již možnost nakouknout pod pokličku jejich výrobků. A nemůžu než konstatovat, že to byl opět velký zážitek.

On to už vlastně před mnoha lety hezky popsal Michael Jackson, který měl přezdívku BeerHunter, tedy Lovec piv, když pravil, že je lov za ideálním pivem je nekonečná věc. A že by si ani nepřál, aby to jeho hledání pivního grálu kdy vůbec skončilo.

Včera uplynul rok od jeho úmrtí. Připomenout si ho můžete na této webové stránce.