II. Lomnické pivní slavnosti

Nejdříve ve zkratce k Českému pivnímu festivalu v Holešovicích, který můžete ještě do neděle navštívit.

Po zaplacení vstupného ve výší 120 korun českých se dostanete do hlavní uličky, kde po levé straně jsou stánky(v době mé návštěvy odpoledne minulého pátku většina zavřena), po pravé straně pak stany největších českých výrobců piva. Na konci je pak pódium a za tím stany Budvaru.

Za stánky ještě více vlevo jsou pak stany pivovarů sdružených pod hlavičku K Brewery Group, vpředu samostatně pak stan pivovaru Hols produkujícího piva Konrád. Slibovanou gastro přehlídku zde představovalo (alespoň v době mé návštěvy) rožnění. Více toho k vidění nebylo.

Páteční brzké odpoledne s pošmourným počasím nebylo nejspíš nejlepším časem na očekávání dychtivého davu návštěvníků. Ba právě naopak. Dalo by se říci, že krojovaná obsluha, která se starala o pohodlí pivařů, měla navrch. Naštěstí podobný čas k návštěvě zvolilo pár známých tváří z rozličných pivních akcí, takže tři hodiny strávené na této akci utekly jako voda. A tři kousky z nabídky pivovarů Ježek, Janáček a Svijany celkem chutnaly. Těžko hodnotit, jestli cena 39Kč za pivo je vysoká, přemrštěná či odpovídající. Pro ty, kteří přišli kvůli podvečernímu koncertu, to bude pravděpodobně cena očekávaná z podobných akcí. Pokud však člověk vyrazil jen za pivem, může být v důsledku třeba i zklamán. Co vyloženě potěšilo mě, byl pivní tolar. Pěkně vyvedené. Myslím si, že mnohý návštěvník si nechá jeden na památku.

Sobotní pivní slavnosti v Lomnici u Sokolova organizované místním pivovarem Permon měly nejen jiný průběh, ale i atmosféru. Anoncované regionální minipivovary a vesnická zábava, která si na nic nehraje, beze zbytku dostály svého slova.

Pokud píši vesnická zábava, nemyslím tím nic hanlivého. Prostě akce, která si na nic nehraje. Po zaplacení vstupného 80Kč, nezbytného razítka na ruku, člověk vstoupil do tělocvičny, respektive sálu. Zde pak našel stolky pivovarů v čele s Joe's Garage/Purmistra z Plzně a Hotelu Belveder, vpravo pak Velký rybník. Po levě straně byl stůl pivovarů Velichov a Loket. Místní Permon byl jak na čepu v nálevně, tak i ve venkovním vojenském stanu, kde se grilovalo maso. Zvíkov a slovenský Kaltenecker trochu nešikovně zastrčené v druhé nálevně.

Akcí provázel moderátor, proběhlo i několik soutěží týmů, držení lahve na čas a po loňské premiéře i degustační dýchánek. Po pravdě řečeno po kratším spánku, po cestě z Prahy a hluku na sále jsem přivítal rozhodnutí zbylých členů osazenstva auta zakotvit ve vojenském stanu venku, kde byl klid a mír, hezké počasí(až do cirka páté hodiny odpolední, kdy začalo pršet) a také jídlo.

Protože pro mě jakožto člověka ne úplně obeznámeného s pivem tohoto koutu naší pivní země, jsem se vzhledem k počtu nabízených piv rozhodl pro zakoupení třetinky u Hastrmana a vydal se na ochutnávání.

A protože na stejném postupu se shodlo celé osazenstvo našeho auta, nakonec jsme ochutnali na 14 piv. Na něco nedošlo, něco se i opakovalo(rozhodně tak tomu bylo u našeho favorita), všichni průběžně ochutnávali piva, pro které vždy někdo zaskočil. V příjemné atmosféře venkovního sezení pak odpoledne uplynulo jako voda.

A jaká piva nás oslovila?
Naším favoritem byl rozhodně Hastrman 11° světlá z Velkého Rybníka. Výrazná chmelová vůně i hořkost v chuti, na 11° plnější tělo, svěží projev. Prostě lahoda. A pro nás vítěz celého odpoledne.
A protože jedním z hlavních důvodů k absolvování celé akce byly anoncované vzorky nakuřovaných piv (dvě od Pepy Krýsla a jeden z pivovaru Kaltenecker na Slovensku), určitým zadostiučiněním bylo zjištění, že právě tato piva patřila k tomu lepšímu, co se dalo v Lomnici ochutnat.

K Hastrmanovi 11° jsme pak do TOP 3 piv ještě zařadili Kaltenecker Rauchbier, který svojí vyvážeností aromatické kouřové složky ve vůni a až uzeností v chuti byl velice zajímavým překvapením od východních sousedů. Hlavně toto pivo nepodchlazovat. A ano, svým projevem toto pivo vzdáleně připomínalo Schlenkerlu z Bamberku.

Třetím do party pak bylo další nakuřované pivo, Ur-rauch od Pepy Krýsla. Zde lehký kouř ve vůni, chuti a hlavně doznívání, působilo vyváženě a pitelně. I jeho další „rauch“ počin, pivo kategorie rauchweizen bylo velice zajímavé, ale přeci jen si nás Ur-rauch více získal.

A která piva bychom zařadili na opačný konec? Těžko soudit, většina piv byla dobře pitelná, ale když už si musí člověk vybrat, pak by to byla Chyše 13°, světlá 12° z Lokte a Kaltenecker Kras.

Srovnávat obě akce nejde. Pražská záležitost, která má ambice být českým Oktoberfestem( na Slovensku mají podobnou akci Junifest v červnu v Bratislavě), měla své mouchy. Z vlastních zkušeností vím, že pořádat podobnou akci je velice složité. Ale pokud se organizátorům podaří dát dohromady i ročník následující, myslím si, že budoucnost má zajištěnu. I když většině čtenářů bude nejspíš vadit, že nabídka piv pokulhává za jejich očekáváním.

Lomnická rodinná akce je pak pravým opakem. Pohoda klídek a pivečko, trochu té soutěživosti(ale i hluku a kouře z cigaret), venkovní sezení, poklábosení se známými tvářemi. Jednoduše pohoda. Navíc pro mě možnost ochutnat zajímavá piva, ke kterým se normálně nedostanu. Jen ta cesta, ať už z Prahy nebo z Děčína, je lehce krkolomná.

A protože se hlavní pivní sezóna kvapem blíží, budeme rádi za vaše ohlasy a názory na další akce.

PS: fotky budou doplněny v krátkém čase.