úvod
homepage

Pivovary v našem okolí vytisknout článek

Přidáno: 6. ledna 2003  •  Autor: Radka Řehánková
průměrné hodnocení Hodnocení: 2,67 hodnotících Hodnotících: 6 počet zobrazení Zobrazeno: 3973x

Zajímá Vás, jaké menší pivovary máte ve svém okolí? Na ukázku Vám dnes představíme pivovar na Kladensku, v obci Buštěhrad. Tento pivovar již bohužel svému účelu neslouží, ale jistě stojí za zmínku jeho pestrá minulost…

V obci Buštěhrad najdeme státem chráněnou památku: gotický panský pivovar, který byl přestaven v barokním stylu. Autorem je proslulý stavitel mnoha pražských paláců Anselmo Lurago.

Podle archivních záznamů náležel tento pivovar k nejstarším podnikům pivovarským. Již v době, kdy byl Buštěhrad povýšen na město (rok 1497), dostal mimo jiná práva i tzv. právo várečné. První zápis o Buštěhradském pivovaru však pochází až z roku 1548, kdy se o dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar náležel, dělili potomci pana Jetřicha II Bezdružického z Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem. Chmelnice se připomíná v letech 1548, 1602, 1721, 1754 a ve druhé polovině 19. století.

V roce 1602 jeden z bratrů, kteří pivovar vlastnili, pro své dluhy prodal svůj díl dědictví, a tak se panství i s pivovarem opět spojilo v rukách pana Jana Novohradského z Kolovrat, na Mělníce a Košátkách. V roce 1630 zemřel pan Zbyněk Novohradský, a protože neměl dědice, odkázal svůj majetek své ženě Anně z Lobkovic. Ta se provdala za Jindřicha Julia, knížete Sasko-Lauenburského a přesídlila do Zákup. Majitelé se střídali, čteme mezi nimi i známá česká jména, jako je Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská, vévoda Bavorský atd, atd. V roce 1847 přešel majetek na císaře Ferdinanda Dobrotivého, a tím se tak dostává roku 1918 do rukou domu Habsburského.

Po vzniku Československé republiky pak, jako všechen císařský a královský majetek, připadl státu. V roce 1993 však v privatizaci objekt získala firma Level. Ta se zpočátku snažila pivovar obnovit, začala se zajímat o nákup technologie. Ve Švýcarsku našli pivovar, který byl ochoten odprodat zajímavé a u nás neobvyklé technologické zařízení. Problémem nebyla stavební stránka, ale obrovské těžkosti s odbytem, do kterých by se pivovar dané velikosti na současném trhu nutně dostal.
V současné době slouží některé prostory jako sklady, jiné jako zámečnická dílna.

Tolik o majitelích a historii a teď již k pivovaru samému:

Za třicetileté války byl pivovar velmi zpustošen a vyrabován. Dokonce i varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se však dočkal obnovy a stavebních úprav. V roce 1755 jej konečně vlašský stavitel Lurago přestavěl. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla zastaralá technologie vaření piva přebudována na parní. Za kvalitu piva odpovídal sládek a v archiváliích Ministerstva zemědělství můžeme dodnes vidět dlouhou přísahu jednoho z nich jménem Eidl.

Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze. Prodávalo se do hospod, zejména panských, které byly provozovány v okolních vesnicích a samozřejmě i Buštěhradě. Dále bylo určeno pro vrchnost a zaměstnance jako deputát, ba i pro různé dotace. Vrchnost jej dávala poddaným také při různých slavnostech a později také havířům. Při průchodu obcí dostávali pivo také vojenské jednotky.

Ale i v našem století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodů a s několika dalšími zastoupenými pivovary získal první místo. Vařilo se pivo 7, 10 a 12 stupňové.

V minulých stoletích se měřilo pivo na mázy a v sudu bylo např. roku 1790 asi 120 mázů, ale to se samozřejmě měnilo s velikostí sudu. Jeden máz představoval asi 1,4 litru. Až do roku 1790 stál máz piva v hospodě 4 krejcary. Tato cena byla až do tohoto roku neměnná, pak byla na návrh úřadu o půl krejcaru zvýšena. Růst cen pokračoval, a v lednu 1811 stál máz již 16 krejcarů. Po státním bankrotu v březnu 1811 vylétla cena až na 48 krejcarů ve stříbře !! Přesto odbyt piva neklesal a pilo se vesele dál… (takže se minulost od současnosti vůbec neliší…)

V buštěhradském pivovaru se na ukázku navařilo v roce 1700 asi 2600 hektolitrů, v roce 1901 už to bylo 24 100 hl a např. v roce 1944 dokonce 37 300 ! Za posledních 8 měsíců trvání zdejšího pivovaru v roce1967 činila produkce 15 299 hl. To už se však nevařila „dvanáctka“.

Uzavření pivovaru byl následek vyhlášky č.30 Ministerstva potravinářského průmyslu z října 1966 o zrušení rajonizace. Přispělo k němu i přechodné zvýšení cen piva. Až do této doby měly pivovary určeny stálé odběratele a Buštěhrad dodával část piva i na Slovensko (asi 12 000 hl ročně). Teď dostali zákazníci volnost při výběru svých dodavatelů a prvenství si pochopitelně vybojovaly větší pivovary s lepšími ekonomickými podmínkami a zvučným jménem. Buštěhradský pivovar v této konkurenci nevydržel a ztrácel své zákazníky jednoho po druhém. V roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na zrušení.

I když už buštěhradský pivovar neslouží svému původnímu účelu, tj. vaření piva, jistě může posloužit pro „příznivce pivovarnictví“ jako skvělý tip na víkendový výlet….

Použito materiálu: Buštěhradský almanach, vydaný k 500 .výročí založení Buštěhradu

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání