300 piv, které musíte v životě zkusit

Potřeba hodnotit, porovnávat a srovnávat je asi lidem vrozená. Mám podezření, že už v pravěku když se potkaly dvě tlupy (a rovnou se nepobily), docházelo k nekonečným debatám, kde že jsou mamuti chutnější a jeskyně útulnější. Podobné diskuse jsou pochopitelně nekonečné a navždy otevřené z principu, protože každému chutná něco jiného. V pivu to asi platí dvojnásob, jak se přesvědčuju skoro denně.

Autor knížky tohle moc dobře ví, takže nabízí svůj vlastní pohled na pivní svět. Je to pohled fundovaný a podložený mnoha lety poctivého ochutnávání. Roger Protz je dlouholetým předním činitelem britského sdružení CAMRA, pivním publicistou a především editorem každoročního průvodce po britských hospodách s dobrým pivem Good beer guide.

Knížka je členěna do kapitol podle pivních stylů (ano, někomu to možná pořád nahání husí kůži, ale aby se lidi mohli domluvit, jsou zkrátka pivní kategorie a styly nezbytné). Celkem pojednává o těchto kategoriích: IPA, Pilsners, Brown and Mild Ales, Pale ales, Bitters, Best bitters, Extrsa strong beers, Old ales+Barley wines and Vintage ales, Porters and Stouts, Golden ales, Scottisch ales, Wheat beers, Belgian-style wheat beers, Belgian sour beers, Biéres de Garde, Saison, Alt and amner beers, Kölsch, Trappist beers, Abbey beers, Steam beers, Lambic and Gueuze, Pale lagers, Black and dark lagers, Bock, Vienna red and Märzen, Dortmunder export, Smoked beers. Slušná porce, co říkáte? A to se určitě puristé budou ofrňovat nad sloučením některých a opomenutí jiných stylů. I tak to vydá na 300 stránek textu spolu s podobným glosářem a indexem všech piv, kde si čtenář může v malých čtverečkách odškrtávat, která piva už ochutnal. U každého jednotlivého piva má navíc v textu degustační minitabulku, kam si může do kolonek dopsat své vlastní poznámky a dojmy ze vzhledu, vůně a chuti.

Do výběru se dostalo nejvíc piv z Anglie a Německa, ale zastoupeny jsou i další země: Belgie, Francie, USA, Kanada, Austrálie, Skotsko, Wales, Holandsko, Rusko, Estonsko, Litva, Švédsko, Japonsko, Srí Lanka a ano, samozřejmě, i Česká republika! Čest a slávu nám dělá hned pět zástupců: kromě Plzeňského Prazdroje a Budvaru i ikonický Flekovský ležák, tmavý třeboňský Regent a dvanáctistuňový exportní Žatec. Kterýžto pivovar mimochodem autor opakovaně navštívil, takže se nejedná o náhodné okouzlení exotickým lahváčem odněkud z Tesca.

Přiznám se, že jsem hned po zakoupení vzal tužku a začal odškrtávat. A dostal se na počet okolo padesátky. Takže dobrá zpráva, ještě mi toho k ochutnávání spousta zbývá. Knížka se nedá odškrtat celá, protože některá piva v ní uvedená se bohužel už nevyrábí (sám vím určitě minimálně o Schultheiss Berliner Weisse). Pivní svět se mění každým dnem. Na druhou stranu, někdy to jde docela samo. Když jsem si při návštěvě kamaráda v jedné z norwichských hospod dal výtečný bitter Fine Soft Ale z pro mě do té doby neznámého norfolkského pivovárku Iceni a podíval se večer do knížky, světe div se, byl tam! Mimochodem, právem.

Piv je spousta, život je dlouhý. Anebo moc krátký na všechny ty dobroty? A co vy, milí čtenáři? Která piva byste určitě doporučili? Co by ve svém životě neměl zvědavý pivař vynechat?