Nejmenší český pivovar?

Loni tenhle uvařil 85 hektolitrů, tedy asi desetinu proti běžnému výstavu průměrného mikropivovaru. A není to žádný školní nebo výzkumný pivovar. Je to Permon.

Severně od Sokolova leží hezká vesnice Lomnice a v ní bydlí podnikatel Ladislav Sás. A ten si před pár lety řekl, že začne vařit pivo. A tak ho vaří. U sebe doma v rodinném řadovém domku. S recepturou mu pomohl odborník nade všechny - Josef Krýsl. A výsledkem je dobrota dobrot. Pivovar je to skutečně kapesní. V předsíni domku o velikosti nějakých 25 metrů čtverečních je vedle sebe varna i spilka, což jsem ještě neviděl. Teplý a studený provoz pohromadě si ale evidentně nepřekážejí. Varna o dvou válcovitých pánvích z nerezu s kapacitou nějakých 80 litrů je v provozu jednou dvakrát týdně a obsluhuje ji zeť pana majitele. Vy ze čtenářů, co máte holku na vdávání, byste si nemohli přát lepšího. Pivo vaří s posvátnou úctou a mluví o něm ne bodře a ležérně fachmansky, ale pozorně, zodpovědně a vážně.

Spilku tvoří čtyři nádoby se spirálovitým chlazením, současně tu ten svůj týden tedy můžou kvasit čtyři druhy piv. Když se v místnosti zrovna vaří, holt se asi chladí trochu víc. Pivo se tu vaří klasické, ležáky plzeňského typu, od desítky po příležitostnou šestnáctku, světlé, tmavé i polotmavé. A kde jsou ležácké sklepy? To je druhá a poslední místnost pivovaru, chladící box tak 7krát dva metry. A pivo tu leží rovnou v sudech, žádné tanky. Ochutnáte-li pár vzorků rovnou na místě, nebudete chtít odejít.

Vařit desítku není u našich mikropivovarů běžné, proč se cpát na stejný segment trhu se stolními zázraky průmyslových pivovarů, že. Když jsem ale půl hektolitru přivezl do První Pivní Tramvaje na Spořilově, zaprášilo se po něm tak rychle, že mi majitel s nasazením života musel ulít vzorek do petky. Fakt osvěžující lahoda. A co teprve silnější kousky! Třeba tmavá čtrnáctka se může zdát někomu trochu nakyslá, ale mně se naopak tahle chuť zamlouvala, prostě se dobře polykala. Světlá čtrnáctka může klidně soutěžit s těmi nejlepšími českými skvosty téhle kategorie.

Permon se zatím prodává jen pocestným a taky se točí v místní hospodě U Franty, což je dost odvážné. Kupodivu zdejší vesničani i v soutěži s notorickým gambáčem dávají většinou přednost místní specialitě. Permon ale chystá expanzi do čtyř sokolovských hospod a dokonce existuje plán na přesunutí celého provozu do sokolovského zámku a podstatné zvýšení kapacity. Už aby to bylo. Jestli při svých pivních cestách často pláču nad nedostatkem informací a marketingu vůbec, v Permonu to neplatí ani náhodou. Vlastní vkusné sklo, povedené etikety, originální krabice na hezké tvrzené pětky a hlavně ke každému balení letáček o pivovaru i o jeho produktech. Tak to má být.

Prostě, co mám povídat, Permona zkuste. Ručím za to, že vám po něm žádní permoníci na hlavu klepat nebudou, kvalita je kvalita.