Abych byl spravedlivý, setkal jsem se s ní i v Bavorsku nebo v Itálii, ale u nás je rozšířena velice. Je to naprostý nedostatek informací, které by byly k dispozici pro zvědavější návštěvníky. Je přece jasné, že popít originální speciálek domácího pivovárku často přijdou skuteční fandové (nemyslím teď vysloveně odborníky, ti si informace zjistí dávno předem).

A takový fanda si přece hrozně rád o zajímavém pivu něco zajímavého přečte nebo poslechne. Ale velice často k tomu nemá šanci. Mohl bych si vybrat jiné příklady (třeba na ně spravedlivě dojde příště), ale teď mám na ráně Sousedský pivovar U Baštů v Nuslích. Jeden z nejnovějších mikropivovarů v Čechách najdete hned naproti nuselské radnici. Je to místo skvělé, žádná zastrčená ulice. Hned vedle majitel už dávno provozuje restauraci U Bansethů, kterou mnozí z vás znají jako místo, kde teče velmi slušná plzeň. Pivovarský lokál je maličký, dvě propojené komory pojmou pár desítek hostů, zařízení je strohé, celkem vkusné, možná až trochu studené. Studený dojem umocňuje velká skleněná stěna oddělující zahrádku na dvorku a dlaždicové schody vedoucí ke sklepním záchodům a k dobře zašitému salonku.

Pokud se rozhodnete trochu se rozpít a nemáte hrb jak velbloud, pak tyhle schody za chvíli začnete nesnášet. Nabídka jídel pivnicová, skromná ale docela s nápady. Teda obalované feferony plněné nivou vás rozpálí víc než pohled miss Universe, to ale spraví pár piv. A jsme u toho hlavního. Piva jsou na čepu tři. Polotmavé, světlé a pšenice. Všechno dvanáctky. Světlý ležák je příjemný, plný, čerstvý, ale člověk má pocit, že takové pivo pil už mockrát. Pšenice se pije velmi lehce, hladce, ale je tak nějak málo pšeničná, vůní i chutí. Zlatým hřebem je místní polotmavý kousek. Velice srovnaný na jazyku, přiměřený říz i bohatost, chuť na další provokuje každý doušek. Ale pak to začne. Personál tvoří dva mladí lidé. Milá servírka netuší o zdejším pivu vůbec nic, působí jako brigádnice, je ochotná a čiperná, ale vypadá, že přesně neví, kde je. Její kolega by možná o pivu i něco věděl, ale měl za sebou asi těžkou šichtu, při sklízení dvě sklenice rozbil a za svou povinnost evidentně cítil bavit stolní společnost svými žerty.

Ale to k hospodě patří a všechno bych spolkl, kdyby mi donesli na stůj několik odstavců povídání o nabízených pivech. Pár řádek v jídelním lístku to nespravilo. Z marketingového hlediska je to fakt škoda. Jako zákazník mám rád nejen povídání o technologii a vlastnostech piva, ale i nějakou tu mírně lživou legendu vezmu na milost. Tady nic.Pochválit lze určitě prodej místního piva do patentních flašek, což mi chybí zase leckde jinde. I ceny jsou na tuto lokalitu velice přátelské.Rozhodně se sem ještě vrátím a návštěvu doporučuji. Třeba budete mít více štěstí a dostanete dvou až tříhodinovou přenášku o historii pivovarnictví v Nuslích a přilehlých královstvích plus několik publikací na téma „úloha ležáku při povstání a naopak.“