Zprávičky

ČR si vydobyla ochranu označení pro budějovická piva

Jedním z méně pozoruhodných, nicméně velmi konkrétních výsledků kodaňského summitu, na kterém Česká republika ukončila přístupové rozhovory s Evropskou unií, je souhlas EU s ochranou zeměpisných označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Tato ochrana bude zajištěna na vysoké úrovni, protože bude vepsána přímo do Smlouvy o přistoupení.

Znamená to, že názvy Budějovické pivo a Českobudějovické pivo budou chráněny ve všech 25 budoucích členských státech EU, a to bez ohledu na to, zda v těchto zemích má již registrované ochranné známky pro svá piva "Budweiser" nebo "Bud" americký pivovar Anheuser-Busch, nebo naopak zda tam platí ochranné známky Budweiser-Budvar registrované jihočeským pivovarem.

Chráněná zeměpisná označení požívají v EU ovšem vyšší ochrany než známky, které lze individuálně přihlásit u národních orgánů. Jsou schváleny všemi státy EU a závazek je respektovat může být vynucován unijními orgány. Podle odborníků povede rozhodnutí EU k tomu, že ustanou soudní spory mezi českým a americkým výrobcem piva, protože budějovičtí se s ochranou posvěcenou ve smlouvě spokojí. Podle příslušné směrnice EU se ochrana označení původu a zeměpisných označení vztahuje na zemědělské výrobky a potraviny, které pocházejí z regionu či určitého místa, jež se promítá do názvu. Jejich kvalita nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho přírodními a lidskými faktory. Podmínkou je, že výroba, zpracování nebo příprava probíhá výlučně ve vymezené zeměpisné oblasti.

Typickými a známými příklady v EU jsou vína Champagne, Portská vína, Parmská šunka, nedávno potvrzené označení řeckého sýra Feta a podobně. Z piv požívají této ochrany například německá Bremer Bier, Kulmbacher Bier či Rieser Weizenbier, nebo anglická Newcastle brown ale, Kentish či Rutland bitter. Tyto názvy nesmí používat nikdo jiný než přesně identifikovaní výrobci v daném místě.

EU zdůvodňuje svůj režim ochrany zeměpisného označení mimo jiné zájmy spotřebitelů. Argumentuje, že je úkolem společenství chránit a podporovat rozmanitost a především vysokou kvalitu, která obvykle výrobky opatřené označením původu doprovází.

Pivem roku 2003 se stal v anketě Pivního kurýra Budvar

Pivem roku 2003 se stal v anketě listu Pivní kurýr mezi světlými ležáky Budvar. Zlatavý mok z produkce Budějovického Budvaru zvítězil v této kategorii již po čtvrté za sebou, když obdržel 5268 hlasů. Druhé místo obsadil Prazdroj z Plzně s 5069 hlasy a na třetí pozici se mezi světlými ležáky umístil Radegast s 4567 hlasy.

Desítkou roku 2003 zvolili účastníci ankety Staropramen, kterému dali 4189 hlasů. Následující pozici mezi světlými výčepními pivy získal Gambrinus. Třetí příčku vybojovaly Krušovice.

V kategorii tmavé pivo roku 2003, kde se soutěžilo bez ohledu na stupňovitost, získal největší přízeň desetistupňový Kozel z Velkých Popovic.

V klání mezi jednotlivými pivovary zvítězilo Starobrno. Druhý byl Staropramen a třetí Velké Popovice. Budějovický Budvar, vítězný mezi dvanáctkami, skončil na čtvrtém místě.

Ve zvláštní kategorii pro pivovary s produkcí do 200.000 hektolitrů ročně nazvanou Naše pivko 2003 dostala nejvíc hlasů Černá Hora. Další pozice obsadily pivovary Vyškov a Svijany.

V letošním již dvanáctém ročníku celoroční ankety o pivo roku se sešlo 80.539 hlasů. Podle tabulek je v historii soutěže od roku 1991 mezi dvanáctkami nejúspěšnější Budvar s šesti prvenstvími a mezi desítkami Gambrinus s pěti prvními místy.