6. Zpráva z cesty za prací

Proto tento čas využívám k seznámení se s ukrajinským pivním trhem, který je tu opravdu velmi bohatý. Každý pivovar předkládá nabídku piv v nejrůznějších variantách a není ničím mimořádným, že od jednoho výrobce stojí v regále supermarketu mimo jiných kategorií i sedm druhů ležáků s obsahem alkoholu od 4,7 do 9,0 %. Bohulibé tažení za poznáním jsme s mým českým kolegou zahájili v baru „U CHARLIEHO“, který máme kousek od našeho bytu, hned vedle stanice metra na prospektu Lenina. Volba na něj padla proto, že tu nabizejí sudový STAROPRAMEN, je tu klid a čisto. Jasně, že ne originál ze Smíchova, ale licenci z charkovského pivovaru ROGAŇ. Kdo je zvyklý na chuť smíchovského ležáku, okamžitě pozná, že to není ten pravý český, ale pivo je to chuťově plné, s hezkou pěnou, příjemně nahořklé chuti. Skousli jsme jich s chutí každý pět a spořádaně vyrazili domů i když jeho cena lákala k dalším kouskům. Půllitr vyšel zhruba na 24,- Kč. Naopak včera při nákupu v obrovském marketu dvě stanice metrem od bytu jsme nakoupili dva průzkumné vzorky lahvových piv a doma po vychlazení uspořádali malou degustaci. Bylo možno nakoupit mnohem širší paletu, protože nabídka byla neskutečná, ale kdo se s tím bude tahat metrem a pak po schodech do čtvrtého patra. První padl za oběť žízni ROGAŇ TRADICIJNYJ s deklarovaným alkoholem 5,1%. Tedy pořádná dvanáctka, vařená nejen ze sladu, ale i s podílem drcené rýže a dobarvovaná kulerem. Osobně si ale myslím, že původní mladina musela mít okolo 13%, protože pivo bylo poměrně sladké, nicméně ne mladinově chutnající a na místní zvyklosti i docela hořké. Slušné popití, na které si rychle a rádi zvyknete. Druhým vzorkem byla BALTIKA 3 KLASIČESKOJE, s alkoholem 4,8%. Opět velmi slušné pivo, jen mírně nasládlé s příjemnou jemnou hořkostí, z údajů na etiketě vyplynulo, že je vařeno pouze ze sladu, bez jakýchkoliv doplňků. Výborná chuť tomuto tvrzení jen nahrávala. Balení obou druhů nemělo chybu a cena v marketu se pohybovala v rozmezí 11 – 13,- Kč za láhev. Ráno byla ve firmě zahájena již dlouho plánovaná a avizovaná akce platící pro všechny řadové zaměstnance a střední management – atestace za účasti psychologa, akce, před kterou se všichni třásli, jak drahý pes. Nás se tato akce netýkala, naopak jsme byli přizváni do hodnotící komise. Nebylo tedy vhodné prolévat tento den volátko vlastní dvanáctkou a proto jsem zvolil úlitbu v podobě bezalkoholového piva jménem BALTIKA 0 – NON ALCOHOLIC. Pivko sice chuťově prázdnější, nicméně beze stopy po mladině a s dobře vyváženou hořkostí. Pití plně srovnatelné s našimi špičkovými druhy nealko piv. S jistotou mohu tvrdit, že tu není použit technologický postup na PITO, ale tipoval bych na vakuovou odparku. Avšak jeho cena v krámě silně převyšovala běžné značky piv s alkoholem, v přepočtu vyšla láhev na 16,- Kč. A ještě něco málo ke zdejší pivní kultuře. Byl jsem svědkem, kdy do restaurace přišel host, objednal si pivo a rajčatový džus. Nic nenormálního, až potud, že tyto dva nápoje spojil v jeden a vypil. Pro konzervativního českého sládka situace na mozkovou mrtvici. Když mě přešly mrákoty, jimiž jsem byl obestřen, podělil jsem se o tento zážitek se směnovým provozním, původem z Turkmenistánu. Nechápavě na mě hleděl a pak řekl: „To je u nás doma běžné, já to dělám taky.“ Do této chvíle jsem ho měl docela rád. Pro dnešek jsem stanovené téma vyčerpal a tak zase někdy příště.