Za pivem do světa

Češi jsou v tomto směru zatím trochu pozadu, což zřejmě pramení z toho, že čeští pivaři platí za jedny z největších patriotů na světě a zahraničními pivními produkty v drtivé většině pohrdají. Je jasné, že je to jejich škoda. "Nejlepší pivo je mít z čeho vybírat," říká jeden z největších pivních znalců na světě, britský spisovatel a novinář Michael Jackson.

Pivo je nápoj, který patří k lidské civilizaci už mnoho tisíc let. Z některých pramenů vyplývá, že je pili už čtyři tisíce let před naším letopočtem v Mezopotámii. Někteří odborníci soudí, že je tento nápoj dokonce starší než víno. Dokonce jej lidé prý uměli vyrábět dříve, než vynalezli chleba.

Současnou tvář, jak ji známe nyní, má tento nápoj však až posledních přibližně dvě stě let. To, jaké pivo se nejvíce pije na celém světě, přitom mají na svědomí Češi. Čeští pivaři se těší ve světě většinou značné vážnosti. Alespoň co se týče množství piva, které dokáží za rok zkonzumovat. Mnoho let jsou v tom nejlepší na světě. Česká pivařská tradice je po světě také ceněna ještě z jednoho důvodu: Češi dali světu nejznámější pivo - plzeňské, které se nyní vyrábí na celém světě a podle tvoří více než dvě třetiny produkce pivovarů po celé planetě. Také v českých zemích patří plzeňské mezi jednoznačně nejpopulárnější pivo. Zdaleka však není jediné, které lze ochutnat. Ostatních druhů se však v tuzemsku prodá mnohem méně.

Na celém světě existuje přibližně patnáct tisíc značek piv. Mnohé z nich jsou tradiční, vyráběné pro masovou spotřebu. Veliké číslo z tohoto úctyhodného počtu však připadá na takzvaná speciální piva vyráběná jen v malých množstvích. Je to výsada především malých pivovarů, které produkují piva nejrůznějších stylů a druhů. Velké pivovary sice dodávají na trh také některé speciální série, ale už ne v takovém počtu.

Na různých pivních stylech se podepisují tradice, výrobní postupy a především tradiční receptury. Piva jsou vyráběna z různých ingrediencí (od koření až po ovoce) a jejich výrobci na nich pracují mnoha způsoby. Ať už je jedná o způsoby kvašení, vaření nebo pozdějšího zpracování při zrání či lahvování nebo stáčení do sudů.

Oblastí pivu zaslíbenou je v posledních staletích především Evropa. Není náhoda, že právě Češi a Němci vypijí nejvíce piv za rok.

Zřejmě nestarší evropské pivo, které se dosud vaří, je pravděpodobně belgický Lambic. Je to spontánně kvašené pivo, které dozrává ve speciálních dřevěných kádí. Ty jeho výrobci dovážejí především z francouzského Bordeaux.

Velmi stará jsou také německá pšeničná piva (Weissbier). Mezi nejznámější patří Berliner Weisse. Kdo takové pivo ochutnal, ví, že jej číšníci servírují nejčastěji ve vysokých sklenicích s plátkem citrónu, v některých oblastech se dokonce k pivu podávají například bezinky. Proslulá jsou samozřejmě tmavá mnichovská piva. Jedná se většinou o silné tmavé ležáky s výraznou karamelovou příchutí.

Velkou tradici má také anglické pivo Ale. Speciálně tohoto piva existuje mnoho druhá. Je to svrchně, relativně rychle kvašený nápoj. Může se proto stát, že dokonce i různé várky z jediného pivovaru jsou výrazně odlišné.

A samozřejmě plzeňské pivo, které je jednoznačně nejrozšířenější a nejznámější. Většina lidí si totiž pod pojmem pivo představí právě světlé plzeňské pivo. Opravdu základních pivních druhů či stylů, jak je označují odborníci, je přibližně dvacet a mezi nimi jsou velké rozdíly. Znalci piva tvrdí, že každý druh se hodí pro jinou příležitost, pro jinou náladu. Pro jiné roční období, pro jinou denní dobu.

Amerika není pro pivaře zdaleka tak pestrá jako Evropa. Dokonce podle dostupných pramenů nepochází z této země žádný tradiční pivní styl. Přesto jsou například Spojené státy Americké největším producentem piva na světě. Veliké množství tohoto nápoje se tady vypije z lahví a plechovek. Otěže pivního průmyslu tady drží pevně v rukou koncern Anheuser Busch, který je světovou jedničkou co do množství vyrobeného piva.

I v Americe lze však zabloudit do menších pivovarů či hospod, jejichž majitelé vaří vlastní pivo. Stejně jako například ve Velké Británii tady totiž od poloviny sedmdesátých let vznikla řada podobných klubů či podniků. Najdeme je na západním i východním pobřeží.

Pro milovníky piva je zaslíbenou zemí Austrálie. Moderní pivovarnická tradice je v Austrálii poměrně pestrá, i když je stěží snese srovnání se střední a západní Evropou. Přestože v barech i obchodech lze najít právě evropské značky a samozřejmě produkty amerických nebo japonských pivovarů, australští producenti nezůstávají pozadu.

Zřejmě nejvýznamnější pozici má na trhu společnost Bond Brewing, která vlastní různé pivovary i za hranicemi Austrálie a patří mezi nejsilnější pivovarské producenty na světě. Silná je také značka Elders, jejíž vlastníci vaří pivo ve městech na sevru i na jihu kontinentu. Slavná jsou i piva Foster´s Lager a Swan.

Pivní mapa Asie a Afriky je pochopitelně mnohem řidší než v bohatých oblastech světa. Přesto i tady lze najít nejrůznější speciality. Například rýžové pivo v Asii nebo klasické ležáky plzeňského typu, které v Africe vaří potomci českých sládků.

Lidé, kteří se pivu věnují, tvrdí, že není možné určit, které pivo je horší a které lepší. Jsou prostě pouze odlišná. Mnozí znalci dokonce téměř opovrhují lidmi, kteří vydrží celý život u jediné značky a u jediného výčepu. Tito konzumenti se totiž ochuzují o zajímavé dobrodružství. "Hledání toho správného půllitru, může trvat celý život," říká například Michael Jackson a dodává, že i je šťastný, že on sám jej zatím nenašel. "To bych byl u cíle a to by byla škoda," říká nejen o své čtyřicetileté kariéře muž, který zkoumání piva po celém světě zasvětil doslova celý život.

Mnohé by mohla napovědět pivní muzea, která fungují v některých městech s tradiční výrobou piva. V tuzemsku lze velmi zajímavé muzeum najít v Plzni, kde může návštěvník doslova korzovat srdcem pivovaru Plzeňský Prazdroj. V Holandsku, kde si pivovarnické tradice mimořádně cení, funguje dokonce státní muzeum. Najdete jej ve městě Alkmaar v budově starého pivovaru De Boom. Otevřeno je od začátku dubna do konce září a můžete zde ochutnat většinu z toho, co v této zemi sládkové připraví.

Poznámka : Článek byl původně napsán pro server o cestování Bedekr.cz