Sací Komando

Velký boom MTB postihl někdy v roce 1993 i partu kamarádů z Příbrami, vesměs bývalých spolužáků ze 6. ZŠ. Jezdili spolu léta společně na vodu. Vodáctví ovšem začalo ztrácet po revoluci své původní kouzlo. Všichni si začali postupně pořizovat horská kola a pak už bylo jen otázkou času, kdy spolu zase společně někam vyrazí, tentokrát však ne po řece na lodi, ale do kopců na kolech.

V srpnu 1993 jsme tedy poprvé jeli společně bikovat a jako ideální cíl se jevila Šumava. Tehdy ještě všichni vychutnávali znovunabytou svobodu cestování a jezdilo se hodně do zahraničí. Překrásné šumavské hvozdy zdaleka nebyly tak přeplněné turisty, natož cyklisty, jako dnes.

Kromě sportu, nás sdružuje ještě další společný zájem a tím je pivo. Dříve jsme převážně holdovali moku Krušovickému a kultovní hospodou se stala příbramská Česká pivnice. Tady vesměs končily všechny naše cesty na kolech a bylo zde i místo našich pravidelných sobotních večerních srazů - výborovek.

Někteří z nás jezdili na kole dosti aktivně a zúčastňovali se nejrůznějších závodů, a to jak na silnici tak v MTB. Zažili jsme krásnou atmosféru prvopočátků bikingu na závodech Českého poháru, který byl tehdy v patronaci firmy Manitou. Na jedné trati se tehdy mohl potkat ryzí amatér s mistrem světa a to se nám v roce 93 také v Špindlerově Mlýně přihodilo, když jsme v jednom pelotonu jeli s hvězdami jako Mike Kluge, Miroslav Kvasnička, Radomír Šimůnek, či Katka Neumannová.

Postupem času se společné akce vykrystalizovaly do třech termínů. Vždy jarní (víkendová) akce, letní (týdenní ) a podzimní (prodloužený víkend). Za tu spoustu let už jsme objeli téměř všechna hlavní česká pohoří Šumavou počínaje, přes Krušné hory, Krkonoše, Lužické hory, Orlické hory, Jeseníky po Beskydy a Českou Kanadu, Novohradskými horami konče. Tam kde je v létě pěkně pak vyrážíme na 3 až 4 denní pobyt na podzim. Takhle už jsme několikrát pobyli na Přední Výtoni na Šumavě a naposledy v Jiřetíně p. Jedlovou v Lužických horách.

V roce 1995 byly přelomovou akcí letní Jeseníky, kde Dědek se Sokolem, kvůli zdravotním potížím nemohli na kole jezdit intenzivně a sjížděli jen dolů do údolí do hospůdky, kde holdovali lahvovému Prazdroji. Infekce se rychle rozšířila, až jsme nakonec na Pilsner-Urquell přešli všichni a už se nám ostatní piva moc pít nechtělo.

A protože piva se při každé společné akci vypilo více než dost a některé pivní zážitky byly obzvláště povedené, přišel jeden člen společenstva s pojmenováním Sací Komando. Od toho okamžiku jsme si začali říkat SacKom. S tím souvisela i změna lokálu. Přestěhovali jsme se do pohostinství U Šimla. Tam chodíme pravidelně dodnes.

Dalším důležitým okamžikem v naší historii byl rok 1996. Tehdy spontánně vznikl nápad, abychom se všichni zúčastnili maratónu Král Šumavy. Od té doby jezdíme do Klatov pravidelně, i když rozhodně už ne v plném složení. Nevynecháváme na jaře jeho MTB verzi, ani v září silniční. Historicky nejlepšího umístění dosáhl Peťan, který se v jednom silničním ročníku umístil na krátké trati (160 km) kolem 25. místa celkově.

Peťana s Koldysem také jednou během rozjímání v občerstvovně napadlo uspořádat něco jako pivní závod respektive pivní maraton. Po projednání detailů na výborovce byl 16. listopadu 2000 odstartován 1. ročník tradičního Plzeňského maratónu. Jeho účelem je, v každé hospodě v Příbrami, nabízející točený Prazdroj, si dát jedno pivo, ohodnotit jeho kvalitu a zhodnotit pak celkové výsledky.

Hlavní činnost se ovšem nejvíce odvíjí od sportu. Pravidelně jezdíme na bikové vyjížďky (švihy) a v zimě chodíme hrát sálovou kopanou. Po vyčerpávajícím fotbálku pak pivo U Šimla obzvlášť chutná.

V roce 2001 přišel Vojtíšek s myšlenkou podívat se i na nějaký velký bikemaratón do zahraničí. Volba padla hned na jeden z nejnáročnějších - Grand Raid Cristalp ve Švýcarsku. Nakonec jela skupina ve složení Vojtíšek, Peťan a Dědek. Cestou zpět, plni dojmů jsme dohodli několik zásadních věcí. Bylo by dobré konečně dotáhnout do konce myšlenku teamových dresů, a protože řečeno slovy klasika:“pořád se něco děje“ by se mohla udělat webová stránka našeho teamu, kde by se objevovaly aktuality z dění a fotoreportáže. Hned bylo jasné, jak by měly dresy vypadat. Na motivu plechovky od Pilsneru Urquellu se při výborovce shodli všichni jednomyslně. Přibyl ještě název naší kultovní občerstvovny a našeho závodního depa (cyklistického obchodu). Tak jsme v lednu 2002 mohli prvně obléknout naše, ještě novotou vonící, dresy. Webová stránka se také poměrně dobře rozběhla a dnes je na ní umístěn již poměrně rozsáhlý materiál. Ovšem přibývají i další nové podněty, nápady i aktivity. Hodláme se zúčastnit a participovat na některých dalších zajímavých akcích a v budoucnu se o zážitky opět podělit s ostatními na našich stránkách.

V červnu tohoto roku jsme měli tu čest přivítat na švihu opravdového pionýra MTB Joe Breeze a to díky Vojtíškově zálibě v kolech Breezer a jeho osobnímu přátelství s Joem. Obdržel od nás titul první čestný člen SacKomu.

Letos se nám také podařilo navázat slibnou spolupráci s Plzeňským pivovarem, v kterou jsme původně ani nedoufali, ale mohla by být rozhodně do budoucna oboustranně zajímavá. Prostě pořád se něco děje, a kdo se chce dozvědět více může navštívit stránky www.sackom.com.