3. Zpráva z cesty za prací

První návštěva kohokoliv v naší pivnici s pivovarem probíhá zcela normálně. Personál příchozí pouze upozorní, že za zvýšenou spotřebu piva (bez ohledu na sortiment) následuje odpovídající bonus. Ten spočívá v tom, že pokud jedinec sám, či kolektiv u stolu, vypije alespoň šest litrů piva, získá onen šťastlivec, či někdo vybraný z kolektivu elektronickou kartu a stává se členem klubu STARGOROD. Tato karta mu pro další návštěvu garantuje 10% slevu z minulé útraty. Tu může nebo nemusí uplatnit ihned, slevy přepočtené na peníze se sčítají a po několika návštěvách se klidně může stát, že si na celou útratu „naspoříte“ z minulých posezení. Navíc se vypité litry piva u každého držitele klubové karty ukládají do počítače a vede se přehled vrcholových borců, kteří mají mnohá privilegia. Jejich fotografie visí na „tabuli cti“ v restauraci, v zázemí restaurace je vyvěšen plakátek s fotografiemi a jmény těchto VIP zákazníků, aby celý personál věděl, že se jedná o zákazníka, jemuž je nutno poskytovat zvýšenou péči. Takový konzument pak má již vlastní tuplák se jménem a fotografií a ti nejlepší z nejlepších svou vlastní židli u středového stolu, odlišující se od židlí běžných návštěvníků, na kterou nesmí usednout nikdo jiný, byť by byla restaurace sebeplnější. A funguje to zřejmě dobře, protože ty tři čtyři nejvýkonnější jedince zde vídám téměř každý den. Ale včera byl pátek a zase byla merenda na téma „Dětský den“, jen ty děti nějak chyběli. Už v týdnu objížděl město stařičký náklaďák na jehož korbě poskakovaly figury s maskami z pohádek jako Jen počkej, Šípková růženka, Karkulka……jen některé masky bych do pohádky zařadil jen s notnou dávkou fantasie nebo možná zlomyslnosti. Restaurace opět praskala ve švech, opět se rozdávaly zpěvníčky, ovšem místo budovatelských témat zde byly písně silně rozverné a do pohádek naprosto se nehodící. Příchozí tentokrát dostávali růžové bryndáčky, stakančik vodky, bonbóny a pravé české vdolky. Akci velela domovnice vyzbrojená klepačem na koberce, která neskutečným způsobem dovedla návštěvníky strhnout k nenucené a spontánní zábavě. Pro nás to ovšem znamenalo provést noční várku před zraky všech přítomných, přičemž jsem coby český sládek osobně musel z pódia všechny přítomné ujistit, že pivo vařené novým způsobem a po česku, bude kvalitnější a chutnější, než to čepované doposud, což bude úkol nelehký, protože to místní pivo není opravdu v ničem špatné, mnohý český pivovar by možná takovou kvalitu záviděl a že takový znám. Denně se ho tady proto v průměru vypije okolo pěti až šesti hektolitrů, což na daný region a místní zvyklosti je cifra docela nevídaná. Je znát naprosto jasný odklon od tvrdého alkoholu a nárůst spotřeby piva, inu i tak se kráčí do Evropy. Vrcholem večera byl pánský striptýz, znázorňující, jak batole sexuálně zneužije svou chůvu. To byl vrchol i pro mě, protože jsem měl za sebou velmi dlouhý den, objednal jsem si taxi a odjel do bytečku a do postýlky, neboť pro mě volný víkend neplatí. Jěště před odchodem jsem si všimnul, že v předsálí visí plakát s upoutávkou na novou akci „Sexuální olympiáda“. Nevím, zdali budu tomuto divadlu opět přihlížet, protože jsem dostal informaci, že se mám přesunout do sesterského pivovaru IZUM a to na dobu blíže neurčenou. Každopádně se ale brzo ozvu.