Reakce na reakci

Pivovary, stěžující si na investiční pobídku pro a.s. Plzeňský Prazdroj nenechaly bez povšimnutí námitky Plzeňského Prazdroje vůči jejich aktivitě. Reagují proto na "Vyjádření Plzeňského Prazdroje". Výhrady protestujících pivovarů jsou do původního textu Plzeňského Prazdroje doplněny červeně:

VYJÁDŘENÍ PLZEŇSKÉHO PRAZDROJE K INFORMACÍM NĚKTERÝCH MALÝCH A STŘEDNÍCH PIVOVARŮ

Plzeň, 29. 5. 2007- Plzeňský Prazdroj se důrazně ohrazuje proti řadě neúplných, zavádějících i fakticky nepřesných informací, které dnes v souvislosti s Plzeňským Prazdrojem (PPAS) prezentovali zástupci některých malých a středních pivovarů.

Vyvrácení nepravdy číslo 1: PPAS nezískal žádnou státní dotaci. Tedy žádné peníze. Investiční pobídka znamená možnost uplatnit v budoucnosti slevu na dani z příjmů, která je podmíněna vlastní investicí firmy za 1,5 mld. Kč a zároveň vytvářením dostatečného zisku. Nic nedostáváme zadarmo, na slevu si teprve musíme vydělat exportováním českého piva. Při posuzování výše investiční pobídky ve výši cca 688 miliónů během budoucích 10 let, je dobré si uvědomit, že jen za loňský rok odvedl PPAS do státního rozpočtu 4,7 mld. Kč.

Zcela bezpochyby se jedná o státní podporu, resp. státní dotaci. Ve výsledku je úplně jedno, jestli subjekt dostane hotové peníze, nebo nebude muset příslušnou částku odevzdat ve formě daní. Ekonomicky se jedná o totéž. Pravda číslo jedna tedy není slovíčkařením Plzeňského Prazdroje vyvrácena. O nevytváření dostatečného zisku PPAS rovněž nemůže být žádných pochyb, jeho ziskovost se pohybuje kolem třiceti procent a každým rokem roste. Tento vývoj bude navíc díky státní dotaci ještě dále podporován a prohlouben. Je dobré si také uvědomit, že PPAS kromě povinných odvodů do státního rozpočtu každým rokem odvádí téměř 2 miliardy na dividendách svým vlastníkům do zahraničí. A to nepovinně. Místo toho může peníze investovat v ČR. I na tyto dividendy stát svou dotací nyní přispívá.

Vyvrácení nepravdy číslo 2: Ano, český pivní trh je nasycený, a uvědomujeme si, že jediná cesta k zásadnímu růstu českého pivovarství je vývoz. Hlavním cílem investice 1,5 mld. Kč bylo proto posílení exportu značek PPAS (rozšíření výrobních kapacit a posílení chuťové stability) v čele s pivem Pilsner Urquell. Exportní balení přitom tvoří nadpoloviční podíl produkce nové stáčírny. Tento podíl bude v souvislosti s rostoucím exportem nadále stoupat. Zároveň PPAS propaguje nepřímo české pivo ve světě. Investicemi do marketingu značky Pilsner Urquell, formou vzdělávacích programů. Ročně vysílá PPAS do světa 130 miliónů lahví a plechovek piva s výrazným uvedením českého původu. To vše bezpochyby pomáhá i dalším českým pivovarům k navyšování exportu. Vysokou prodejní cenou prémiové značky Pilsner Urquell na náročných trzích otevírá pro ostatní české dovozce i zajímavý cenový prostor.(viz níže).
Nová stáčecí linka, která nahradila a rozšířila výrobní kapacity posilují nejen export, ale i výkony na domácím trhu a to v míře převažující export. I kdyby byl poměr lahví stočených na nové lince určených na export a lahví určených pro tuzemský trh stejný, dotace není využívána, tak jak prezentuje PPAS, na podporu exportu. Ani tato pravda tedy není tvrzením PPAS vyvrácena. Přestože je český pivní trh nasycený, podíl PPAS na něm roste. To znamená, že podíly ostatních hráčů musí klesat. I tento vývoj stát svou dotací nyní podporuje a ostatní soutěžitele tak poškozuje.
PPAS propaguje ve světě své europivo a ne české pivo v podobě, ve které je po celém světě po staletí známé a to díky technologickým změnám ve výrobním postupu, ke kterým během uplynulých let v PPAS došlo. Naopak se PPAS dlouhodobě snaží bojkotovat pokus o záchranu českého piva a jeho unikátních charakteristik prostřednictvím žádosti o registraci chráněného označení České pivo, která leží u Evropské komise v Bruselu. PPAS nejen tuto aktivitu dlouhodobě bojkotuje, ale snaží se dokonce zamezit registraci tohoto označení.
Uváděním českého původu na svých exportovaných lahvích a plechovkách naopak poškozuje světový věhlas českého piva.

Co na tiskové konferenci malých a středních pivovarů nezaznělo
O záměru a důvodech PPAS požádat o investiční pobídku informovali zástupci PPAS na zasedání Českého svazu pivovarů a sladoven na podzim loňského roku. Od té chvíle nešlo o žádné tajemství.
Pivovary a následné novinové články informují v posledním roce o rostoucím podílu exportu na výstavu malých a středních pivovarů (u některých až 80 %!!!). Podíly velkých výrobců na českém trhu se příliš nemění, nejvíce rostoucími pivovary jsou menší výrobci piva (dle informací z tisku a od představitelů ČSPS). Tyto pivovary tedy zdaleka „nebojují o přežití“, jak to tvrdí Jiří Fusek.
O záměru PPAS požádat o investiční pobídku skutečně zástupci PPAS na zasedání Českého svazu pivovarů a sladoven informovali. Nejen to. Dokonce žádali, aby Svaz jejich žádost podpořil a vyslovil souhlasné stanovisko. Téměř všichni členové Svazu se však vyjádřili negativně a s dotací nesouhlasili. Svaz tedy žádost PPAS o státní dotaci nepodpořil. O to víc byli všichni pivovarníci překvapeni, když se nedávno zcela náhodou dozvěděli, že dotace byla přidělena. Způsob přidělení dotace a způsob informování o ní naopak vzbuzuje dojem, že se o tajemství mělo jednat.

Podíly malých a středních pivovarů na exportu a díky tomuto exportu i na celkovém výstavu odvětví skutečně rostou. Není ale pravda, že podíly velkých výrobců na českém trhu se příliš nemění. Podíl PPAS na tuzemském trhu dlouhodobě roste a to dost výrazně. A pokud podíl PPAS na tuzemském stagnujícím trhu dlouhodobě roste, není jiná cesta pro ostatní soutěžitele, než exportovat, chtějí-li přežít. Menší výrobci piva jsou díky rostoucím exportům svého piva, které si stále udržuje světově unikátní charakteristiky českého piva, nejvíce rostoucími pouze v relativním vyjádření. Je potřeba vnímat rozdíl mezi relativními a absolutními ukazateli. Vzhledem k relativně nižším absolutním objemům výstavu je meziroční srovnání vývoje v procentech vyšší než u velkovýrobců, kteří vystavují řádově zcela jiné množství hektolitrů.

Například: „Vedle ustáleného trhu tradičních průmyslových pivovarů roste počet malých, jichž je na šedesát. Už nemají problém přežít, a to především díky tomu, že se orientují na export. Některé z nich, jako Pivovar Lobkowicz nebo Jihlava, vyvážejí až osmdesát procent celkového výstavu do ciziny.“ (Lidové noviny, 15.3.2007)

Dále namátkou některé titulky:
- Malým pivovarům se daří (MF Dnes 24.3.2007)
- České pivo nadmíru chutná, pivovary rekordně vydělávají (iDNES 14.3.2007)
- Výstav malých pivovarů za pět let stoupl zhruba o pětinu (aktuálně.cz, 23.1.2007)
- Růst výroby piva v malých pivovarech táhne export (iDNES 22.1.2007)
- Pivovar Nová Paka loni opět vyvezl téměř polovinu výstavu (ČTK 23.2.2007)
- Pivovar v Černé Hoře začne vyvážet své pivo na čínský trh (ČTK 26.4.2007)
- Pivovar Litovel očekává růst exportu, nově bude vyvážet do Irska (ČTK 15.2.2007)
- Žatecké pivo zaznamenalo meziroční pětiprocentní nárůst (iHNED 6.2.2007)

Malé a střední pivovary vnímáme jako obohacení rozmanitosti českého trhu i české pivní kultury, kterou doma i ve světě propagujeme.

Plzeňský Prazdroj chce využít možností, které nabízí současná právní úprava. Učinil tak zcela transparentně a hodlá vyhovět všem náročným podmínkám, které stát vůči PPAS které český stát uplatňuje. V konečném důsledku může růst exportu značek PPAS znamenat zisk pro všechny strany. I pro malé pivovary, třebaže si to v tuto chvíli nechtějí připustit.
O transparentnosti viz výše a viz včerejší vyjádření na tiskové konferenci. Nechť export značek PPAS roste. Ať roste ale díky kvalitním výkonům PPAS a ne díky neoprávněně a nelegitimně udělené státní dotaci, která bude mít navíc zásadní až existenční dopad na tuzemský pivní trh.

Co na tiskové konferenci malých a středních pivovarů sice zaznělo, ale příliš se neobjevilo v médiích
Tážeme se, jak to, že PPAS obdržel státní dotaci poté, co v roce 2005 ÚOHS rozhodl, že dotace nesmí být poskytnuta, protože její negativní dopady a narušení soutěže výrazně převáží nad výhodami vyplývajícími pro Českou republiku z této investice. ÚOHS ve svém odůvodnění uvedl, že tato dotace by posílila pivovar s dominantním postavením v zemi a nijak by nenapomohla hospodářskému rozvoji regionu a naopak by vedla k narušení tržního prostředí v rámci České republiky. Toto rozhodnutí Úřadu posléze potvrdil soud, ke kterému se PPAS následně odvolal. Tážeme se, jak to, že přes jednoznačné rozhodnutí ÚOHS a soudu rozhodlo ministerstvo průmyslu a obchodu rok poté zcela opačně. Co se za ten jeden rok změnilo? Zejména když nedošlo k žádným podstatným změnám na trhu. Ať nám všem daňovým poplatníkům odpovědné osoby vysvětlí, proč bylo takto rozhodnuto a co je k tomu vedlo a ať zveřejní předmětné dokumenty.