Pivo a zdraví

Pivo je velmi složitý roztok mnoha různých látek, z nichž bylo dodnes identifikováno přes 800. Nejde však jen o klasický roztok, ale jsou zde i složky dispergované - rozptýlené velmi malé částice bílokvin, lipidů aj. Mnoho z těchto přítomných sloučenin a prvků v podobě iontů hraje důležtou roli při tvorbě chuti, vůně, barvy a celkového charakteru piva. Některé z nich mají i fyziologické účinky na tělo spotřebitele – tedy nás.

Podíváme-li se na pivo jako nápoj, zjistíme, že je zdrojem vody, energie, minerálních látek, vitamínů, aminokyselin a mnoha dalších, pro nás důležitých látek. Významná je i jeho schopnost pufrovat (udržovat relativně stálé pH) obsah žaludku. pH piva se pohybuje okolo 4,5 což je o 2 – 2,5 jednotek pH blíže k neutrální oblasti, než samotný obsah žaludku, jehož relativně velká kyselost může být příčinou vzniku vředových onemocnění, pálení žáhy apod. V pivu jsou však obsaženy aminokyseliny a hydrogensoli kyselin, které mají schopnost vázat vodíkový proton, a tím i snižovat kyselost obsahu žaludku, čímž zmenšují agresivitu žaludečních sekretů vůči jeho stěnám a stěnám dvanácterníku.

Největší podíl obsahu lahve či sklenice piva tvoří voda, kolem 87 – 92 %. Tím získává velký význam z hlediska příjmu tekutin a stává vhodnou složkou pitného režimu dospělých osob.

Další důležitou složkou, nejvíce diskutovanou, je alkohol neboli ethanol, jehož obsah se většinou pohybuje mezi 3,7 a 5,2 % objemu. Byly provedeny studie dokazující, že 30 – 50 ml ethanolu denně je pro organismus užitečná dávka. Je důležitá zejména pro zvyšování pružnosti cév a tím i prevence aterosklerosy, což má za následek prokazatelně nižší pravděpodobnost srdečních a mozkových příhod. Alkohol nadále pomáhá zvyšovat krevní tlak a podporuje trávení některých částí potravy. Jeho využitelná energie 29 KJ na gram jej řadí po tucích mezi nejvydatnější zdroje energie.

Třetí nejzastoupenější součástí piva jsou sacharidy. Obecně jsou známé jako pro tělo snadno využitelný zdroj energie (16 KJ / g) a svou přítomností dělají z piva hodnotnou složku potravy bohatou na energii. Pozn.: Nadváha mnoha pravidelných konzumentů „zlatavého moku“ není do takové míry způsobena jeho relativně vysokou hodnotou využitelné energie 1350 – 1800 KJ / litr, nýbrž vlastostí podporovat chuť k jídlu, na které se velkou měrou podílejí také hořké chmelové látky stimulující tvorbu žaludečních šťáv.

Ještě je třeba uvést aminokyseliny, které se nejen svými vlastnostmi podílejí na acidobazické rovnováze, ale jsou především stavebními kameny bílkovin, z nichž se naše tělesná schránka skládá. Jsou přítomny v množství 0,6 – 2 g / litr, ne však pouze ve své volné formě, ale i zabudované do peptidů a bílkovin, ze kterých trávicí enzymy dokážou samostatné aminokyseliny uvolnit a získat až 17 KJ energie z jednoho gramu.

Výčet některých nejdůležitějších minerálních látek, které jsou v pivě významně zastoupeny a jejich průměrný obsah v 1 litru 12% ležáku, v závorce je uveden jejich fyziologický význam:

Sodík - 50 – 100 mg (regulace množství tělesných tekutin; vliv na pravidelnost srdečního rytmu; významný pro přenos nervových signálů)
Draslík - 300 – 400 mg (regulace množství tělesných tekutin; vliv na pravidelnost srdečního rytmu; důležitý pro přenos nervových signálů; významný pro správnou funkci svalů)
Vápník - 20 – 80 mg (důležitý pro správnou funkci buněk a systému srážení krve; jeho přítomností je podmíněna činnost svalů; důležitá složka pevných tkání – kosti, zuby)
Hořčík - 80 – 200 mg (důležitý pro stavbu kostí, funkci svalů a nervového systému; je nepostradatelnou součástí tělesných enzymů)
Fosforečnany -200 – 1000 mg (fosfor je důležitý pro tvorbu a pevnost kostí a zubů; nepostradatelný v energetice buněk – ATP; důležitá složka mnoha enzymů)
Sírany - 50 – 250 mg (síra je nutnou součástí bílkovin našeho těla; vyskytuje se hlavně v kolagenu – chrupavky a v kreatinu – vlasy, nehty, kůže)

Z tohoto pohledu, můžeme tedy pivo nazvat iontovým nápojem = obsahuje mnoho důležitých minerálních látek.

Neméně důležitou skupinou látek obsažených v pivě jsou vitamíny:

B1 – thiamin - 0,003 – 0,08 mg (antioxidant = ničí volné radikály v těle, které by mohly (DDD = 1,4 mg) způsobovat nebezpečné změny ve stavbě buněk, včetně tvorby nádorů; podílí se na správném využití sacharidů; je součástí enzymů a je důležitý pro činnost svalů, srdce a nervové soustavy; jeho nedostatek má za následek nemoc Beri – Beri )
B2 – ryboflavin - 0,02 – 1 mg (důležitý jako součást enzymů; podílí se správném využití (DDD = 2 mg) tuků, sacharidů a proteinů; jeho nedostatek způsobuje zhoršení zraku a praskání rtů)
B3 – kyselina pantothenová -0,05 – 2 mg (podílí se na tvorbě a funkci enzymů a hormonů; jeho nedostatek (DDD = 3 – 5 mg) způsobuje apatii, deprese a celkovou tělesnou slabost)
B4 – nikotinamid - 3 – 14 mg (důležitá součást enzymů – NADH, NADPH)
B6 – pyridoxin - 0,1 – 1,5 mg (významný pro tvorbu červených krvinek a funkci imunitního (DDD = 2 mg) systému; má vliv na funkci enzymů a hormonů; podílí se na správném využití sachridů, tuků a bílkovin; jeho nedostatek je původcem některých nervových poruch)
H – biotin - 0,002 – 0,015 mg (významný pro zdraví kůže; součást enzymů; důležitý pro celkovou vitalitu organismu; jeho nedostatek způsobuje kožní problémy a celkovou tělesnou slabost)
Kyselina folová - 0,04 - 0,6 mg (její nedostatek má za následek poruchy krvetvorby) (DDD = 0,4 mg )
DDD – doporučená denní dávka

Je tedy zřejmé, že vitamíny piva mají velký vliv na funkci nervové soustavy, metabolismu, krvetvorby a dalších důležitých procesů.

Z dalších látek můžeme ještě zmínit třeba kyselinu jantarovou - součást citrátového cyklu, jenž je jedním z mechanismů, pomocí nichž získává naše tělo energii.

Takže, je zřejmé, že pivo je hodnotný nápoj, který dodává tělu mnoho potřebého od energie až po vitamíny, ale pamatujme: JEZ DO POLOSYTA, PIJ DO POLOPITA!

Použitá literatura: Technologie výroby sladu a piva (Kosař, Procházka a kol.), Biochemie (Vodrážka), Encyklopedie zdraví (The British Medical Association)