Nedělejme z Čechů opilecký národ aneb co statistiky neříkají úplně přesně

U piva je možná situace o to specifičtější, že pivo je nejen národním nápojem, ale podle řady průzkumů patří vedle historických a kulturních památek k hlavním lákadlům pro návštěvníky ze zahraničí. Je to jednak pivo v podobě nápoje konzumovaného v gastronomických zařízeních, jednak je to oblíbené zboží v nákupních košících řady zahraničních návštěvníků ČR. V loňském roce k nám přijelo nebo naše území přejíždělo 100 466 300 osob a mezi nimi narůstá počet těch, kteří u nás pobývají v průměru více než 4 dny. Dále u nás krátkodobě nebo dlouhodobě pracuje 310 000 lidí z ciziny. Právě v tom spočívá určitá nepřesnost jinak spolehlivých statistik: nespecifikují podíl cizinců a Čechů na konzumaci alkoholu.

„Každý soudný člověk jistě souhlasí s tím, že konzumace alkoholu, pokud je ‚přes míru‘, lidskému zdraví škodí – a tento názor zastávají i pivovarníci,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS. „Na druhé straně je třeba vidět problém reálně a pravdivě a nevytvářet katastrofické zprávy o tom, že Češi jsou málem největšími pijany v Evropě či dokonce na světě. Seriózní pohled na statistiky a jejich interpretace ukazuje, že tomu tak není,“ dodal Jan Veselý.

Podle statistik k nám v loňském roce přijelo o téměř 5 % více zahraničních návštěvníků než v roce 2004. Nepochybně alespoň část z nich konzumuje alkohol ve formě destilátů, vína nebo piva. Faktem je, že mnozí lidé – především ze sousedních zemí – k nám jezdí také na nákupy. A spotřebovávají služby v gastronomických zařízení a kupují pivo po přepravkách. Tento silný přeshraniční ruch má své ekonomické důvody. Stravovací služby a také některé nápoje s obsahem alkoholu jsou u nás nesrovnatelně levnější než např. v sousedním Německu či Rakousku. Počet zahraničních návštěvníků neustále roste a loňský rok byl v historii existence ČR skutečný rekord: Přijelo 6 336 128 osob a realizovaly přes 19,5 milionů přenocování. Do výše uvedené statistiky jsou však zahrnuti jenom ti, kteří u nás pobývají déle než 24 hodin a jsou ubytováni v hotelových a podobných zařízeních. Z průzkumů také víme, že jedním z turisticky nejvýznamnějších „taháků“ je české pivo. Asi nelze přesně zjistit, kolik jej návštěvníci zkonzumují, je však jisté, že se nejedná o malé objemy. Kdybychom jen velmi přibližně počítali průměrnou spotřebu piva u zahraničních turistů v ČR na 4 piva za celou dobu jejich pobytu, znamenalo by to kolem dvou milionů hektolitrů zkonzumovaného piva, což se rovná asi 12,5 % veškerého piva vypitého v ČR. Ve spotřebě na hlavu a rok to znamená 20 litrů z oněch 160 litrů. Domníváme se, že i tento odhad je velmi konzervativní. Zároveň je ověřeno, že právě tito konzumenti často chtějí naše pivo konzumovat i u sebe doma – to pozitivně ovlivňuje naše možnosti vývozu.

K vazbám mezi prodaným množstvím alkoholu a jeho mechanickým přepočítáváním na počet obyvatel je třeba přistupovat seriózně, bez emocí a veskrze objektivně. Čeští pivovarníci pochopitelně vítají rostoucí poptávku po svém produktu, která zahrnuje jednak dlouhodobě stagnující úroveň tuzemské spotřeby spolu s rostoucí konzumací díky zahraničnímu cestovnímu ruchu a cizincům pracujícím u nás a jednak rostoucí export.