Antoniho šance

Hotel v Roztokách u Křivoklátu zatím ještě čepuje plzeňské. Celý zdejší kraj je z větší části královstvím Gambrinu. Jaroslav Antoni, majitel roztockého ubytovacího zařízení, chce tuto dominanci alespoň částečně prolomit. Staví si malý pivovárek, prý bude určitě nejmenší v Česku, možná i v Evropě.

„Celý život jsem pivovary projektoval, tak teď budu mít takovou zábavu na důchod,“ říká muž, který se téměř celý život se zabýval projektováním potravinářských provozů. Nejdříve ve státním Potravinoprojektu, od roku 1991 jako soukromník. Vzpomíná na řadu pivovarů, kde pomáhal s modernizací: Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Třeboň, Uherské Hradiště…

Po stavbě ještě chodí zedníci a z neomítnutých zdí čouhají elektrikářské dráty. Ležácký sklep a spilka v prostorách pod pódiem tanečního sálu jsou již obloženy kachličkami. Pod klenutými stropy někdejší konírny roste výčep, v jehož rohu by již brzy měly stát dvě měděné varné nádoby. Varnička bude pouze na tři hektolitry, v tom je unikátní. Se svým pivem nemá Jaroslav Antoni větší cíle, než že je jako atrakci bude nabízet hotelovým hostům, případně k sousedům na Křivoklát.

Odumírání pokračuje.

Trend v českém pivovarnictví je naprosto zřejmý: produkce největších pivovarů pozvolna stoupá, malých převážně klesá, střed se nápadně vyprazdňuje. V loňském roce byla v provozu padesátka průmyslových pivovarů (v roce 1990 jich bylo 71) a k tomu asi dvacítka restauračních minipivovarů. Údaje Českého svazu pivovarů a sladoven uvádějí, že v roce 2001 domácí producenti vystavili 17,881 milionů hektolitrů piva, tedy o čtvrt procenta méně než v roce 2000. Konzumace v Česku mírně poklesla, rostl ovšem export.

Trend zřejmě zůstane zachován. „Očekávám, že v příštích letech ještě takových 15 průmyslových pivovarů zcela zanikne, či v lepším případě klesnou do kategorie minipivovarů. Nejmenších výrobců může být klidně dvojnásobek,“ myslí si Petr Peniaštek, ředitel Lobkowiczkého pivovaru ve Vysokém Chlumci na Příbramsku. Jím řízený podnik patří k těm, které v prvním pololetí letošního roku ohlásily další pokles výstavu – o deset procent na 17 tisíc hektolitrů. „Je třeba ale brát v potaz, že o plných 25 procent šel dolů prodej nejlevnějšího výčepního piva, naopak prodej dražšího prémiového nám vzrostl o 15 procent. Z hlediska tržeb se vlastně nic nezměnilo,“ komentuje čísla ředitel.

Statistika Českého svazu pivovarů a sladoven říká, že za letošní první pololetí vzrostl celkový výstav českých pivovarů meziročně o čtyři procenta na 8,944 milionu hektolitrů. Své sehrálo teplé počasí. Zatím však nebyly zveřejněny podrobné údaje za jednotlivé pivovary. „Jsem přesvědčen, že dvě třetiny podniků šly s výstavem dolů, pouze třetina nahoru, a to ty největší. Projel jsem za poslední dva měsíce více než desítku konkurenčních pivovarů, a vím dobře jaká je situace na trhu,“ prohlašuje lobkowiczký ředitel Peniaštek.

Svitavy v „Havlbrodě“.

Poslední, kdo neobstál v konkurenčním boji, je východočeský Pivovar a sodovkárna Svitavy, který přestal vařit v červnu. Postupně je z areálu rozprodáván veškerý majetek - sudy, technologie ... Značky Svitavák a Doktor včetně receptur koupil Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. Bývalá obchodní ředitelka svitavského podniku Olga Klíčová smutnou dohru připisuje na vrub špatné obchodní politice bývalých majitelů. V roce 1990 měl pivovar výstav 225 tisíc hektolitrů, loni necelých padesát. „Nechtěl bych rozdělovat pivovary na malé a velké. Úspěch určitě nijak nesouvisí s velikostí. Jde jen o to, že řada podnikatelů, kteří to od začátku nemysleli s pivovarnictvím poctivě, nebo nebyli dostatečně zodpovědní, nyní končí. Špatný vlastník a nevyužitá kapacita – v tom spatřuji dva hlavní důvody krachů pivovarů,“ říká Karel Witz, předseda představenstva sousedního Měšťanského pivovaru v Poličce, jinak také viceprezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Soudí, že podobné problémy jaké měly Svitavy dnes řeší i mnohé další české pivovary, často využívající kapacitu jen z jedné pětiny či šestiny. Proto lze očekávat další bankroty.

Malé pivovary se v sebeobraně pozvolna začínají vracet k výrobě přírodních piv. Ustupuje se od pasterizace, aby pivo bylo zbaveno cizorodé příchuti. Naposledy technologii začaly měnit Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku a Pivovar Janáček v Uherském Brodě. Návrat k tradici signalizuje i opětovné používání tradičního chmele místo levnějšího chmelového extraktu (comeback ohlásili například noví vlastníci Žateckého pivovaru).

Dej Bůh štěstí s.r.o.

Celkový počet pivovarů se určitě nesníží. Náhradou za ony zanikající není jen výstavba nových restauračních pivovarů, ale i snaha o obnovit dříve zavřené provozy. Patrné je to nyní zvláště ve středních Čechách. Pan Antoni z Roztok je pouze jedním z mnoha.

Loni na podzim začal znovu vařit pivovar v Kácově na Kutnohorsku (v němž se naposledy vařilo na konci roku 1994). „Repase staré technologie byla finančně velmi náročná. Výhodou pro nás ovšem je, že místní lidé jsou velcí patrioti, proto se nám podařilo poměrně rychle získat zákazníky,“ říká majitel pivovaru David Hořejší. Podnik se třemi zaměstnanci v provozu zůstává s plány při zemi. S výstavem by se chtěl dostat na 10 až 12 tisíc hektolitrů a vařit jen pro nejbližší okolí. Pivo z Kácova nyní odebírá asi patnáct hospod.

Další podobný revitalizační pokus se odehrává v Kostelci nad Černými Lesy na Kolínsku, kde se do obnovy zrušeného pivovaru pustila společnost Dej Bůh štěstí s.r.o. Týdeníku EURO se vlastníky firmy nepodařilo kontaktovat, ale pracovníci kosteleckého městského úřadu potvrdili, že v areálu se pohybují auta i lidé, což značí, že rekonstrukční práce pokračují. Velmi smělým projektem se zdá být snaha o obnovení pivovaru v Rakovníku, který ukončil činnost v roce 1997. Do obnovy se pustila společnost Czech Brewery-Rakovník. Neoficiální informace říkají, že investorem má být jistý Kanaďan ruského či ukrajinského původu, který také chtěl většinu produkce vyvážet do Kanady. Znalci místních podmínek říkají, že v areálu probíhaly poměrně rozsáhlé rekonstrukční práce, nyní ovšem je klid a zaměstnanci mají třítýdenní dovolenou. Plánovaný rozjezd výroby byl opět odsunut. Podnikatelské záměry v Rakovníku nepochybně zbrzdila sílící koruna. Své o tom vědí v Nové Pace, kde se místní pivovar před půldruhým rokem také začal orientovat na vývoz, nyní však musel omezit výrobu a ohlásil propouštění třetiny zaměstnanců.

Dobývat ztracené tržní pozice není jednoduché, jedinou skutečnou zbraní v boji s giganty je lokální patriotismus. Pivovarům Svijany a Vratislavice (oba působí v oblasti Liberecka a Jablonecka) se sázka na city vyplatila a návrat dvou již odepsaných podniků dopadl vcelku úspěšně. „Nebylo to vůbec jednoduché a stále nemáme nic jistého. Stačí nějaký průšvih v kvalitě a vše se během pár týdnů může radikálně změnit,“ říká s pokorou v hlase ředitel svijanského pivovaru František Horák. Letos očekávají Svijanští zvýšení výstavu na 125 tisíc hektolitrů. Připravují také dvacetimilionovou investici do modernizace a rozšíření výroby.

Regionání koncetrace.

Na českém trhu dnes bezkonkurenčně kraluje skupina Plzeňského Prazdroje (pivovary Prazdroj, Gambrinus, Nošovice, Velké Popovice), která na celorepublikové úrovni sekundují lepšící se Pražské pivovary (Staropramen, Braník, Ostrava), stagnující Budějovický Budvar a trochu chřadnoucí Krušovice. Vedle nich se etablovaly tři regionální skupiny, které si drží významné postavení na místních trzích. Severočeská nápojářská skupina Drinks Union (Krásné Březno, Velké Březno) nyní pod svá křídla bere i lounský pivovar. Na Moravě působí dvě skupiny - severní pod vládou PMS Přerov (Hanušovice, Přerov, Litovel) a jižní spojenectví Starobrna a znojemského Hostanu (Starobrno, ovládané rakouským kapitálem, pohltilo menší znojemský pivovar).

„Určitě se nám to osvědčilo. Vytvořili jsme tím nejsilnější skupinu na jižní Moravě a navzájem si nekonkurujeme a společně postupujeme všechny naše značky. Má to pozitivní dopady v ekonomice,“ říká generální ředitel společnosti Starobrno František Krakeš. Celkový výstav za první pololetí Brňanům vzrostl meziročně o 3,9 procenta a konsolidovaný obrat o devět procent. Krakeš zcela nevylučuje, že v budoucnu by mohlo dojít k další fúzi. „Nelze nic vylučovat, uvidíme jaký bude vývoj na trhu.“ V okolí Starobrna se nacházejí dosud ještě samostatné pivovary Vyškov, Černá Hora a Janáček Uherský Brod.

Jiří Pšenička - týdenník Euro, 31/2002