Bohumil Hrabal a nymburský pivovar

František (Francin) Hrabal přišel do Nymburka v roce 1919 z Polné u Jihlavy, kde byl účetním v tamním měšťanském pivovaru. Za ním brzy dorazila i rodina, včetně malého Bohumila a později též populárního strýce Pepina. "Francin" byl v nymburském pivovaru do roku 1929 účetním, pak správcem a v letech 1948-52 ředitelem. "Bogan" se životem v pivovaru, kde rodina bydlela, inspiroval a kromě příběhů si hrál i s osobami a jejich jmény. Kupříkladu u doktora Gruntoráda. V letech 1934-48 byl skutečným předsedou správní rady pivovaru jistý Antonín Brzorád, jinak doktor medicíny. Souvislostí by se našlo určitě více před detailním probrání dalších postaviček hrabalovského povídkového kaleidoskopu, který režisér Jiří Menzel tak mistrně poskládal do svého skvělého filmu. Bohumil Hrabal sám byl přeměnou nymburského pivovaru na "postřižinský" poctěn (dělo se tak s jeho svolením), měl radost, že jím popsané figurky oživly a staly se ozdobami reklam a pivních etiket. Pivovar mu na oplátku splnil jeho vysloveně ironizující přání - pamětní desku. Hrabal si ji přál tak nízko u země, aby na ni mohli čůrat psi. A skutečně, u zdi nymburské pivovarské sladovny, u samé paty její stavby, lze spatřit nevelkou mosaznou tabulku s věnováním. (zdroj: Nymburský deník)