Chmelnic ubývá

Zemědělci pěstují chmel na nejmenší ploše za posledních 134 let. Kvalitu piva to ještě neohrozí. Odborníci ale míní, že za pět let mohou pivaři poznat, že je méně žateckého poloraného červeňáku. Proti loňsku ubyl nejvíce právě tradiční žatecký chmel, a to o 172 hektarů. Zemědělci letos pěstují chmel na 5695 hektarech ploch. V roce 1871 bylo v Čechách 5300 hektarů chmelnic, od té doby se jejich rozlohy rozšiřovaly. V posledních letech chmelnic naopak ubývá. Pokud se tento trend nezmění, do deseti let mohou plochy se žateckým červeňákem rapidně klesnout. Žatecký poloraný červeňák je hlavní zárukou kvality českého piva. Podle odborníků se nedá nahradit. V letech 1995 až 1998 ale klesla plocha chmelnic o 43 procent. Téměř polovina chmelových porostů je starší 15 let, což je tři roky nad ideálním věkovým průměrem. Většina pěstitelů ale spíše chmelnice ruší. Na obnovu se shánějí peníze stále hůře. Výstavba hektaru nové chmelnice stojí půl milionu až 700 tisíc korun, což je nad finanční možnosti většiny pěstitelů. Posílení eura vůči dolaru navíc sráží cenu chmele. Výnosy pokrývají jen provozní náklady, nezbývá na reprodukci. Z celkové produkce je 80 až 85 procent českého chmele určeno na vývoz. Největším odběratelem je Japonsko, které se loni na exportu podílelo více než 35 procenty.