Konkurence z EU a obava o spotřebu prý neumožní zdražení českého piva

Zdražení tuzemského piva po vstupu ČR do Evropské unie nelze očekávat, řekl pivovarnický odborník Antonín Kratochvíle. Zvýšení ceny piva by vedlo k poklesu jeho spotřeby a dalo by také šanci zahraničnímu dovozu. Pivo patří mezi zbytné komodity, proto bude vždy určující, kolik si mohou lidé při spotřebě 160 litrů na hlavu za rok včetně kojenců dovolit. Průměrná rodina vydá ročně na pivo kolem 15 000 až 16 000 korun a lákadel na peněženku je přitom stále více. Proto se odborníci domnívají, že zdražení piva by znamenalo snížení jeho spotřeby. Nulové clo prý nemá způsobit žádný cenový třesk. Lze však očekávat, že zvědavý český klient zahraniční výrobek ochutná a poté se opět vrátí k domácímu produktu. Evropské země uvažovaly o sblížení spotřebních daní u piva, která je v jednotlivých státech značně rozdílná. Německo, ČR a Španělsko tak mají v přepočtu daň 240 Kč na hektolitr desítky, zatímco ve Skandinávii dosahuje až 3000 korun. K dohodě však nedošlo, stejně jako v případě úvah o změnách domácího zdanění na základě obsahu alkoholu. Jen u desítky by se tato daň zvedla z 240 Kč až na 800 až 900 korun. Ze statistických zdrojů vyplývá, že ceny piva mají pomalejší trend růstu než platy. Zatímco v roce 1990 by si konzument koupil za průměrný plat 1200 lahví světlého výčepního, nyní by to bylo o 600 lahví více. V budoucnu se však české pivovarnictví přece jen změní, protože bude vyrábět cenově rozdílná piva "na žízeň" a "na chuť". Už nyní je možno získat v obchodě dvě dvanáctky, jejichž cena se liší až dvojnásobně, vysvětlil Kratochvíle. Oblibu piva v sousedních regionech Čech, Moravy, Bavorska a Rakouska potvrzuje i velmi podobná strava, k níž se narozdíl od Francie hodí spíše pivo. Pivo ve střední Evropě není jen nápoj, ale vhodný doplněk stravy, uzavřel Kratochvíle.