Budvar si v Rakousku udrží svá práva

Evropský soudní dvůr dne 18.11.2003 rozhodl, že si Budějovický Budvar v Rakousku podrží práva k ochranné značce "Bud". Pivovar má v Rakousku poměrně silné známkoprávní postavení, které se zde opírá o česko-rakouskou dohodu o ochraně zeměpisných označení původu z poloviny 70. let. Rakousko přislíbilo jihočeskému výrobci piva ochranu značek Budějovický Budvar a Budweiser Budvar i označení Bud. Tento závazek je podle Evropského soudního dvora platný, přestože odporuje ustanovením EU o volném pohybu zboží. Pivo Budvar je v Rakousku nejprodávanějším dováženým ležákem. Do země s produkcí kolem osm miliónů hektolitrů piva se dováží přes 500 000 hl. Nejvíc Budvaru - 42 000 hl. Další silné zahraniční značky, mnichovského Löwenbrau, se vypije asi 30 tisíc hl. Pozice dovážených značek je přitom dost složitá, protože přes 60 % trhu ovládá linecká pivovarnická společnost BBAG. Zvláště potom, co ho v květnu 2003 ovládl nizozemský Heineken, se čeká, že jeho podíl poroste. Poslední obchodní expanze amerického Anheuser-Busch byla zastavena v roce 2000 poté, co soudy ve Vídni a Salcburku vydaly předběžná opatření, zakazující prodej jeho piv Bud. Tento spor pak nyní soudy řeší jako řádnou žalobu vůči importujícím firmám Amercin a Stiegl. Nedávno zde Američané neuspěli ani s pokusem vymazat Budvaru jeho ochrannou známku Bud u rakouského patentového úřadu. V přístupové dohodě Česka s EU je chráněno jen zeměpisné označení Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var. Budvar čeká, že po vstupu Česka do EU, plně využije zeměpisné označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo. Nařízení 2081/92, určené právě pro ochranu zeměpisných označení, je součástí právního řádu unie. Výrobky chráněné podle míst původu se upřednostňují před ochrannými známkami. Ochrana zeměpisného označení ale neznamená, že by pivovar Anheuser-Busch přišel v některých zemích EU o svou už registrovanou známku Budweiser. Nařízení totiž umožňuje koexistenci mezi zeměpisným označením a ochrannou známkou zapsanou v dobré víře před tím, než bylo zeměpisné označení registrováno. Na druhou stranu ale v okamžiku zápisu zeměpisného označení už zápis známky není možný.