V Prazdroji ještě zůstaly dřevěné sudy

Plzeňský Prazdroj dne 16.9.2003 zahájil pravidelné každoroční smolení poslední stovky dřevěných sudů, které potrvá čtrnáct dnů. Firma je jediný český pivovar, který tyto čtyřicetihektolitrové sudy stále používá jako atrakci pro turisty. Ještě v osmdesátých letech používal Prazdroj 5500 ležáckých sudů, dnes je to pouhá setina. Další padesátku má největší český pivovar jako rezervu. Od roku 1991 používá firma k výrobě piva výhradně cylindrokónické tanky a dřevěné sudy má už pouze ve skanzenu. S dřevěnými sudy skončily západoevropské pivovary ještě dříve než české. Dnes ale stále dojíždějí do Plzně majitelé německých a belgických minipivovarů a nechávají si vyrobit dřevěné ležácké a transportní sudy a kvasné kádě. Sto let staré osmimetrákové sudy, které jsou vyrobené z dubů ze Slovenska a Sýrie, používá pivovar pouze v turistickém skanzenu. Nové už Prazdroj nevyrábí. Mění se pouze shnilé dřevěné dužiny. Posledních 13 kvasných dřevěných kádí využívá podnik k výrobě piva také už jen v turistickém skanzenu. Smolu, jejíž složení je výrobním tajemstvím, firma vyrábí z čínské a americké pryskyřice. Je vařena šest hodin. Do každého sudu nalijí 50 litrů smoly o teplotě 200 až 220 stupňů Celsia. Vysmolení jednoho sudu trvá i s válením 20 až 25 minut. Zašpuntovaný se válí 10 až 15 minut, aby se smola rozlila, poté se odšpuntuje a vystřelí z něj smolná pára. Už po týdnu do něj může pivo. Výuka bednařiny skončila v Prazdroji v roce 1980. Nejmladšímu plzeňskému bednáři, který je ale vyučeným truhlářem, je 35 let. Hlavní práce bednářů je údržba sudů ve skanzenu, dále vyrábí pro turisty vykládané korbelíky a malé soudky.