Od Chýně se kouří
Hodnocení: 1,62 Hodnotících: 13 Zobrazeno: 14750x
Tento článek nemá za cíl informovat o tom, že v obci Chýně hoří.
Většina čtenářů Světa piva tuhle sympatickou vísku těsně za hranicemi Prahy dobře zná díky restauračnímu pivovaru, který tu úspěšně funguje už 15 let. A právě tohle výročí se rozhodli chýňští oslavit speciálem u nás málo běžným, kouřovým ležákem. Takže o cíli mého nedělního výletu bylo rozhodnuto.
Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy jsem v minulosti navštívil už několikrát a vždycky jsem byl spokojen. Je to jeden z těch požehnaných restauračních pivovarů, které se ve svém portfoliu nespokojí jen s obligátní kombinací „světlé – tmavé“, ale v průběhu roku vaří řadu zajímavých specialit. Díky poloze těsně za Prahou, ale už mimo ni, byla navíc každá cesta malým dobrodružstvím. Četnost, nebo spíš nečetnost příměstských spojů měla za příčinu, že jsem do Chýně zpravidla dorazil pěšky, a pokaždé odjinud.
Tentokrát ale všechno šlo, jak mělo a autobus 347 ze Zličína mě dovezl během deseti minut přímo na místo. Od mé poslední návštěvy před lety přibyla v Chýni k samotnému pivovaru ještě Pivovarská krčma, zamířil jsem proto nejprve tam. A nebyl jsem sám, zaplněné stojany na kola z dálky ukazovaly, že cyklisté ji už dávno zařadili do svých tras. Rozhodně právem. Zahrádka na betonovém place sice k posezení zrovna neláká, zato útulný interiér s rustikální výzdobou, která ale nejde za hranice vkusu, je vyloženě oázou odpočinku na náročném výletě.
Natěšený na kouřovou specialitu, hned jsem se pídil po pivním menu. Můj optimismus byl milou servírkou záhy trochu zchlazen, protože na čepu byla „pouze“ desítka , polotmavá dvanáctka a jako specialita kukuřičná jedenáctka . Projel jsem celou nabídku vzestupně a nelitoval. Všechna tři piva krásně „živě“ voňavá, výtečně pitelná, osvěžující, jen kukuřice byla možná v chuti o něco slabší. Když jsem se zaposlouchal do chvály od okolních stolů, kde se střídaly výkřiky nadšeného překvapení se souhlasným pobrukováním těch z dřívějška poučených, bylo mi jasné, že spokojený tu nejsem sám. Stavit se na pivo v Pivovarské krčmě navíc není žádný drahý špás, oproti restauraci v pivovaru je pivo levnější (0,3 l/12 Kč, 0,5 l/19 Kč). Sběratele může zajímat i to, že se točí do speciálního skla, které mají jen tady.
Příjemně rozpitý, vyrazil jsem přímo do pivovaru. Tady se od mých minulých návštěv nezměnilo nic. Dokonce i mluvící loskuták Honza má svou klec na starém místě u výčepu. Z píp bylo možno ochutnat krom desítky a polotmavé dvanáctky ještě tmavou čtrnáctku a světlou patnáctku . To jsem i udělal, a nejdřív nad sametově černou, spáleně karamelovou čtrnáctkou a posléze krásně plnou a zrádně pitelnou patnáctkou dumal, jestli to s tím kouřovým ležákem nebyla nakonec fáma.
Kdepak, nebyla. Svůj kýžený speciál jsem nakonec s laskavou nápovědou obsluhy objevil v jedné z lednic, kde se skladuje pivo v 1,5 l PET lahvích na prodej domů. Momentálně se nečepuje, ale půl regálu petek čeká na dychtivé majitele. Podobně jako další místní specialita, zázvorové pivo. Radostně jsem se zmocnil po jedné lahvi od každého (za 45 Kč i s příslušnou samolepkovou etiketou) a vydal se na zpáteční cestu. Svůj výlet jsem si tak vlastně prodloužil i domů, když jsem v nedělním podvečeru usedal na zahradě k oběma úlovkům.
Zázvorové pivo potěší všechny, kteří mají tuhle osobitou chuť rádi. A kouřový ležák? Bomba! Alespoň pro mě určitě. Přiznám se, že jsem čekal něco decentního, jen lehký závan nebo nádech kouřma. Ale opak je pravdou, chýňský kouřový ležák naopak pořádně dýmá a chutí upomíná na tradiční speciály z Bamberka. Kdo těmto chutím holduje, bude snad stejně nadšený, jako jsem z něj já. K ochutnání má příležitost každý, kdo buď navštíví příjemný pivovárek v Chýni, anebo tento čtvrtek červnové setkání čtenářů Světa piva v Pivovarském domě v Lípové, kde by měl být kouřový ležák jedním z ochutnávaných vzorků. Srdečně zvu a přeji dobrou chuť!
Hodnocení článku
Pro hodnocení se nejprve přihlašte.
Celkem 0 komentářů | Komentovat |