Výnos chmelnic Drinks Union nad očekávaným celorepublikovým průměrem

Pivovarnická skupina Drinks Union sklidila letošní úrodu chmele na svých chmelnicích. Letošní hektarový výnos usušeného chmele je o třetinu vyšší než je dlouhodobý celorepublikový průměr. Chmel je v tuto chvíli zpracováván do granulované formy v podniku Chmelařství, družstvo Žatec, odkud poputuje do pivovarů Drinks Union.

„Jsme jediným výrobcem piva v ČR, který má vlastní chmelnici. Naše péče o kvalitu zlatavého moku začíná už mnohem dříve, než je běžné u jiných pivovarů, už když osazujeme naše chmelnice a ve spolupráci s celosvětově uznávaným Chmelařským institutem dohlížíme na nejvyšší kvalitu pěstovaného žateckého poloraného červenáku“, uvádí Petr Kozák, chmelmistr pivovarnické skupiny Drinks Union.

Letošní výnos chmelnic Drinks Union představuje 1,36 tun na jeden hektar. Dlouhodobý celorepublikový průměr je 1 t/ha. Odborníci očekávají, že letos nebude překročen. Například předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler počítá se sklizní kolem 5,8 tisíce tun při celkové výměře něco přes 5 800 hektarů. I přes původně nadějně vypadající počasí na počátku jara se očekává jen průměrná sklizeň. Od začátku léta bylo příliš dlouhé sucho, které trvalo až do počátku sklizně. Díky nedostatku vláhy jsou chmelové hlávky příliš drobné.

Legendární český chmel se však v poslední době potýká s řadou závažnějších problémů.

Především klesá poptávka ze strany pivovarů po českém chmelu. Řada pivovarů přešlo na jiné technologie a z ekonomických důvodů stále méně chmelí. Český chmel se nahrazuje chmelovými extrakty, které se dováží především z Německa. Piva se tak globalizují a ztrácí svou typickou nezaměnitelnou vůni a chuť včetně pravé hořkosti chmele.

Dalším problémem je přestárlost chmelnic. České chmelnice stárnou. Průměrné stáří českých chmelnic je sedmnáct let, zatímco optimální je pět až patnáct let.

Důsledkem nepříznivého vývoje pro český chmel je, že se dlouhodobě zmenšuje výměra českých chmelnic a většina tuzemských pěstitelů hospodaří v posledních letech se ztrátou.

„Ani pro nás není pěstování chmele ziskové. Navíc na něj nedostáváme dotaci z EU určenou pro zemědělce. Samozřejmě bychom si mohli chmel nakoupit. Ale nakonec se nám vyplatí věnovat péči pivu už od toho opravdu prvopočátečního stádia. Odrazí se to na kvalitě piva“, uzavírá Kozák.

„Chmelíme výhradně chmelem. Sládci ve Zlatopramenu dávkují chmel natřikrát. Poslední, nejdůležitější dávka, je pouze vlastní chmel vypěstovaný na vlastních chmelnicích“ dodává Jaroslav Rottenborn, vrchní sládek Drinks Union.