Betálný škopek

Můj oblíbený pivní server (nebudu jmenovat, byla by to reklama) mne upozornil na akci „Radniční dny s malými pivovary“, která se konala první dva červnové dny v Brně. Pátek a sobotní dopoledne jsem strávil v zaměstnání, takže svému koníčku jsem se mohl věnovat až v sobotních odpoledních hodinách. Zbývalo jen promyslet přesun mé maličkosti do Brna a zpět. Bylo to jednodušší, než se zpočátku zdálo. Pod záminkou výhodných nákupů pod jednou střechou Galerie Vaňkovka jsem vylákal ženskou část naší rodiny na malý výlet. Akce se mi tím sice několikanásobně prodražila, ale co bych pro své hobby neudělal.

Se sobotní obědem v břiše vyrážíme do moravské metropole. Po hodince jízdy parkujeme ve Vaňkovce, kde mne ještě čeká jeden úkol – náš degustátor Moris mne pověřil zakoupením blíže nespecifikovaného biopiva v místní prodejně biopotravin. Po chvilce bloudění mezi módními butiky nalézám kýžený obchod a zde hned dva nové vzorky – biopivo Classic Export z klášterního pivovaru Weissennohe a nealkoholické pivo ze špaldového sladu, které pochází z pivovaru Riedenburg. Úkol splněn a já vyrážím do centra pivního dění.

Klikni pro větší fotografii

Netuším sice, kde se Radniční ulice nachází, ale do centra trefím a dál půjdu po čichu. Instinkt mne nezklamal. Za chvilku nacházím uličku rozkvetlou pestrými slunečníky pivovarů a pivovárků, ze které se ozývá veselý hlahol rozjařených pivařů. Nejprve procházím ulicí jen tak „na sucho“, abych si navodil pocit žízně a ujasnil posloupnost ochutnávaných piv. Začínám na druhém konci uličky u stánku uherskobrodského pivovaru Janáček, kde zakupuji lahvový speciál Beerberry – pivo s příchutí coly, o které se ale podělím doma s kamarády. Do kelímku si nechám natočit šnyt 11°, která mne vcelku mile překvapuje svou příjemnou chutí. Popocházím dál a mapuji situaci. Hned vedle se nachází stánek pivovaru Černá hora, kde nabízí 12°ležák, 12°granát a Panský speciál 1530 – 15,3°. Už se těším. O pár kroků dál je možno ochutnat světlou i tmavou 10°z pivovaru Poličkaa další stánek prezentuje téměř kompletní sortiment pivovaru Vyškov počínaje kvasnicovou 10°a konče speciálem Jubiler 16,8°.

Největší překvapení mne čeká u staré radnice. V průjezdu, kde se u stropu pohupuje vycpaný brněnský drak, nacházím povědomou postavu, která zde v chládku historické budovy pomlsává pivo. Svůj zrak zaostřuje i on a už se navzájem zdravíme a sdělujeme si své pivní poznatky. Koky, se kterým jsem se seznámil letos na Slavnostech piva v Táboře, mi představuje svého parťáka, se kterým sbírá zážitky z pivních akcí. Zabíráme lavičku v průjezdu a odsud pak podnikáme výpady pro pivní vzorky. Koky mi doporučuje kvasnicový speciál 13° z minipivovaru Pegas a já po ochutnání musím uznat, že něco tak dobrého jsem dlouho nepil. Minimálně týden. Příjemná vůně koresponduje s úžasnou hustotou nápoje a výrazná chuť s velmi dlouhým nasládlým dozvukem v ústech ihned signalizují favorita dnešního dne. Skoro mi je líto, že musím ochutnat ještě ostatní piva. Čeká mne Kvasar Sentice, Chodovar 12° a Svijanský Kníže 13° . Chuťové pohárky děkují a já v duchu blahořečím manželce, která trpí v nějakém butiku. Vychutnávám poslední kapky božského moku a loučím se s kolegy, kteří musejí odejít na vlak. Je sobotní večer a některým stánkům už dochází pivo, takže nabídka se rychle zužuje.

Mám ještě chvíli čas a tak se rozhoduji pro změnu. Odcházím do nedaleké klášterní prodejny , kde nabízejí velmi zajímavé pivní produkty. Jsem zde mile zaskočen nabídkou točeného piva, myslel jsem, že tady prodávají pouze lahvové klášterní speciály. Sympatická číšnice mi dává na výběr mezi Želivem a Strahovem . Volba je jasná, zlatým hřebem sobotního odpoledne je strahovská tmavá 13° svatý Norbert . Vychutnávám tento pamlsek a začínám si uvědomovat, že se blíží čas mého odjezdu. Opouštím klášterní zahrádku, míjím stále hlučící Radniční ulici, kde už mne nic nového nečeká a s pocitem naplněného dne se vracím ke své rodině.
Tož zase někdy dáme v Brně betálný škopek!