Pivo pod nejvyšší španělskou horou (II.)

Ano, stalo se to přímo pod samotným vrcholem Teide. Při čekání na lanovku, mířící do nejvyšších pater ostrova, se přede mnou v příjemném občerstvovacím bufíku „horského střihu“ zjevila pípa se zeleným kulatým logem piva Reina Oro z pivovaru Cervezas Anaga.

Ten je součástí Grupo Mahou San Miguel, výstavem druhé největší pivovarnické skupiny (po Heineken Espaňa) ve Španělsku. Jen pro srovnání s našimi lídry uvádím, že za rok 2004 bylo tímto koncernem vyprodukováno cca 10,75 milionů hl zlatavého nápoje. Kromě závodu na Tenerife, nacházejícího se v lokalitě Candelaria, uváděné za oficiální místo výroby Reiny (úplně přesně se jedná o průmyslovou zónu Valle de Güimar), patří do tohoto holdingu ještě další 4 výrobní jednotky. O nich, jakož i o mateřské společnosti, bude zmínka později. Nyní se věnujme „Zlaté královně“ (tak se totiž v češtině jmenuje).

K pohlcení pivovaru Anaga touto velkou „grupou“ došlo v květnu 2004. I přesto, že je v rámci celého uskupení nejmenší, sehrává strategicky významnou roli. Jeho akvizicí si totiž „čistokrevní“ Španělé vytvořili výchozí základnu pro urychlení rozvoje a expanzi svých nosných značek Mahou a San Miguel, a to nejen na samotném Tenerife (tady zatím žije Reina ve stínu konkurenční Dorady), ale i na ostatní komunitě Kanárských ostrovů. Při návštěvě druhého největšího, Fuerteventury, jsem ji sice nikde nezahlédl, to však bylo krátce po jejím začlenění do koncernového portfolia. Dnes už může být situace jiná. Místní závod na spojení s MSM rozhodně vydělal. Během krátké doby sem totiž „nateklo“ cca 6 milionů euro investic do modernizace výrobních zařízení a zvýšení produkční kapacity. Mimochodem, v roce 2002, tj. 2 roky před příchodem velkého investora, se vařilo kolem 65 000 hl, což odpovídá velikosti malého pivovaru. Dnes to bude včetně produkce hlavních španělských brandů podstatně víc.

Reina je na pivním světě zatím „předškolákem“. Poprvé se k pivařům dostala 31. října 2000. Nemá tedy takovou tradici jako Dorada. Letos slaví teprve šesté narozeniny. Tři roky předtím byl postaven samotný pivovar. Za krátkou dobu se jí daří pronikat do místního pivního povědomí. Distribuuje se v sudech, lahvích (v místních obchodech výhradně jako sixpack 0,25 l) a plechovkách (0,33 l), pouze ve variantě „Oro“. Škála obalů do nichž se stáčí, není tak rozmanitá v porovnání s Doradou.

„Reina“ je vyváženým osvěžujícím ležákem plzeňského typu - speciálem žlutozlaté barvy a lesklého odstínu. Vyznačuje se středně intenzivní, jemně chlebnatou vůní, s tóny svěžího chmelu a nádechem lehce připomínajícím lesní ovoce, příjemně mírně nahořklé chuti a husté smetanové pěny, dobře držící na sklenici. Obsahuje 5,5 % alkoholu a je vyrobena dle německého zákona Reinheitsgebot, tedy zákona o nejvyšší čistotě (pokud byste ve Španělsku takováto piva hledali a chtěli je vyzkoušet a porovnat, mají na etiketě napsáno „elaborada con productos 100 % naturales“, což v doslovném překladu znamená „vyrobené z ryze přírodních surovin“). Potud její oficiální charakteristika.

I přes to všechno na mě zapůsobila jako velmi chuťově neutrální, hodně lehká, bez výraznějšího identifikačního prvku. Až na barvu a pěnivost, výše uvedenému popisu stoprocentně odpovídajících, nebyly ostatní hodnocené atributy mnou prakticky objeveny. Nedá se říct, že by vyloženě nechutnala, to ne. Leč marně jsem v ní hledal zárodek zajímavého pivního osvícení...Ve velkém tenerifském derby s Doradou zatím prohrává.

Ovšem i ona se do mé pivní paměti zapsala. Čím? Silou. Hodně světlá barva ve mně vyvolala její naprosté podcenění z pohledu očekávaného množství alkoholu. Předpokládaje, že „volume“ bude v rozmezí zde nejčastěji prodávných ležáků, tj. mezi 4,7 až 5 %, jsem během relativně krátké chvilky (cca 90 minut) za účelem tvrdošíjného pátrání po alespoň něčem chuťově zvláštním a zároveň pln nadšení nad konečně „velkým pivem“, navíc natočeným do nádherného džbánku, urazil 3 kousky. To, že stály 9 euro až tolik nebolelo. Horší bylo, že „Zlatá královna“ je vlastně třináctkou...Z příjemně lehkého pivního opojení se brzy vyklubala těžká deka. Navíc v nadmořské výšce nejvyššího bodu ostrova s velmi řídkým vzduchem. Po vypití třetí se se mnou začaly dít nezapomenutelné věci…Už vím proč pohled výčepního při každé nově objednané rundě byl takový nevěřícný. Jakoby v duchu říkal „brzdi, brzdi hošánku a neber si toho našeho zlata tolik, ono váží za dva, abys nepřebral…“. A měl pravdu!

Reina je druhým nejrozšířenějším pivem na Tenerife (na rozdíl třeba od již zmíněné Fue, tam místnímu trhu dominují Dorada s Tropicalem). Zajímavostí se jeví, že na osvěžovnu, kde by místní pivní dámy byly společně na soutoči, jsem za dobu pobytu na ostrově nenatrefil. Konfrontace tak mohla být dokonalejší, autentičtější. I přes to konstatuji mezi oběma značné rozdíly. Chutí a druhovou rozmanitostí počínaje, barvou lahví, v nichž se prodávají, konče. Reina má zelené, zatímco Dorada hnědé.

Hlavním domácím pivním protagonistům ostrova můžeme dát tímto vale. Sečteno, podtrženo, napsáno, podepsáno.

Bohužel až později se ke mně donesla informace, že nedaleko od nás, v El Sauzal, cca 1 km od dálnice vedoucí z Puerto de la Cruz do hlavního města Santa Cruz, ve směru na Tacoronte, se nachází zdejší třetí a nejvíce interesantní pivovarský punkt. První hostinský minipivovar na Tenerife Tacoa. 150 m od něj zastavuje autobus. To vědět dřív…Stálou nabídku tvoří 4 druhy zde vařených, samozřejmě nefiltrovaných piv svébytné chuti a charakteru. Na Vánoce se ještě připravuje další. Prý jsou prvotřídní. Škoda. Vyzkoušet takový „Pegas v kanárském prostředí a chuti“ by určitě bylo nevšedním zážitkem, rozhodně za to stojícím! Na druhou stranu bych si zřejmě zadělal na rodinné problémy. Takovým dobrodružstvím totiž málokdy odolám. Manželka by pak zřejmě tiše netolerovala moje každodenní útěky za poznáváním specifických chutí místních mikros a vysedávání před varnou piva v malých rozměrech, jak bych si já sám představoval. A mé představy jsou velmi volné…

V další části seriálu se podíváme do Andalúsie a jejího centra Sevilly. Tam se totiž vaří jedno z pro mě nejcharismatičtějších španělských piv.