Sonda do pivního světa Kréty I.

Když jsem v červenci minulého roku četl od Tomáše Semeráda obdobně znějící článek „Sonda do pivního světa jednoho z řeckých ostrovů I. a II.“, tak mě ani ve snu nenapadlo, že letos budu psát o něčem velmi podobném. Toho ale v loňském roce zavál vítr na dovolenou na nejsevernější řecký ostrov Thásos, mně naopak na ten nejjižnější (a největší), tedy na Krétu (pakliže nepočítám pidiostrovy). Jen pevně doufám, že se nebudu příliš opakovat.

Kréta je nádherný ostrov a na rozdíl od kontinentálního Řecka je mnohem víc svá. Kréťané jsou velmi milí a přátelští lidé. A podobně jako ostatní Řekové dovedli a dovedou vynikajícím způsobem skloubit svojí předlouhou historii s klady globalizace. Kréta se může honosit památkami minojské kultury, která patří mezi nejstarší v Evropě. Tato kultura nám zanechala takové skvosty, jako je Knóssos či Faistos. Podotýkám, že se bavíme o době, kdy ve střední Evropě stále trvá doba kamenná. K turistům jsou Kréťané zvlášť zdvořilí. Holt je poznat, že obchodování mají v krvi.

Jezdit na Krétu za pivem je asi stejná pitomost jako jezdit za vínem do Belgie. Ale když už tam pivní fajnšmekr přijede, tak chce ochutnat co nejvíce značek. Ano, měli tam plzeňské v jednom plážovém baru, to ale piju za mnohem lepších podmínek (cena a kvalita) u nás.

Nejprve si dovolím sondu do historie řeckého pivovarnictví. Ponecháme stranou starověk (případně středověk) a nápoje, které se sice nazývají pivy, ale s tím dnešním mají pramálo společného a budeme se věnovat novodobé historii. Novodobá historie vaření piva v Řecku začala v roce 1850, kdy zde započal vařit pivo jistý pan Fuchs, který sem přišel společně s nově jmenovaným králem Ottou, byl totiž jeho osobní sládek. Král Otto byl bavorský princ, který se stal králem Řecka poté, co získalo nezávislost nad Tureckem. V roce 1864 si Fuchs v Athénách otevřel vlastní pivovar a začal vařit pivo FIX. Pivovar pomalu ale jistě rostl a v roce 1893 byl přestěhován a zmodernizován, patřil tak mezi nejmodernější svého druhu. Fungoval jako rodinný podnik až do roku 1960, kdy se na řeckém trhu objevuje první konkurence. První ze zahraničních značek sem přišel Amstel následovaný Heinekenem, Henningerem a Carsbergem. Cenová válka a agresivní chování těchto hráčů vyřadila brzo ze hry původní pivovar Fix a dále odpadli menší z této nové čtyřky, takže zůstal jen Amstel a Heineken. Po mnoho let ovládali celý trh tyto dvě již globální značky, což se ještě více projevilo po jejich fůzi. V roce 1992 začala vařit pivo tamní potravinářská skupina Boutari, a tak přece jen došlo k jistému poklesu jejich tržního podílu. Teprve ale od roku 1997 vaří velmi známé pivo Mythos. V roce 2000 jistý vinař Kourtakis obnovil značku Fix a začal vařit pivo Fix Hellas.

Za posledních deset let lze sledovat tendence vedoucí k větší rozmanitosti trhu s pivem, podobně jako u nás i zde se otvírají (i když podstatně „opatrněji“) minipivovary, které nevaří jen ležáky, ale i pšeničná piva či piva ale. Rovněž v roce 1997 zahájil svoji činnost pivovar Draft, který na tamní poměry má velmi široký sortiment, vaří totiž 8 druhů piv. Jenom pro srovnání uvedu, že u nás je rekordmanem s nejširším sortimentem Pivovar Primátor v Náchodě (z komerčních pivovarů), má jich rovných 10.
Pokračování příště.