Putování po středočeských pivovarech za zazděnou ženou sládka

Již zde je zmínka o třech nejvýznamnějších pivovarech v této oblasti: Klášter, Svijany a Podkováň. Jejich pivo patří svou kvalitou ke stálicím na českém pivním trhu. Kromě výrobních a hospodářských souvislostí, které spojovaly tyto pivovary, zaujala přední české historiky především zpráva o údajném zazdění manželky sládka Josefa Kopice v ležáckých sklepech v jednom z pivovarů. Bohužel z dokumentu nebylo jasné v kterém z nich, neboť tato část papíru již nebyla čitelná.

Bylo tedy nutné sestavit odborný tým, který půjde podle zjištěných stop pátrat po zazděné Markétě Kopicové. Tímto úkolem byl pověřen Zdeněk Šťastný ze Sdružení přátel piva, který se stal vůdcem novodobé rytířské výpravy za odhalením středověké vraždy ( nebo náhody??? ) . Tato expedice s interním názvem „Ženská ve sklepě“ se odehrála v půlce měsíce srpna a účastnili se jí čtyři, resp. pět dobrovolníků, kteří neváhali teplé slunné dny strávit ve vlhkých a studených ležáckých sklepech.

Pátrací výprava začala cestou vlakem do obce Příšovice, odtud nás čekal přesun do Svijan. Tam nás již z dálky vítal velký nápis zdejšího pivovaru. Po krátkém stoupání jsme dorazili k bráně. Pomalu v nás vzrůstalo napětí, tušili jsme, že zde nás čeká nesnadný úkol. Slíbili jsme si však, že se budeme snažit nepodlehnout aktivitě místních pracovníků, kteří se nás jistě budou snažit zmást, abychom si ráno nic nepamatovali.

Po krátkém kontaktu s panem ředitelem Františkem Horákem a zmínce o naší cestě jsme byli předáni zdejšímu sklepmistrovi Zdeňkovi Váňovi. Prohlédli jsme si docela neobvykle postavenou 5 nádobovou varnu. A nové nerezové ležácké tanky. Ano, slyšíte dobře. Ne stojaté CKT, ale klasika v nerezovém provedení. Nádhera.

Příjemnou exkurzi jsme zakončili na zahrádce v areálu, kde nám dělaly společnost dva měděné mazáky, které jako by neměly dno. Dlouze jsme pak debatovali nad kvalitou zdejšího piva a ochotou personálu. Bohužel, cíl naší akce, najít zazděnou Markétu Kopicovou, se nepodařil. Jedinou ženskou, která s námi byla v ležáckých sklepech, byla 13% Svijanská Kněžna.

Odpolední cestu jsme si zpříjemnili v hospůdce při hlavní silnici v obci Březina, kde jsme si vychutnali dobré jídlo a zapili ho jak jinak než Svijany. Dále jsme se vydali do obce Olšina ( cca 2 km ) , kde jsme ten den naposled okusili svijanské pivo, tentokrát v kiosku u silnice, kde paní výčepní točí pivo s luxusní čepicí. Tak trochu unaveni a zároveň natěšeni na další den, jsme nikým nerušeni usínali na místním fotbalovém hřišti.

Druhý den ráno, za svitu slunce, křiku ptáků a mírné otupělosti jsme se vydali zpět do Březiny, kde jsme vyčkali na autobus do Mladé Boleslavi, kde jsme přestoupili na autobus Kováně.

Zde sídlí pivovar s dlouhou historií. Naší milou a pozornou průvodkyní se stala sama paní sládková Marína Fišerová. Z atmosféry pivovaru na nás dýchla staletí a právě zde jsme měli nejintenzivnější pocit, že naše by naše hledání mohlo být úspěšné. Možná se Markéta skrývá právě zde, protože s takovou snahou odradit nás od pátrání jsme se jinde nesetkali. Báječná kvasnicová 14° tekla proudem a podlomila nohy rozběhnuté v pátrání.

Ačkoliv zde sídlí pivovar, nikde v blízkosti se nenachází fungující hospoda. Většina místních podniků otvírá až navečer a někde ani to ne… Proto jsme byli nuceni vydat se dle rad místních obyvatel („ pochybných existencí“) do obce Skalsko ( cca 2 km), kde by hospoda měla fungovat. Vzhledem k tomu, že se v té době připravovalo Podkováňské pivobraní, neodolali jsme naléhání provozovatele pouťového autodromu, a v již značně dobrém rozpoložení vyzkoušeli odolnost autíček a našich žaludků. Nicméně ani toto rozptýlení nesmazalo žal z opětného neúspěchu v hledání zazděné Markéty Kopicové. Zbýval nám ještě poslední pivovar, který mohl zachránit pověst naší výpravy.

Hospoda ve Skalsku je typická vesnická, točí zde Podkováň. Bohužel nevaří a nemají ani klasické „zákusky“ k pivu. Zajímavostí však bylo, že převážnou část konzumentů tvořily ženy a nebylo vůbec snadné udržet s nimi v konzumaci krok. Pro přespání nám bylo doporučeno místečko na zřícenině Hrádku. Sice šlo o krásné vyvýšené místo, ale cesta vzhůru byla značně náročná pro každého účastníka expedice.

Třetí den začal ranním a značně nesnadným sestupem na vlak do krásné romantické stanice Skalsko, odkud nás čekala cesta vlakem zpět do Mladé Boleslavi. Bohužel náš vlak ve směru Mnichovo Hradiště již čekal ve stanici, proto jsme v místním kiosku zakoupili pouze několik lahví 12% Klášteru, aby nám cesta lépe ubíhala.

Do pivovaru Klášter jsme byli objednáni až na poledne, tak jsme se cestou zastavili na jídlo a trochu piva ( Klášter ) v restauraci Karlovy Vary na náměstí v Mnichově Hradišti. Cesta do pivovaru Klášter, který sídlí nedaleko (1,5 km) v obci Klášter nad Jizerou, je velmi příjemná, už z dálky je vidět silueta středověkého objektu, kterým jsme byli doslova hypnotizováni.

Pivovar v Klášteře se pyšní nejníže položenými ležáckými sklepy v České republice, a to v hloubce 28 metrů. Dalo se tedy očekávat, že hledání bude velmi komplikované a náročné. Byli jsme však odhodláni, i přes velkou únavu ze dvou náročných dnů, pokračovat v naší misi a dočkat se vytouženého cíle. S panem podsládkem Jiřím Zikmundem jsme si prohlédli nádhernou nerezovou varnu a pak jsme se vrhli do hlubin. Světlý i tmavý ležák nám udělal velikou radost a i po výstupu z ležáckých sklepů jsme ještě drahnou chvíli zůstali v příjemném hovoru o českém pivu.

Bránu pivovaru jsme opouštěli se svěšenou hlavou. I přes ukrutnou snahu se nám nepodařilo nalézt zazděnou Markétu Kopicovou. Pro zlepšení nálady, probrání chyb a nedostatků, jsme se zastavili v restauraci „Podzámecká“ v Mnichově Hradišti, kde mají znamenitý výběr lahodných a „velkoporcových“ jídel a celou nabídku piv pivovaru Klášter, včetně kvasnicového.

Co říci závěrem? Děkujeme všem pivovarským, kteří nám věnovali svůj drahocenný čas a pomáhali v hledání. A dále chceme popřát hodně štěstí pokračovatelům v hledání. A kdyby neuspěli jako my, tak jistě budou nadšeni z kvalitních a chutných piv, ze všech tří pivovarů…

Lukáš Prostřední
kronikář výpravy