„Pivo znalců“ v brněnských hospodách (1.)

Mužíka s dudami můžete v Brně potkat čím dál častěji. Postupem času se pro něj stává druhým domovem a významnou baštou. Nabízím nejen Brňanům, ale i přespolním (třeba Pražanům…), kteří se z různých pohnutek ve městě pod Špilberkem ocitnou a chtěli by „dudákovo“ pivo tady i okoštovat, tipy kudy za ním.

Předtím než zveřejním úplný seznam brněnských lokálů, v nichž alespoň z jednoho výčepního kohoutu teče „něco ze Strakonic“, uvedu několik obecných postřehů.

Oběhnout a zmapovat všechny vydalo na víc než na jedno odpoledne. Aktuálně se v jihomoravské metropoli dá ochutnat nefalšovaný pivní nektar v doprovodu správně vyladěných dud, vyluzujících libozvučné tóny nejen pro pivařovo ucho, ale především pro jeho mlsný jazyk, v deseti hospůdkách. Troufám si tvrdit (a doufám), že toto číslo není limitem, za nějž by nebylo možné se dále dostat. Pokud se ohlédnu o pár let nazpět, přirovnal bych „expanzi“ strakonických piv ve „štatlu“ ke sněhové kouli, neustále na sebe nabalující další čerstvý sníh. Z původně úplně malilinkaté kuličky se začíná zvětšovat do významnějších rozměrů. Ambice k dosažení velikosti laviny však nemá, na to jsou jiní „kabrňáci“. Bohužel pro opravdové pivaře tito pivně zabíjí…

Každopádně „nerozlučná dvojka“ je v Brně žádaná. Svojí osobitou chutí (zejména silnější kalibr ze strakonického dua), oslovila určitou část pivní populace a stala se pro něj jakýmsi kultem. Pít pivo ze sklenice s emblémem dudáka možná neznamená pro většinu pivního národa být úplně „in“ (ve srovnání se situací, kdy držíte tu správnou sklenici s G či licenční Stellou, doteď nechápu proč s rozetkou ke kávě…), na Harleyi ale také nejezdí kdekdo, stejně jako parfém od Diora nepoužívá každý. Velmi dobrá pověst strakonické pivo doprovázející, podpořená stabilně vysokou kvalitou, se odtud rozšířila dál, za hranice města. Zatím do blízkého okolí, tj. do Blučiny (do hospůdky dnes již známého homebrewáře Sváti Stravy), do Ivančic (restaurace Chacha), Vyškova (music bar) nebo Křižanovic (motorest Bojarka mezi Slavkovem a Bučovicemi při hlavním tahu na Slovensko).

Ale vraťme se počtem obyvatel (tedy i pivařů) do druhého největšího českého města. Tady v současné době točí strakonické pivo v zařízeních, co se kvality nabízených služeb a prostředí týče, nejrůznější úrovně. Zpočátku se jednalo pouze o typické puby. Dnes nejsou výjimkou ani „lepší“ restaurace. To strakonickému přidává na prestiži a renomé. I proto v některých krčmách dominuje, jinde naopak vystřídalo na pípě mnohem renomovanější konkurenci (a penězi to asi nebylo…), onde rozšířilo do té doby zcela všední pivní nabídku. Co si pamatuji, pouze na „Flédě“ (paradoxně zrovna v místech, kde to pivně žije) se nechytlo a posléze ho vystřídal tuším Budvar. Za zmínku určitě stojí, že v několika brněnských šencích dělá „Strakonicům“ garde další český skvost - poličský Záviš.

Hospody s výhradně strakonickým sortimentem jsou hojně navštěvovány mladšími (to zdůrazňuji!) ročníky pivařů. Z pohledu jevící se pivní perspektivy impuls jistě potěšující a možná i něco signalizující. Rozhodně to vyvrací zažité klišé dnešní globální doby o mladých lidech, znatelně ovlivněných televizní reklamou a jdoucích jen po marketingově zavedených značkách…V Brně toto, zdá se, až tolik neplatí…Pivně správně osvícených je hodně. O davy se sice nejedná, málo početná skupina to ale také není…

V dobách, kdy „Strakonické“ v Brně zapouštělo kořínky, ho pivovar zavážel samotným hospodským cca jedenkrát za 14 dnů. Dnes, s přibývajícím počtem hospod, již stačí zvednout telefon a zavolat. Buď do Střelic, kde má distribuční sklad JASO (včetně celého lahvového sortimentu, Silverem počínaje a nealko konče) nebo do brněnského specializovaného velkoobchodu s nápoji HYVEco (ulice Hybešova). Lahváče se prý dají zakoupit i v Kartouzské tržnici (mnou neověřeno) v Králově Poli naproti Semilassu. Je trochu škoda, že pivovar to zde staví hlavně na sudovém pivu. Dostat nějaké vzorky do obchodů, by aspoň za pokus či krátkodobou zkoušku stálo… Vždyť se tady jedná už o poměrně známý a vyzkoušený artikl. Už třeba kvůli těm, co ho znají z hospod. Pokaždé to na „točáka“ nevyjde a proč si na dudy nezahrát i doma?

Pivo od řeky Otavy v Brně válí. O tom žádná. A i když je to především jeho zásluhou, kdyby mu ti, co dennodenně tahají za páky na pípě nebyli věrní a „prodali“ ho (také se tomu říká vyměnili dodavatele) za interiér, neonové reklamy či jiné hodně viditelné, lépe řečeno neviditelné věci, mělo by smůlu jako mnoho jiných…V Čechách a na Moravě přeci běžná praxe.

Pivnice, kde výhradně tečou „Strakoničky“, se mohou vesměs chlubit velkou výtočí. Mezi znalou pivařskou veřejností žádné tabu. To ví i konkurence. Nedělám si iluze, že se již několikrát nepokusila o průnik a slibovala a slibovala... Leč marně. Ataky byly úspěšně odraženy. Za to patří dík těm, kteří se nenechali „motivovat“ vším možným (především ne pivem) a zůstali u svého. O něj jim jde v první řadě. Jsou to totiž opravdoví znalci, stejně jako jejich štamgasti…

V Brně se ze Strakonic čepují pouze ležáky. Jedenáctistupňový Nektar a o stupeň silnější prémiový Dudák, včetně kvasnicového Sklepáka. Škoda, že strakoničtí pivovarníci poněkud opomíjejí (možná dostatečně nepropagují) nabízet i velmi kvalitní nealko (vím o čem mluvím). Alespoň tam, kde se nejedná o klasické pivnice. Zvlášť teď, když platí přísný silniční zákon a mnoho řidičů si pivo jako nápoj nechce po obědě odepřít. Možná se zbytečně připravují o příležitost. Já bych si ho zrovna dal, takto jsem musel při sběru nutných informací být „na suchu“. A přitom odolat velkému pivnímu „chtíči“ při pohledu na přenádhernou barvu prýštícího zlata bylo chvílemi až skličující…Vzít zavděk alespoň nealkem, to by velké pnutí určitě uvolnilo. Podporovat největší tuzemskou pivovarnickou skupinu přes většinou v lednicích viditelný „non-alcoholic“ Birell však při psaní o strakonickém pivu nejde jaksi dohromady, to dá rozum…

Zkrátka a dobře, po „Pivu znalců“ v Brně poptávka neustává. A proč taky? Mistr sládek je ve své dílně seřizuje každý den stejně poctivě jako švýcarské hodinky, jejichž kvalita a spolehlivost jsou proslulé. Vysoce jakostní, poctivá a ničím a nikým nešizená „ruční“ práce se nezapře...

Takže ji pojďme vyzkoušet, itinerář s vytyčenou trasou je již připraven…