Chrám piva v Prostějově

Mnohem zajímavější je historie vaření piva v tomto městě. Ještě na počátku 20. století zde vařily pivo 3 pivovary. Jako první odpadl v roce 1913 tzv. Wintrův pivovar, další ho následoval v roce 1943 a do novodobé historie přetrval pouze jediný. Tím byl pivovar známý jako Ječmínek, ale i ten padnul další vlně uzavírání v 90. letech. Poslední pivo zde bylo uvařeno v roce 1999. Dnes je pivovarskému světu toto město známé zejména díky sladovně, která je co do produkce pátá největší v republice.

O pivovarech a sladovnách ale v tomto článku tentokrát psát nechci. Protože jsem se v Prostějově narodil, tak mě s ním samozřejmě pojí pevné pouto a vždy, když tam přijedu, tak sleduji veškeré změny, kterými toto město prochází. Na počátku ledna mě ale praštila do nosu jedna taková změna, kterou jsem nečekal. Narazil jsem totiž na jeden podnik, který měl vývěsní štít pivovaru, jenž je z Prostějova vzdálen 212,6 km (samozřejmě ne vzdušnou čarou, ale „po silnici“). U velkých pivovarů je to naprosto běžné, ale v případě toho broumovského jsem byl velmi příjemně zaskočen. Přece jen Prostějov neleží kolem jeho komína... Je to určitě vítaná a příjemná změna oproti všudypřítomnému G, Staropramenu a místně rovněž dominantnímu Zubrovi.

V dnešní době bohužel býváme často svědky masivního zavírání různých příjemných hostinců a hospůdek a jejich nahrazování různými bary či hernami. Zde se ale objevuje výjimka, která potvrzuje ono pověstné pravidlo. Před třemi lety se v Olomoucké ulici číslo 6 místo herny objevila hospůdka, která čepuje nejen pivo z Broumova, ale i z Trutnova a z Poličky. Poličské pivo zde bývá k mání dokonce i v nefiltrované podobě.

Interiér hospůdky působí velmi útulným dojmem. U vstupních dveří není možno nepřehlédnout vitrínky s modely motocyklů Harley-Davidson, ve kterých má majitel podniku pan Josef Jašík velké zalíbení. Vnitřní výzdobu velmi dobře dokreslují na stěnách pověšené repliky různých ocenění pivovarů.

Kapacita hospůdky je 30 – 40 míst, ovšem na léto se počítá s otevřením zahrádky s kapacitou až 100 míst. Docela mi to tu připomnělo Pivní studio Modrý abbé, provozované v Klatovech panem Pavlasem.

Není snad třeba dodávat, že zde velmi dbají o pivní kulturu. Objednané pivo je zásadně přineseno v originál sklenici pivovaru. Navíc nepřipadá v úvahu, že by vám natočili pivo „jedním vrzem“, což dnes je v hospodách bohužel pravidlem pouze v případě, že pivo moc pění.

Když už nic jiného, tak jeden primát (a monopol) tato hospůdka patrně drží. Je totiž možná posledním restauračním zařízením na světě, kde je možno dostat točenou broumovskou 17, která se začala prodávat před Vánoci. Nezbývá než doufat, že vánoční várka broumovské sedmnáctky nebyla poslední a že hospoda o tento svůj primát zas brzy přijde.

A to nejlepší jsem si schoval na závěr. Poslední dobou se zde rozšiřuje nabídka lahvových piv. „Chtěl bych zde mít něco na způsob pražské Pivní galerie, samozřejmě díky prostoru s poněkud užším sortimentem, ale chtěl bych se zaměřit zejména na speciály“, uzavírá pan Jašík.

P.S. Členové Sdružení přátel piva mají jakékoliv každé páté pivo zdarma.