Putování do kraje páně Zippicha aneb V březnu na Březňáka

Jedná se tedy o skutečnou postavu, kolem které se vytvořil ale notně silný nános nejasností. Narodil se před 150 lety a s marketingem pivovaru je spjat přesně 100 let. Prý údajně za 30 piv týdně dovolil pivovaru používat jeho obličej. Nejasnosti jsou zejména kolem jeho jména. Vždy byl znám pod německy pasným jménem (tedy Zippich), až nedávno se zjistilo, že je to prostě pan Cibich. Rovněž kolem jeho povolání visí otazníky. Vždy se tradovalo, že byl poštmistrem, nově se ale zjistilo, že prý byl výpravčím. Dá se tedy očekávat, že se kolem jeho osoby ještě dočkáme nějakého toho překvapení. Společnost dokonce v posledních letech uspořádala již 4x soutěž , jejímž cílem bylo najít co nejpodobnějšího dvojníka pana Zippicha. Vítěz vyhrál také roční pivní rentu . Tím bych uzavřel osobu pana Zippicha a věnoval bych se podstatě celého článku.

Předposlední březnový pátek se konal již druhý ročník akce V březnu do Březňáka, který pořádalo Sdružení přátel piva a kterého se rovněž účastnili zástupci Světa piva a vojenští veteráni, kteří před zhruba 45 lety v okolí sloužili. Akce byla mnohem masovější než před třemi týdny v Klášteře Hradišti nad Jizerou.

Velké Březno je obec vzdálená několik kilometrů od Ústí nad Labem. Mimo zdejšího pivovaru je rovněž známá svým zámkem, který byl vystavěn v polovině 19. století. „Novodobá“ historie vaření piva ve Velkém Březně začala v roce 1753, ale pivo se zde vařilo samozřejmě už mnohem dříve. V roce 2000 Ústecké pivovary, kam pivovar patřil, začala majetkově ovládat společnost Drinks Union. Společnost Drinks Union dále vaří pivo ve svém „vlajkovém“ pivovaru Zlatopramen v Ustí nad Labem – Krásném Březně, v Lounech a konečně i v Kutné Hoře. Dále společnost produkuje i lihoviny s nejznámější značkou Stará myslivecká. Výstav piva celé skupiny se v současné době pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně, z čehož čtvrtina připadá na značku Březňák. Nezanedbatelným úspěchem je výrazný nárůst exportu piva.

Naším průvodcem a hostitelem nebyl nikdo jiný než „paní stará“ (v pivovarské hantýrce výraz „pan starý“ znamená vrchního sládka, s věkem to nemá nic společného) Jana Rostová. V roce 2005 jí Sdružení přátel piva ohodnotilo prvním místem v kategorii Sládek roku. Nutno dodat, že si toto ocenění plným právem zaslouží. Příští rok oslaví čtvrtstoletí působení ve Velkém Březně, a paní starou je již 14 let.

Pivovar se může pyšnit krásnou vlastní sladovnou. Stejně jako v loňském roce zde byla na místě otázka, po čem že je cítit naklíčený slad. Nakonec jsme to ale dali dohromady. Pivovar zde produkuje pouze slad plzeňského typu, ostatní speciální slady nakupuje.

Další zastávkou samozřejmě musela být varna. Je celá v mědi a působí impozantně. Jak nám paní sládková prozradila, používají dvourmutovou technologii a pivo chmelí natřikrát, přičemž na třetí chmelení se používá výhradně žatecký chmel. Následovala návštěva spilky a přiznám se, že jsem prvně mohl vidět, jak se tam „ spílá“ mladina. Propagaci vlastních kvasinek pivovar nemá, vozí je z Ústí nad Labem a kvasinky „jdou do práce“ maximálně pětkrát.

Na ležáckém sklepě bylo vidět, že se zde nedávno investovalo. Desítka leží minimálně 20 dní, ležáky pak 50 dní. Čekala nás zde nefiltrovaná čtrnáctka, což byla skutečná lahoda.

Samozřejmě poslední a zdaleka nejdelší část bylo posezení u velkobřezenské dvanáctky a rozhodně nezůstalo jen u jednoho půllitru. O jejich nepřetržité plnění se s maximální profesionalitou staral zdejší sladmistr pan Milan Zajpt. Děkujeme mnohokrát… musela to být perná šichta hasit žízeň tolika krků. Vládla zde velice přátelská atmosféra. Bohužel paní sládková měla ještě jisté pracovní povinnosti, ale pak s námi poseděla a nutno dodat, že to pro nás „pivní odbornou veřejnost“ bylo velmi poučné. Na závěr jsme paní sládkové jak SPP tak vojenští veteráni věnovali květiny.

Na závěr mi dovolte co nejsrdečněji za všechny zúčastněné poděkovat paní Janě Rostové a Milanovi Zajptovi za velice vlídné přijetí, pohoštění a pozvání zase za rok „ V březnu na Březňáka“. Velký dík rovněž patří Zdeňkovi Šťastnému za organizaci celé akce.