České pivovarství a sladařství v roce 2005 – fakta a trendy

PIVOVARSTVÍ

V roce 2005 u nás pivo vařilo 38 společností ve 47 průmyslových pivovarech.

Dále je u nás více než 30 restauračních minipivovarů a jejich počet postupně roste. Nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499 – všechny ostatní vznikaly po roce 1991.

Celkový výstav pivovarů v České republice v roce 2005 činil 19 069 451 hl piva, což bylo o 316 000 hl více než v roce 2004 (nárůst o 1,69 %). Za posledních 15 let to byl nejvyšší výstav a druhý nejvyšší v celé historii českého pivovarství.

Produkce pro tuzemsko dosáhla objemu 15 970 000 hl, o 145 000 hl méně než v roce 2004 – pokles o 0,9 %.

Nejvyšší produkce již tradičně dosáhla pivovarská skupina Plzeňského Prazdroje, která zahrnuje pivovary v Plzni vyrábějící značky Pilsner Urquell a Gambrinus, dále pivovar ve Velkých Popovicích a Radegast v Nošovicích, a činila 8 432 156 hl. Za ní skončily Pivovary Staropramen s výstavem 2 968 841 hl (pivovary Braník, Staropramen a Ostravar) a na třetím místě byl pivovar Budějovický Budvar, který vyrobil 1 091 303 hl.

Na čtvrtém místě byla nápojářská skupina DRINKS UNION s produkcí 921 298 hl v pivovarech Zlatopramen Krásné Březno a Louny, Březňák Velké Březno a Kutná Hora, pátá skončila skupina

PMS Přerov s pivovary Holba v Hanušovicích a Litovli a Zubr v Přerově, celkem s výstavem 916 307 hl, na šestém místě podle výstavu piva byl Královský pivovar Krušovice s produkcí 872 000 hl a sedmé skončilo Starobrno s pivovary Starobrno a Hostan ve Znojmě s 826 005 hl.

Nejvíce piva se stáčí do lahví 47,3 %, do sudů 46,1 %. Téměř stejně se využívá k distribuci piva plechovek a cisteren – kolem 3 procent mají zanedbatelný význam a především PET lahve zaznamenaly pokles.

Nejvíce se vyprodukovalo výčepního piva, a to 11,396 milionů hl, což je 59,8 % (v roce 2004 to bylo 61,3 %), dále ležáků – 6,827 milionů hl s 35,8 % podílem (34,4 % v roce 2004).

Nejrychleji rostoucí, byť prozatím málo významný segment, je nealkoholické pivo, jehož výstav neustále roste a dosáhl v roce 2005 objemu 239 tisíc hl, což je už více než 1,25 %. Speciálních piv bylo vyrobeno 202 tisíc hl, což představuje 1,05 % produkce piv v ČR. Také tento segment postupně nabírá na důležitosti.

Celkem se v loňském roce vyvezlo 3 099 399 hl, nejvyšší výstav v dosavadní historii českého pivovarství a byl tak překonán rekordní export roku 2004. Ve srovnání s rokem 2004 se vyvezlo o 461 172 hl piva více, neboli export vzrostl o 17,48 %. Ještě v roce 2000 se vyvezlo jen 1 589 478 hl.

Za posledních 6 let činí nárůst exportu piva 94 %.

V loňském roce export tvořil 16,25 % celkové produkce našich pivovarů, zatímco např. v roce 2000 to bylo pouhých 8,86 %.

Nejvíce piva exportujeme do SRN – 1 194 956 hl (38,5 % celkového export), dále na Slovensko 460 786 hl (14,9 %), do Anglie 281 340 hl (9,1 %) a do USA 191 567 hl. Na dalších místech je vývoz do USA, Maďarska a Švédska.

Tři největší vývozci jsou stabilní: Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen a Budějovický Budvar; jejich podíl na celkovém exportu však trvale klesá z 83 % v roce 2002 na 60,2 % v loňském roce. Dalšími významnými vývozci piva byly v loňském roce Královský pivovar Krušovice, DRINKS UNION, pivovar Jihlava a Lobkowiczký pivovar.

Největší podíl exportu na vlastním výstavu má Lobkowiczký pivovar s 80 %, dále pivovar Jihlava s 68 %, pivovar Nová Paka se 48 % a dále Budějovický Budvar, který exportuje téměř 47 %.

Na českém pivním trhu je v současnosti nabízeno více než 470 piv. Ačkoliv pivovary a mikropivovary vyrábějí z 99,5 % piva, která patří svým charakterem k jedinému typu piva – spodně kvašenému ležáku plzeňského typu (lépe: pivu českého typu), pivní labužník mezi nimi najde více než 80 značek piv, která můžeme charakterizovat jako pivní speciály.

Speciální piva jsou piva spodně kvašená, se stupňovitostí 13 % a vyšší, často se vyznačují specifickou barvou, plností či hořkostí a k jejich výrobě je používáno různých kmenů kvasnic.

Kromě toho se u nás vyrábí dalších 39 produktů patřících do skupiny neobvyklých piv.

Neobvyklá piva jsou především ochucená, spodně i svrchně kvašená, kterým charakteristickou chuť a vůni dodávají přídavky bylin, ovocných koncentrátů, přírodních koncentrátů, medu atd. Do této skupiny náleží také pšeničná piva, dále spontánně kvašená piva typu lambik nebo piva svrchně kvašená různých typů - jmenujme např. ale, alt, stout i šamp. Patří sem i piva kávová, višňová, banánová, s medem nebo i takové rarity, jako je adventní vanilkové pivo.

SLADAŘSTVÍ

V roce 2005 bylo u nás 37 činných sladoven, o jednu více, než v roce 2004; z nich je pivovarských sladoven 20 a obchodních sladoven 17.

Sladovny u nás vyrobily celkem 515 682 t sladu, což je opět nejvíce v dosavadní historii; ve srovnání s rokem 2000 je to o 0,91 % neboli o 4 649 t více.

Nejvíce sladu vyrobily Sladovny Soufflet ČR, dále sladovny Plzeňského Prazdroje a Českomoravské sladovny.Z jednotlivých sladoven nejvíce vyrobila sladovna Nymburk ze skupiny Sladovny Soufflet ČR, dále pivovarská sladovna Plzeňského Prazdroje, třetí je sladovna Malterie Soufflet Kroměříž, která je rovněž součástí skupiny Sladovny Soufflet ČR.

Přes 98 % sladu vyrobeného u nás je český slad, dále vyrábíme karamelový a barevný slad (kolem 1,3 % celkové výroby), mnichovský slad (necelého půl %) a zbytek tvoří pšeničný a ostatní slady.

Vyvezlo se 214 675 t sladu, což je o 58 691 t méně (neboli pokles o 21,5 %), než v loňském rekordním roce. V roce 2003 export dosáhl výše téměř 213 324 t. Hlavním exportním druhem je český slad, který tvoří téměř 99 % exportu, dále se vyváží karamelový a barevný slad a v malé míře mnichovský slad.

Největší objemy vývozu směřovaly do Polska (101 124 t – 47,11 % celkového exportu), dále do Ruska, SRN a na Kubu. Český slad se loni vyvezl i do takových destinací, jako je Albánie, na Mauritius, na Trinidad, do Peru atp. Zatímco v roce 2001 činil podíl vývozu na celkové výrobě 32,8 %, v loňském roce to bylo 41,6 %.

Celkem 13 sladoven v ČR exportovalo svou produkci. Největším exportérem českého sladu je společnost Sladovny Soufflet ČR, které vyvezly 197 662 t neboli téměř 64 procent své produkce, dále Českomoravské sladovny, které vyvezly přes 9 tisíc tun (44 % produkce), dále Moravamalt, Sladovna Rudolf a další.