Polsko – země pivu zaslíbená

Zastavení první – Pár všeobecných informací

Stejně tak jako před rokem, vyrazila naše malá skupinka coby reprezentace českého Sdružení přátel piva na vyhlášení polského Piva roku, do města čtyř kultur, skoro milionové polské Lodže vzdálené asi 530 km od Prahy. Čekali nás zde nejen naši přátelé z Bractwa piwnego, ale též i neuvěřitelná otevřenost, pohostinnost a přátelství od lidí, které jsme ani trochu neznali. Opět se tak prokazovala neobyčejná blízkost našich národů, což si bohužel občas někteří lidé neumějí, či spíše nechtějí představit.

Tradice našeho pivovarství i pohostinství je však značně rozdílná a stále je to ještě znát zvláště v některých restauracích (pubech či barech), i když každým dnem se tato situace radikálně mění k lepšímu. A tak vedle úsměvně-negativních zkušeností, kdy jsme si „skočili“ na jedno pivo do pubu, kde bylo venku i přes všechno mrazivé počasí tepleji než uvnitř, je možné spatřit a navštívit skutečné restaurační skvosty a to jak z hlediska architektonického či historického, tak z hlediska nápadu, kuchyně, či výběru piv apod. Právě posledně zmiňovaná slůvka pak jsou tím nejzákladnějším, čím se liší polský a český - nejen restaurační trh.

Zatímco v Čechách se bohužel pijí pouze výhradně ležáky (pilsnery), v Polsku na rozdíl od nás nikdy milovníci ostatních druhů piva nemusí dlouze obcházet několik podniků, než by se dočkali svého weissbieru, altu či bocku. Je to věc, kterou našim severním přátelům skutečně moc závidím. Samozřejmě polský trh má stejný problém jako my a jako všude na světě, a sice enormní vliv nadnárodních pivovarských skupin (v Polsku ovládají přes 90% trhu ) a tak ve spoustě pubů si objednáte podobné „europivo“ jako u nás. Na rozdíl od nás tam však téměř –historicky zcela pochopitelně- nefunguje „pivní patriotismus“ a pití piva „okolo komína“, za což u nás přece jen vděčíme větší rozmanitosti pivovarů (a „pouhým“ cca 70 % trhu ovládaného nadnárodními skupinami ).

Přesto, ač se mnozí čeští pivaři ušklíbnou, je Polsko zemí pivu zaslíbenou. A to i v „naší“ oblíbené kategorii ležáků. A nic na tom nemění ani fakt, že i pro mne – pivního liberála – je přidávání ovocných sirupů přímo do sklenice plného lahodného ležáku přeci jen trochu barbarstvím, přestože chuť není nezajímavá (podotýkám - pouze pro vypití jednoho piva!). Toto se však neděje v míře hojné, ale pouze občas a převážně u „dámského“ osazenstva restaurace. Otázkou pak je, zda i to není cesta pro české restauratéry, jak přilákat ženy např.od vína k pivu.

Zastavení druhé – Polské pivo roku

Nebudu zde nyní líčit čtenářům jednotlivé pikantní historky z polské Lodže (a že jich bylo – více naleznou v průběhu cca příštího týdne na webu SPP ), neboť zajímavější jsou spíš pivní fakta.

Samotné vyhlášení se konalo v sobotu, dne 28.1.2006 od 18:00 hod v muzeu kinematografie v Lodži. (Bohužel ve stejný okamžik došlo v polských Katovicích k hrozné tragédii zřícení střechy veletržní haly, která žádného soudného člověka nemohla nechat chladným. Zpráv v té chvíli ještě nebylo, jinak by celé slavnostní vyhlášení bylo samozřejmě okamžitě zrušeno).

Vítězem letošního ročníku polského Piva roku se pak stalo pivo „mocne“- Perla, (browary Lubelskie). Na rozdíl od loňského vítěze, ležáku z knížecího pivovaru Slaski, jsem byl letošním „Polským pivem roku“ absolutně nadšen a neměl jsem mu nikterak co vytknout a mohu ho všem, při případné možnosti ochutnat ho, jen doporučit. Snad jediný aspekt který mu dle mne trochu schází, je větší aromatičnost (chmele). Cenu za nejlepší pivo roku pak přebírala z rukou předsedy Bractwa piwneho Z.Olobryho a největšího nejen-polského znalce piva a nejlepšího polského degustátora M.Suligy, velmi milá paní ředitelka pivovaru Grazyna Lojko, jež byla cenou velmi potěšena a překvapena i milým dárkem od BP, které věnovalo pivovaru pozlacenou pamětní desku k 200 letům vzniku pivovaru.

V rámci možností, jsme pak krátce mluvili i o možnosti velmi zajímavé spolupráce mezi tímto pivovarem a českým Sdružením přátel piva. Pro neznalé pak podotýkám, že Pivo roku je z „malého“ pivovaru.

Další informace též možno čerpat na webu BP, konkrétně na linku http://www.bractwopiwne.pl/?lt=0&yy=7&id=251&lang=pol&men=art , fotografie pak na webu SPP, http://www.pratelepiva.cz/fotogalerie/2006/navsteva-v-lodzi-fotky.php.

Pro případné zájemce pak chystáme opakování moderované degustace polských piv z loňského roku, s výkladem již zmiňovaného M.Suligy a to cca v polovině roku. Chybět nebude ani vítězné polské pivo roku.

Zastavení třetí – různé, nejen pivní dodatky

Vedle mé krátké zprávy jistě není bez zajímavosti, že v Lodži, v místě bývalého textilního závodu vedle městského muzea, vyroste do konce roku obří komerční a nákupní zóna a v ní i nový polský restaurační minipivovar. Na jeho otevření, bude-li možnost, se jistě velmi rádi přijedeme podívat a dáme o něm vědět i všem ostatním.

Taktéž místo námi důvěrně popsané již minulý rok – Dům piva, alias Peron 6 na Piotrkowského třídě zase o něco „posílil“ a na nápojovém (pivním) lístku má již přes dvě stě druhů piv, převážně samozřejmě lahvových. Čech by se však zde cítil jako doma. Vedle rekvizit a plakátů na česká piva (Budvar, Prazdroj, Opat) zde najde i řadu českých piv a to i přímo na čepu.

Poprvé jsme také vyzkoušeli přepravu rikšou. Každý si sice spíše vybaví daleký východ a teplo, avšak i v mrazivém lednu funguje tento způsob dopravy na hlavní pěší třídě v Lodži. Ideální možnost, jak se za pár „babek“ svézt od restaurace k restauraci. Na „kultovní“ místo Bractwa piwneho, Fotbal pub, kde celá polská organizace vznikla, jsme nejeli jinak. Navíc jsme zde měli možnost ochutnat výtečný nefiltrovaný Amber. Skutečně lahůdka….

Co říci závěrem? Že se na setkání v Lodži za rok zase všichni moc těšíme, stejně tak jako na naše polské přátele a polské pivo. Všem podobnou návštěvu jen moc doporučujeme. Škoda jen, že cesta na toto pivo trvá dlouhých devět hodin
…. PS: A kdo si pamatuje polský film Sexmise, měl by jet s námi tím spíše… :o)