O sběratelství pivních etiket

Sbírá se snad všechno.Od jehel až po lokomotivy.Znám společnost, která sbírá ostnatý drát, nebo loga televizních stanic. Naší doménou jsou ale pivní suvenýry.

I tady se sbírá vše, od korkových zátek po části strojů, a nebude to tak dlouho trvat a někdo začne sbírat i budovy pivovarů.

V českých zemích se začíná měnit trend sbírání.Starší sběratelé měli rozsah sbírání větší, mladí se spíše zaměřují na sbírání jedné komodity.Je to způsobeno nejen jejich finanční situací, ale i změnou myšlení.Je lepší být dobrý v jedné komoditě, než být průměrný ve všech.I když jsem již staršího data,vítám tuto skutečnost.

Sběratele všech oborů, i těch kuriózních sdružuje Klub sběratelů kuriozit se sídlem v Praze, kluby převážně s pivní tématikou Sdružení klubů České republiky, ale existují i specializovaná sdružení sběratelů pohlednic,známek ,mincí ap.

Největší podíl v pivním sběratelství mají pivní etikety. Zámoří,Evropa,Čechy - záleží jen na vás,čemu dáte přednost. My jsme se zaměřili na české etikety.Rozdělují se na staré, do roku 1948, od 1948 do roku 1975 - tzv. národní podniky, po tomto roku nastupují podniky koncernové. Potom etikety nové a novinky, dále etikety malých pivovarů a přetisky burz. Největší zastoupení mají etikety po roce 1948, nejmenší má celek přetisků. Také proto, že je tato kategorie již uzavřena a kluby tyto etikety již nevydávají. Není také proč.

Reklamní politika jednotlivých klubů se změnila, informují svoje potencionální zákazníky a členy pomocí odborných časopisů, médií, mobilů a od roku 2000 i internetu.

Velkému rozšíření sběru pivních etiket napomohl i ostravský klub, který začal vydávat pro sběratele katalog pivních etiket po roce 1948 v tištěné formě.

Společenství PIVETY převzalo tu druhou část, do roku 1948, a prezentuje ji na CD-romech pro počítače a na internetu. České tácky katalogizuje pan Štěrba, ale i jiní sběratelé vydávají soupisy jednotlivých komodit.

Celý svět sbírá u nás jen pár sběratelů, ale jejich počty nasbíraných etiket přesahují závratných 300 000 exemplářů, u sběratelů českých etiket je to i přes 25 000 ks.

Takže pokud jste si vybrali zemi, oblast a období, můžete vyrazit na nejbližší burzu, kde se seznámíte s nabízenými etiketami a hlavně s jejich cenou. Pokud vás cena neodradí a zakoupíte si požadované etikety (i když pro založení sbírky je nejlepší odkoupení sbírky etiket od zkušeného sběratele), čeká vás rozhodnutí, jak etikety uložit. Osvědčený způsob je nalepit je na tužší papír. Lepíme je bankovní páskou nebo speciálními lepítky, která zakoupíme v prodejnách filatelistických potřeb. V žádném případě etikety nelepíme různými lepidly,ani páskami z umělé hmoty. Jinak později nejdou etikety bez poškození sejmout, a snižuje se jejich cena pro pozdější prodej. Jak naložíte s nalepenými listy, je na vás. Co sběratel, to jiný způsob uložení. Poté se můžete přihlásít ke členství v nejbližším, nebo speciálním klubu, kde vám pomohou sbírku rozšířit a na pravidelných schůzkách tam získáte i další etikety. Ale pozor!, vybírejte takový klub, kde členové vykazují aktivní práci. Znám kluby, kde je člen pouze do počtu a etikety na schůzkách stojí stejně jako na burze.

A dostávám se k největšímu problému pivního sběratelství. Ceny etiket po roce 1990 zaznamenaly prudký růst, a není výjimkou, že nová etiketa stojí i 20 až 100 korun. Někteří budou namítat, že je to věc nabídky a poptávky, zvýšení cen dopravy, vstupného a jiných cen, potřebných pro sběratelskou činnost. Ale zamyslete se, vážení sběratelé, nad cenou koupených etiket, a cenou prodávaných sbírek.Nezdá se vám ten rozdíl příliš velký?

Jako odhadce, a někdy i prodejce pozůstalostí a sbírek, mám velké problémy s pozůstalými a sběrateli, kteří se domnívají, že za svoje sbírky mohou požadovat takové ceny, jež jsou k vidění na burzách. Jenže opak je pravdou. Sbírku solidního sběratele, který sbírá 20 a více let, v níž etikety jsou od roku 1948 a pouze české, pořídíte za 50 - 80 tisíc. Nezdá se vám to málo? Proto vyzývám sběratele, aby našli pokračovatele své sbírky, než aby se jejich výsledek jejich snažení rozpustil do sbírek ostatních sběratelů.

Do cen etiket by měly promluvit i jednotlivé kluby (užší spoluprací s pivovary) a otázkou by se měl zaobírat i svaz sdružující tyto kluby.

I přes tyto a jiné problémy se sběrem pivních etiket vám přeji hodně úspěchů s rozšiřováním vašich sbírek.