Jaká zahraniční piva ochutnáte i bez cestovního pasu? (II.)

Dle výstavu největší pivovarnická společnost na světě, belgicko-brazilský InBev, dává českým pivařům přes jím ovládané Pivovary Staropramen nahlédnout i do světa pivních lahůdek, spojených s nevšedními zážitky.

Ty se u někoho mohou dostavit při popíjení Hoegaarden Witbier. Osvěžující, lahodné svrchně kvašené pšeničné pivo, obsahuje 5 % alkoholu a je slabě zakalené. Voní po citrusech (kůra pomerančů) a rovněž lze vypozorovat i koriandr. Má pikantní aroma. To vše je dokonale skloubeno. Klasická pivní chuť není žádnou z výše uvedených složek potlačena. Za třetinku zaplatíte cca 25,- Kč, což je v poměru kvalita, zážitek a cena „za babku“. Pakliže bydlíte ve městě, v němž se nachází restaurace řetězce Potrefená Husa nebo se tam čas od času vyskytujete, můžete ho vyzkoušet i v čepované verzi. Dostanete ho ve velmi zajímavém skle (hrnku), v němž vyniknou všechny jeho vlastnosti. Z KEGu je mnohem svěžejší.

Hoegaarden lze vyzkoušet nejen jako „bílý“, nýbrž i temně zbarvený do červena. Díky silnému speciálu De Verboden Vrucht, v překladu znamenající „zakázané ovoce“ (a to přece vždy chutná nejlépe…). Obsahuje hodně přes 8 % alkoholu, zakvašuje se svrchními kvasinkami a dozrává v lahvi. Jako jeho bílý bratr se ochucuje koriandrem a pomerančovou kůrou. Má sladší ovocné aroma a je to fakt silák. Při zimních mrazivých večerech určitě dokonale zahřeje. Je zhruba o polovinu dražší než „blonďák“ Witbier (cca 50,- Kč), ale v malém provedení vám bude stoprocentně jeden stačit.

Hoegaarden se k nám zatím vozí z pivovaru De Kluis ze stejnojmenného města (východně od Bruselu). Slůvko zatím jsem uvedl schválně. Dle zákulisních informací totiž společnost InBev nedávno po dokončení studie efektivity svých domácích aktivit oznámila záměr o částečném převedení výroby z Hoegaardenu (důvodem je nadměrná kapacita pivovarů v Belgii) jinam. Něco (nevím přesně co) tady má zůstat zachováno, podstatné ale je, že jeho výroba bude přesunuta do koncernového pivovaru Piedboeuf - Jupille sídlícího v Lutychu (Liege).

Vydařeným kouskem InBev je pivo Leffe. Místem původu je norbertinský klášter v Dinantu (cca 70 km jižně od Bruselu). Ten ho od doby Francouzské revoluce již nevaří. Aby na sebe vydělal, prodal licenci k jeho výrobě právě největší pivovarnické společnosti v Belgii. Od roku 1977 ho produkuje ve svém mateřském závodě v Lovani (Leuvenu). Leffe stejně jako Hoegaarden je možné koupit ve dvou „barevných“ kombinacích. Blonde (světlé) a Bruin (tmavé, hnědé). Oba tyto „abbey ale“ obsahují okolo 6,5 % alkoholu a vyznačují se ovocným aroma se suššími chmelovými tóny (u tmavší verze jsou patrné v chuti i dozvuky po pražení). Cena za lahev 0,33 l se obchodě pohybuje okolo 45,- Kč. Sudové je možné vychutnávat v nádherných pohárech všehovšudy pouze ve 4 restauracích, a to jen v Praze (Belgian Beer Cafe, Na Verandách přímo na Smíchově, Potrefená Husa na Praze 1 a Restaurant Domino). V ostatních „Husách“ ho mají také, ale pouze v lahvi.

Značkou Belle-Vue Kriek (z pivovaru na předměstí Bruselu v Molenbeeku) je u nás v prodejní síti zastoupen InBev i v kategorii piv spontánně kvašených. Tento do tmavě červena zbarvený lambik, ochucený černými višněmi/třešněmi (odtud Kriek, což je vlámské pojmenování pro místní odrůdu používanou k jeho výrobě) obsahuje nesladovanou pšenici zkvašenou divokými kvasinkami a alkohol v přijatelném množství - málo přes 5 %. Na rozdíl od jiných lambiků není tolik kyselý, spíše sladký, s dobře definovatelnou ovocnou příchutí, jejíž višňový/třešňový základ se dá dobře rozpoznat nejen ve vůni, ale i na patře. Lahev o objemu 0,375 l opatřenou korkem si na první pohled může člověk neznalý věci klidně splést s malým šampusem. Cena (cca 70,- Kč) ho v tom jenom utvrdí.

Samozřejmě nemohu zapomenout na nosný brand Belgičanů, spodně kvašený ležák Stella Artois. Je zacílen na široké masy konzumentů na celém světě, podobně jako Heineken, Amstel či Corona. Na rozdíl od nich je tento premiant poněkud jiný (v lepším slova smyslu). Nejen vyšším obsahem alkoholu (5,2 %). „Hvězda“ (z latinského překladu slova stella) se dá koupit vesměs v každém našem super, hyper (jako „zelený tulipán“) za víceméně stejnou cenu 19,-Kč (o korunu levněji než Holanďan). Podobně jako její někteří globální konkurenti nepochází ta u nás prodávaná ze své vlasti (z lovaňského pivovaru). Vyrábí se licenčně (i v nealko verzi) v pivovaru Braník, patřícího do českého portfolia jejího majitele. Chcete-li být svědky nevšedního obřadu při jejím čepování a servírování, stačí zajít do Potrefené Husy. Originál belgická Stella se na rozdíl od té naší (0,5 l) prodává v lahvích o objemu 0,66 l.

Z Belgie se přesuňme víc na sever a pojďme se podívat na Iry v Česku. Těmi jsou především Guinness a Kilkenny.

Prvně jmenovaný je světový pivní pojem a zástupce všech stoutů. Na pultech obchodů je nejčastěji vidět ve dvou verzích o objemu 0,33 l. Jako Extra Stout a Draught. Buď samostatně nebo v packu po čtyřech. Oba svrchně kvašené stouty jsou opravdovou pivní pochoutkou a určitě každý pivař „než umře“ by je měl ochutnat. Extra Stout (5 % alk.) se vyznačuje sušší chutí, Draught je smetanovější a má i méně alkoholu – málo přes 4 % (v nadsázce se dá označit za hodně poctivou desítku). Pokud si ho koupíte domů („draught“ znamená v překladu čepovaný), budete mít pocit, že pijete z pípy pryštícího Guinnesse. V lahvi je totiž podobně jako např. v plechovce Velvetu dusíková kapsle. Ta po otevření vžene plyn dovnitř a výsledkem je stejná krémovitá pěna jako když si skočíte do Irish pubu na jednoho. A nemusí to být na zeleném ostrově, ale třeba u nás. V jednom brněnském podniku stál před nedávnem tento „Ir “ 69,- Kč. V Česku prodávaný v lahvích a sudech pochází přímo od zdroje, z dublinského pivovaru St. James´s Gate Brewery.

A Kilkenny Irish Beer? Další, barvou nestandartní pivo, patřící pod Guinness (pivovar se nachází ve stejnojmenném městečku v prostorách bývalého opatství). Jedná se vlastně o exportní verzi piva Smithwick (v Irsku se Kilkenny vaří, ale pod tímto názvem neprodává, na Ostrovech vždy a pouze jako Smithwick a ještě k tomu v alkoholově slabší variantě). Pro zbytek světa bylo přejmenováno kvůli výslovnosti. Tento originální irský „ale“ má načervenalou barvou a 5 % alkoholu. Třetinka vyjde na necelou padesátikorunu. Degustovat ho můžete i ze sudů, zejména v Praze v typicky irských pubech.

Krušovice importují do ČR dva zajímavé vzorky od jeho německého vlastníka Bindingu (součást jedné z největších, ne-li největší skupiny v SRN Radeberger Gruppe). Světlý Schöfferhofer Hefeweizen a tmavý Dunkles Hefeweizen. Tato svrchně kvašená piva (5 % alk.) jsou po uzavření pivovaru v Kasselu dnes vyráběny ve frankfurtské centále. Oba se dají ochutnat i v některých krušovických restauracích. Jejich cena se v obchodech pohybuje okolo necelých 30,- Kč za 0,5 l. Můžete je třeba porovnat s českou velmi vydařenou verzí piva typu Weizen (za polovic) z náchodského Primátora.

Ze stejného místa jako Schöfferhofer se k nám od Bindingů dostává i internacionální prémiová nealko značka Clausthaler (jako Extra Herb a Classic). Je jednou z nejvíce prodávaných v tomto segmentu v Německu. V konkurenci českého Birellu z důvodu podstatně vyšší ceny a za mnohem menší množství, se ale nemá šanci vícero prosadit.

Původem neevropan (Austrálie), místem výroby zástupce starého kontinentu. Zjednodušená charakteristika piva Foster´s. Tento spodně kvašený ležák (5 % alkoholu), mezinárodně hodně rozšířený, může být pro našince spíše než chutí zajímavý jistým nádechem „exotična“ daleké země. K nám je importován (0,33 l láhev za cca 40,- Kč) z Francie, z Brasserie Obernai, patřícího pod křídla největšího „Frantíka“ Kronenbourg, součástí Scottish & Newcastle.

Belgií jsme začali, do ní se na závěr i vrátíme. Spolumajitel humpoleckého pivovaru Bernard, společnost Moortgat, sem dodává přes českého partnera svého baculatého ďábla Duvel. Celá výroba (od várky přes studené kvašení a zrání) tohoto super silného „ale“ (8,5 % alkoholu) trvá víc než 3 měsíce. Řadí se k nejsilnějším zahraničním pivům u nás. K jeho výrobě se používá v mateřském pivovaru v Puursu (kousek pod Antverpami) mimojiné i žatecký chmel.

Tak co? Je nyní Vaše chuť již správně naladěna? Pak se do toho dejte, litovat nebudete.

Výčet zahraničních značek, uvedených v obou dílech, je výběrem toho u nás nejdostupnějšího Určitě by se ale našla i jiná, za zmínku stojící piva. O nich třeba zas někdy jindy. Jdu je hledat...

P.S. Děkuji všem zodpovědným pracovníkům pivovarů Starobrno, Staropramen, Krušovice a Bernard a rovněž tak i zástupcům výhradních dovozců, firmám H Market (Guinness, Kilkenny), Jan Becher – Karlovarská Becherovka (Corona), Ultra Premium Brands (Sol) a Carlswell (Foster´s) za poskytnutí některých informací, které nejsou vždy a všude dostupné a bez nichž by tento článek nebyl úplný.